Oltářník. Kněz Šacl o. lidi mi šacuje.
Půh. I. 157. Kanovníci a prázdní o-ci Hus

II. 28. O. kláštera sv. Ducha. Arch. VII
668.

Oltárno, a, n. = vrch v Mal. Hontu na
Slov. Let. Mt. S. VI. 2. 6.

Oltářový. O. svatyně. Hdk. O. roh. Ž.
wit. 117. 27.

Oltyně, vz Voltyně.

Olúčiti = vysvětliti, objasniti. Gb. ad
Kat. 1783. (List. fil. 1882. 310 ).

Olupek, pku, m = zdrobn. olup. O, roz-
děliti, die Beute. Sd. — O. — slupka (bram-
borová), die Erdäpfelschale. Us. BPr. Také
jiná slupka. O zvláštní jehlou rozdělil se
na tenké vrstvy. VI. čít. pro obec. školy
(o papíru). Cf. Rst. 456.

Olupkatý, knospenschuppig. Rst. 456.

Olupovadlo, a, n , der Schälapparat Dch.

Olupování luskovité, desquamatio sili-
quosa, blánité, d. membranacea.

Olupovati, vz Oloupati.

Olúš, e, m, os. jm. D. ol. IX. 113.

Oľutovanie, n. = olitováni. Slov. let.

III. 142.

Oľutovati = olitovati. Slov. Phľd V.
55, VI. 93., II. 533., Sldk.

Olvičiti, olviti se, Junge werfen (von
der Löwin). Lvice se o-la. Šd.

Olympijský. O. slavnosti. Vz Vlšk. 364.

Olympský, vz Olymp.

Olyselý, kahlgeworden. Rst. 456

Olyseti. — kdy. Stromy v zimě oprchnou
a olysují. Sš II. 185.

Olysivý = lysým činící. Nz. lk.

Olysovati strom = sem tam ostrouhati,
jak dělávají bednáři na syrovém dřevě.
Zlinsky. Brt. D 241.

Olza, y, f. = říčka u Těšína. Šd.

2. -om. Cf. Brt. L N. I. 223. Na Plzeň-
sku a Plaště všecka podstatná jm. muž rodu
mají koncovku -om, často i žen a střed.
rodu: volom, koňom i kravom, husom i sle-
picom, ovcom, jabloňom, topolom, polom,
dveřom, oknom a j. BPr.

3. -om v instr. sg. masc. a n. místo -em:
za dubom, oknom. U Březové a u Hrozen-
kova na Mor. Brt.

4. om v um: duma (doma), v dumě, za-
pumněli, strum-struma, hrum-hruma, kumin,
kumor (komár), kumora, zlumil, pumož, pu-
moc, kumedie. Laš. Brt. D. 102., Brt. v Osv.
1884. 33.

-óm. Cf. -ovům.

-oma jest pravidelnou příponou ve vých.
Opavsku počínajíc na jihu od Jozefovic a
Klimkovic přes Kyjovice až po Kylešovice,
na sever přes Benešov prusky až po Šama-
řovice: chłopoma, deščoma, synkoma, ko-
ňoma. Brt. D. 113. Sestroma (u Polanky),
kravoma (u Kyjovic), rukoma (u Plesné),
zahradoma, sviňoma (u Klimkovic) Brt. D.
115. Cf. Brt. D. 136.

Omacati = omakati. U Strážnice. Šd.

Omáčati = omáčeti.

Omáčecí, zum Eintauchen. Lpř.

Omáčka anglická z balbirnie, Balbirnie-,
artičoková, broskvová, burgundská, cura-
çaová, Curaçao-, čokoládová, hollandská,
hořčicová, hrušková, chřestová, jahodová,

kaparová, karfiolová, malinová, mayonnai-
sová, meruňková, mrkvičková, ostružinová,
pepřová, pikantní, řetvičková, rybésová,
slanečková, slaninová, smržová, studená,
šípková, španělská, šťovíková, švestková,
třešňová, vinná, višňová, vlašská, žampio-
nová, žebrácká, žlutá. Hnsg, Šp. O. římské.
Vz Vlšk. 207. To tu o-čku neomastí, das
wird's Kraut nicht fett machen! Dch. Plavu
krásně v omáčce (jsem v bryndě)! Šml.
Příliš sladká o. snadné se vyomáčí. Bž.
exc. — O = rozmazlenec. To je o. člověk.
Slov. Rr. MBš.

Omáčkář, e, m. = kdo rád omáčky jí,
der Saucefreund. Us.

Omačkati, abdrücken. Us.

Omädiť = omediti. Slov. Phľd. IV. 332.,
ZObz. XXII. 387.

Omadliť, zwischen den Fingern weich
kneten. Slov. Loos.

Oaga, y, f. = kočka o'maganá, omačkaná.
Val. Brt. D. — O., y, m. = člověk neote-
saný. Val. Brt. D. 241.

Omáchati se ve vodě = omáčeti, sich
nass machen. Us. Vck.

Omachel, chle, m. = bramborová omáčka.
U Ronova. Rgl. — O. = omáčka z mléka a
mouky na knedlíky. Čce. Tkč

Omachka, y, f., os. jm. 14. stol. Mus.
1880 467.

Omachnatený, bemoost. Cí. Mach (mech).
(Stromy) sú od severnej strany o-né. Slov.
Hdž. Čít 201.

Omájiti. Skrz ni se život můj o-jil. Č.
Kn. š. 233.

Omáľať = omílati. Slov. a mor. Hlad a
smäd morí ho a on omáľa i tretí citron
v rukách. Dbš. Sl. pov. VIL 68. — Brt. D.
241. Omálam jazykom na cerúsku vyschnu-
tým. Orl. IX. 22. Poriadne deti neomálajú,
nehltajú, nemliaskajú, ale tak jedia, čo je
nič nepočúť. PI Pr. II. 218.

Omalomocněti na těle. Hus II. 43.

Omam. K o-mu lidu něco činiti. Šf. Strž.
II. 342

Omámek, mku, m., zdrobn. omam. Bern.

Omámení. Přístroj k o. chloroformem.

Omámivě, verblendend. Hvls.

Omamný, verblendend. O. výjev. Rgl.

Omámorený = omámený. Slov. Dbš. Sl.
pov. III. 17.

Omamující, betäubend. O nápoj. Us.

Oman, enula campana. Byl. 15. stol. Cf.
Rstp. 872., Slb. 439., Sbtk. Rostl. 49, 283.
až 284., Mkl. Etym. 221., Kram. Slov., Mllr.
56

Ománkový. O. víno (z ománku). Ssk.

Omar, u, m. = únava. Cf Omařiti Slov.
Hdž. rkp.

Omarený = unavený, müde. Slov. Od
horúčosti slnca o. Zátur. Rostlinstvo o-né
ovislo lístky. Orl. VI. 320.

Omareť, el, ení, lass, müde werden. Slov.
Trávička zelená, čos tak o-la, akoby si nikdy
zelenou nebola? Koll. Zp. I. 294.

Omarivý = unavující, ochabající. Slov.
O-vé Azije sú žahy, dušnú šíria svetom ná-
kazu. Hdž. rkp.

Omasilý = vtělení, incarnatus. Hmn.
1418.