Oldřichov. Blk. Kfsk. 1376., Sdl. Hr.
IV. 372., Arch. VII. 221., 222., Rk. Sl.

Oldřichovec, Wondřichowitz.

Oldřichovice, dle Budějovice, Dreihof,
ves u Ústí nad Orlicí; Olchowitz, ves u Do-
lejšího Nýrska; Wondřichowitz, ves u Vo-
tic. Blk. Kfsk. 238., Sdl. Hr. II. 279., Rk.
Sl.

Oldříš. Cf. Dal. 191. Od Oldřicha. Pal.
Rdh. I. 132., Blk. Kfsk. 1191., Sdl. Hr. I.
82., 125., IV. 55., 69., Rk. Sl.

Oleandr. Cf. Rstp. 1054., Kram. Slov.,
Rosc. 131., Mllr. 71.

Olebeň, bně, f., die Haarschwarte. Šm.

Olediti, il, ěn, ění, mit Eis kühlen, be-
decken. Šm.

Olefati koho = špatně ostříhati, schodů
mu nadělati. Brt.

Olefiny, v lučbě. Vz Rm. I. 268., Šfk.
Poč. 474.

Olej. V MV. nepravá glossa. Pa. — Kram.
Slov., KP. V. 539., VI. 1. 11. nn , Čs. lk.
Rejtř., Rk. Sl., Slov. zdrav. O-jův a tukův
účinek. Vz ib. O. olivový (Us.: provencal-
ský, aixský, brabancový) a jeho porušování.
Vz KP. V. 343. Chabertův proti hlístám,
oleum anthelminticum Chaberti, Chaber's
Oel gegen Würmer, Nz. lk., palmitový,
Palmkernöl, Prm. V. č. 1. 2., špikový, ha-
bakukový, krumpolcový (Krombholz), škor-
pionový, ještěrkový, šiškový, krokodilový,
chramostýlový, hadí, žížalový, bouchačkový,
pukavcový, velrybí atd.. Kál., sádlový, stro-
jový, vulkanský, na válce a vřetena, k na-
pouštění vlny, na jídla, na vlasy, k ma-
zání, k osvětlování atd. Us. Cf. Mllr. 165.
Posaditi někoho na o. = ošiditi. U Nové
Kdyně. Rgl. Z té zástěry bys mohl o. tá-
hnout (ze zamazané). Us. Kdo s olejem slil
ocet v jednom osudí, je různící se zřel by,
nikdy v sloučení. Msn. Or. 15. Ohně olejem
nehas; Komu kahánce třeba, nalévej oleje.
Km. — O. svatý. O. katechumenů, křestní,
křtěnců, nemocných, věřících, zaopatřovací.
Hnoj. — O. = tekutina k oleji podobná.
O. kominický (tinktura jodová, tinct. jodi
comp., die Jodtinktur), úbyťový (rybí tuk
žlutý, der Leberthran). Us. u Náchoda. Guth.
— O., o. jm. Arch. VIII. 526., 559.

Olejen, a, m., das Elenthier, los. Rk.

Olejenka, y, f., das Oelfläschchen. Us.
Šd.

Olejík, u, m. O. hřebíčkový. Vz Rstp.
598.

Olejinovka, y, f., die Elainsäure. Tpl.

Olejitý, ölicht. Šm.

Olejka = řepka olejná, brassica oleifera,
der Raps. Cf. Slb. 689., Rstp. 86.

Olejkář. O. šefraník. Koll. IV. 98. Bez
toho už tě mají o-ři zapsanou (o špinavé).
Us.

Olejkářovati = olejkářiti. Šm.

Olejní, vz Olejný.

Olejnice, elais, die Oelpalme. Cf. Rstp.
1642. — O., der Oelkuchen. Mour.

Olejníček, čku, m., der Oelgeber. Šp.

Olejnička, y, f. = malá olejnice, nádobka
na olej, die Oelbüchse. Šd. O. stříkací, die
Spritzkanne. Wld., Čerm.

Olejník, a, m., gorma. O. bajkalský,
comephorus baicalensis. Brm. III. 3. 150.

Olejný. O. rostliny. Vz o nich v 29. sv.
Rolníka nov. věku.

Olejoplod, u, m., die Oelfrucht. Šm.

Olejopryskyrka, y, f., oleocantharis, der
Oelkäfer. Šm.

Olejotvorný, ölbildend. O. plyn, ö Gas,
schwerer Kohlenwasserstoff. Nz , Kk. Fys.
69.

Olejovací kohoutek Jacobiův. Wld.

Olejovač, e, m., der Oehler.

Olejování stroje. Hrm. 113. Poslednie
sv. o. Hus III. 257.

Olejovati koho. Pass. mus. 410.

Olejovice. Rk. Sl.

Olejovina, y, f. = elain. Mj. 92., Rst.
35., 456.

Olejovitosť, i, f., die Oeligkeit. Us.

Olejovitý, oelartig. O. tekutina, Rm.,
kapalina. Kk. Fys. 70., Rat. 456.

Olejovka, y, f., das Oelem. Rk.

Olejový. O. kyselina. Vz Rm. 1. 440.,
KP. VI. 5.

Oleksovice Malé, ves u Jaroslavic v Br-
něn. Rk. Sl.

Olemáz, u, m., zusammengeflochtene
Stange zur Befestigung des Heues oder
Strohes. Slov. Bern.

Olemáziť = seno nebo slámu olemazem
upevniti. Slov. Bern. Vz předcház.

Olen, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 124. —
O , alces americanus. Kv. 1869. 59., Šm.
Loos: Oleň.

Oleniti. Tiem všiem tvój král sě oleniv.
Alx B. v. 273. (HP. 78.).

Olenivěť, faul werden. Bern.

Oleotypie, e, f. =- lithografické umění
napodobiti olejové obrazy. Rk. Sl.

Olepaný; -án. a, o = nepěkně ostříhaný.
Mor. Brt. D. 244, Vck. Vz Ošvácaný (dod.).

Oleš. Sdl. Hr. IV. 93., Rk. Sl.

Oleša, e, f., os. jm. na Mor. a ve Slez.
Dch.

Olešák, Woleschko. Rk. Sl.

Olešec, Woleschetz.

Olešek, ška, m., Woleschko, ves u Tere-
zína; dvůr a rybník na Hlubocku; pole
u Blanice a j. BPr.

Olešen, šna, m. (Oleška), ves v Pražsku.
Blk. Kfsk. 944.

Olešín, Oschelin. Rk. Sl.

Olešinky, Olleschinek, ves u Horní Bo-
brové.

Oleška, Oleschau, ves u Doupova; Wo-
leschek, ves u Jesenic u Jílového; Wo-
leschetz, ves u Černého Kostelce; O Stará
a Nová, Alt-, Neu-Ohlisch, vsi u Čes. Ka-
menice. PL., Blk. Kfsk. 1377., Rk. Sl. —
O., Olešná, ře. v Semilsku. Mzr. 141.

Oleško, a, n., Woleschko = Olešák.

Olešná, Goldenöls, ves u Trutnova; Oels,
městečko u Boskovic; Oleschna, ves u Blan-
ska; Olleschna, ves u N. Města v Brněn.;
Woleschna, vsi u Vlašimě, u Pelhřimova,
u Něm. Brodu, u Přibislavě, u Chocně,
u Ledče, u Bernardic, u Rokycan, u Mýta
v Hořov. a u Rakovníka, dvůr u Vlašimě,
sam. u Štok; O. Česká, Böhmisch-Woleschna,
ves u Jindř. Hradce; O. Německá, Deutsch-