Okruhlonka, y, f. = jablko. Mor. Brt.

Okruhlosť, vz Okrouhlosť. Loos.

Okruhlý = okrouhlý.

Okruhniti, il, ěn, ění = okruhnovati =
kolem ovázati. Kld. Vz Okružiti.

Okruhový. O. plocha, die Ringfläche.
Jrl. 422.

Okrum = kromě. Laš. Tč.

Okrupa, ves u Svíň.

Okrušati se, sich bröseln. Ovesní chléb
se velmi okrušá. Laš. Tč.

Okruščitý, krummig, v bot. Rstp. 456.

Okrašek, šku, m. = malý okruch. Vy-
pravili ho s o-škem chleba ovce pásť. Dbš.
Sl. pov. I. 376. Vz Okružek.

Okrušeň, šně, f., isertia, die Isertie, rostl.
Vz Rstp. 817.

Okrušňovitý. O. rostliny, isertieae: okru-
šeň. Vz Rstp. 817.

Okrutník. Cf. Zbrt. 261.

Okrutný = ukrutný. Brt. D. 241

Okružák, die Tellerschnecke. Vz S. N.,
Brm. IV. 2. 245.

Okružanka, y, f., sphaerium, Dud., cy-
clas, Brm., měkkýš. O. potoční, s. rivicolum,
rohovitá, s. corneum, hrbolovitá, s. lacustre.
Vz Dud. 42., Brm. IV. 2. 372.

Okruže, e, f = oskeruše. Mllr. 100.

Okružek, žku, m., vz Okruh. Kolko
otčenášov, tolko o-kov (chleba pán Boh
nadělí); Svoje (dieťa) obuškom, cudzie
o-žkom (= so svojím si urobím, ako chcem).
Slov. Zátur. Cf. Okrušek.

Okruží, die Halskrause. Cf. Mkl. Etym.
427., H. Randa: Chodové 167., Sdl. Hr. II.
167.

Okružiti, il, en, ení, okružovati, reifen,
umgeben. Vz Okruhniti. — co. Jejich sídla
o-vala pravlasť Slovanů. Šf. Strž. I. 520.

Okružka, y, f. = okruží U Místka.
Škd. — O., pl., n. = okruží, das Gekröse.
Měli sme o. dněs na obid a ty nám dobře
chutnaly. Slez. Šd. — O., y, m. = lump.
U Rychn. Hsp.

Okružlaný, abgeschält. O. jablko. Mor.
Šd.

Okružmo. Zánožka o., die Doppelwende,
přednožka o., die Doppelkehre. Čsk.

Okružní, Ring-. O. divadlo ve Vídni,
Us, cesta, jízda, die Rundreise, Dch., sil-
nice, ulice, Tl. M. 29., jízda, lístek, das
Rundreisebillet, Us., píseň, das Rundlied,
Dch., plynovod, das Gürtelrohr, Krost, žlázy,
die Gekrösdrüsen, Nz. lk., Šv. 67., průplav,
Zpr. arch. IX. 53., chodba, der Rundgang.
Čch. Mch. 76., Dch.

Okružnice, e, f., nástroj mlýnský. Dch.
— O. = okružník, die Encyklika. Obzor,
Čas. kat. duch. XXIX. 16. — O. = okružní
mázdra, Gekrösehaut, f. Ktt. exc.

Okružník, u, m. = okružní list, das
Cirkulare, die Encyklika. Us. Rjšk. Vz
předcház.

Okružovač, e, m. = zvonovitý nebozez,
der Glockenbohrer. Hrbk.

Okružovitý, gekröseförmig. Vz Rst. 456.

Okružtek, žtku, m. = krajíček. Slov.
N. Hlsk. XXI. 85.

Okrvavení, n., vz Okrvaviti. O. těla.
Bart. 259. — Arch. pana. 1887. 186.

Okrvavený; -en, a, o, mit Blut bemacht.

O. muži. Ž. wit. 138. 19.

Okrvaviti co: ránu, auffrischen, Nz. lk.,
své ruce. Krnd. 12. Ranila ho a o-la. Svěd.
Udeřil ho a o-vil. NB. Tč. 43. — se. A tu
se najprve (Husité) o-li (krvavě si počínali).
Let. 44.

Okŕžla, y, f. = okŕžle. Slov. Rr. Sb.

Okŕžle, e, f., vz Okŕšle.

Oks, a, m. O. Šebast., impressor. 1562.
Jg. H. 1. 604., Jir. Ruk. II. 59.

Okše, e, f. = nudle. U Uh. Hrad. Tč.

Okšový = nudlový, Nudel-. O. polévka.
U Uh. Hrad. Tč.

Oktan, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 124.
— O., u, m., v lučbě. Sf. Poč. 456.

Oktava v hudbě: veliká, malá, 2-, 3-, 4 ,
5krát čárkovaná, čistá, zvětšená atd. Zv.
Př. kn. I. 17., Chlum 2, Schd. I. 95.

Otavní flauta, Oktavflöte, chod. Hud.

Oktavový, Oktaven-. O. poloha hlasu.
Zv. Př. kn. II. 8.

Oktibbehit, u, m., meteorit. Vz Osv.
1875. 11.

Oktibehin, u, m., meteorit. Vz Osv.
1875. 9.

Oktoboran, u, m., v lučbě.

Oktonar, u, m. O. trochejský, iambický.
Dk.

Oktrojovati, oktroiren. — koho komu
zač: za primatora. Mus. 1880. 248.

Oktylalkohol, u, m, v lučbě. Vz Rm.

1. 266.

Oktylový. O. kyselina. Vz Rm. I. 427.

Okudlatinka, y, f. = kudlatinka. Slez.
Šd.

Okuj. Vz Mkl. Etym. 153.

Okukovati, begucken. Děti cizince o li.
Us. Dch.

Okulacení, n.. die Abrundung

Okulacený; -en, a, o, abgerundet.

Okulár, u, m. = očnice drobnohledu. Mj.
311., ZČ. III. 111.

Okularní mikrometr, roura (dalekohledu).
ZČ. I. 32., III. 17.

Okulhavený; -en, a, o, gelähmt. Chromče
od Francouzů o-ný (nadávka). 16. stol. Wtr.

Okulhavěti. O-věl také na duši. Pal.

Okúnač, e, m. = okouněč. Slov. Šd.

Okúnať sa, sich schämen, geniren. Slov.
Mkl. Etym. 147.

Okúňavě, unentschlossen. O. sa ma k svo-
jeti. Slov. N. Hlsk. I. 75. Cf. Okouněti.

Okúnov. Blk. Kfsk. 104., Rk. Sl.

Okup. Chč.

Okurče = brambor rohlíček. V Krkonš.
Us. Hk. — O. = puchr. U Kr. Hrad. Hk.

Okurec, rce, m. =veliká okurka; veliký
nos. U Domažl. Rgl.

Okurka, střřec. áyyovqiov. Mkl. aL. 71.,
Etym. 371. V MV. nepravá glossa. Pa. O.
obyčejná podlouhlá, dlouhá hadová, bílá
hollandská, porýnská, Dlj. 24., krátká, síť-
kovaná, plnoplodná. Exc. Cf. Slb. 491.,
Rosc. 126., Mllr. 38., 69., Čl. Kv. 164., Rstp.
616. Doba kyselých okurek. Dch. — O. pan-
neská. Vz Rstp. 1132. — O. mořská, měk-
kýš. Vz Brm. IV. 2. 426. — O., y, m., os.
jm. O. Jan (J. Aupický). Mus. 1888. 212..
Jir. Ruk. II. 59., Ott. II. 1048.