100

Omasta, y, m. = kdo má za ušima, dr-
baný. Brt.

Omastek. To je pro mne o. (to mne
těší) U Ronova. Rgl.

Omásti. Omátl jsem si nohu = otlačil.
V Jičín Bačk.

Omastiti, impingere. Ž. wit. 140. 5.

Omastka = mazání na koláče. U Do-
mažl. Němc.

Omašliti, il, en, ení, omašlovati = ma-
šlemi ozdobiti. Us.

Omaštěný; -en, a, o, fett gemacht. —
čím. Vieru měj živú, milováním o-nú. Hus
I. 332. Modlitba rozumem a dobrú myslí
o-ná. Ib. 308.

Omat. Nevidomý chodí v omat svêta.
Val. Brt. D.

Omátati = omámiti. Cf. Mátati. Ký Pa-
rom ťa oslepil, o-tal? Sbor. sl. ps. 1 106.

Omätený = ohnětený, abgedrückt Chr-
báty koňov o-né. Slov. Phľd. III. 3. 140.

Omateřiti se = oženiti se. Radili mu,
aby se o-řil. Us. u Hustiřan. Kšť.

Omátnouti si nohu = otlačiti. U Jičína.
Bačk. Výzk. 75.

Omaz, vz Maz.

Omazati, vz Omáznouti O-zal si poma-
zance tvého, distulisti Christum tuum. Ž.
wit. a gloss. 88. 39. Chybně m.: ováhal si.
Šf. III. 364.

Omazeň. Cf. Rstp. 1057.

Ombilační = pupkový, Nabel-. O. bod
Vnč. 15.

Ombrometrický, z řec. = dešťoměrný.

O. stanice. Stč. Zem 638., Mus 1880. 377.
Ombrometrie, e, f., z řec. = dešťoměr-

ství. Stč. Zem. 630.

Omdlelý čím: strachem. Čch. Bs. 71.
Omdlenec, nce, m. = omdlený. Phľd. I.

1. 64.

Omdlení, vz Slov. zdrav.
Omdleti, infirmari Ž. wit. Ann. 5., Deut.
36. — čím. Srdce láskou omdlívá. Dvrsk.

— proč. Mladý pán se z okna dívá, pro
její krásu omdlívá. Sš. P. 189. — kde. Již
vidím synáčka, jak v krvi o-vá Sš. P. 75.

— nad čím. Jak ja nemám smutná býti,
nad synáčkem omdlévati. Sš. P. 75. Nad
její krású omdlívá. Brt. N. p 49. — jak.
Zamútil se v duchu a omdlel jest až do
krvavého potu. Hus II. 431. — po čem.
Jako jelen po studnici čerstvé vody, tak
toužím a o-vám po tobě. Mž. 41.

Omedka, y, f., cansjera, die Cansjere,
rostl. Vz Rstp. 1319.

Omehnúť = minouti. Omchlo ho = ne-
dostal, čeho si přál. Mor. Brt. D. 241.

Oměj, z latřec. ammi, der Ammei. Bdl.
Cf. Rstp. 716., Slb. 661., Čl. Kv. 281., Odb.
path. III. 686., Omějovitý, Kram. Slov., Slov.
zdrav., List. fil. XI. 351., 352., Rosc. 141.,
Mllr. 8., Ott. 1. 134.

Omějolistý, eisenhutblätterig. Rk.

Omějovitý. O. rostliny, ammieae: rozpuk,
miřík, petružel, marek, myroda, tytan, zá-
zvorec, oměj (ammi), jarus, kmín, bulvuška,
bedrník, sevlák, prorostlík. Vz Rstp. 701.,
711.—723.

Oměk, u, m,, besleria, die Beslerie, rostl.
Vz Rstp. 980.

Oměka, y, f., kirganelia, die Kirganelie,
rostl. Vz Rstp. 1353.

Omela, y, f., Tannenzweig zum Besen.
Škd. — O., die Omelie, Mistel. Loos.

Omělčeti, el, ení, seicht werden. Mz.
Mkl.

Omelettka moravská, pěnová, smažená,
špenátová, tvarohová, žemličková. Hnsg.

Omelí. Cf. Rstp. 779. — O. = homilie.
Sv. Augustin v o. neb v obecném kázání
na slovo sv. Lukáše die takto. Hus III. 194
Vz násl.

Omeliář, e, m. = homiliář = kázání sv.
doktorov. Krnd. 90. Vz Omelí (předcházej.).

Omelo = ometlo. Slov. Rl. Pr. II. 11.

Omeluch. Cf. Brm. II. 2. 154.

Omeny, míst. jm. v Čáslav. Arch. II.
478.

Oměral perlový. Arch. VIII. 505.

Omestovaný. Vy mu o-nej chvílečky
nědajcě, aby němal mjésta na celém svecě
len u mňa. Na Kopan. Brt. L. N. II. 168.

Omešený = omšený. Hdk. C. 202.

Omětáč, vz Žváč, Cupitáč. — O. ve
vojště, der Privatdiener. Kmk.

Omětačka = omětka. Šd.

Ometati co, se kde. Samohlásku v do-
sloví o. Anth. Jir. I. 3. vyd. XLVII. Nic
nedělá, jen se tu pořád omítá. Dch. Omítá
se u ní liščím ocasem, že peníze u ni čije.
Šml. — se kdy. Dostane dosť bití, ale
omete se po tom (nic to neprospívá). Us.
Dbv.

Omětati něco = hltavě jísti. U St. Ji-
čína. Vhl.

Omětka, y, f. = šuchačka, šoukání, do-
mácí zaměstnání, häusliche, Beschäftigung.
Mám té omětky dosť. Slez. Šd.

Ometlo. Také mor. (val.). Brt., Vck.
Cf. Lopař, Kroupy, Ožech

Ometnouti, v z Omésti.

Omětoč, e, m. = ometač. Laš. Tč.

Omězditi, omězdovati. Ž. kl. LVI. 6.

Omezek, zku, m. = okraj meze, příkopu.
Mor. a slez. Popásá na o-zku. Šd. Z o-ků
voda do příkopy běží. Šd.

Omezení, n., die Begränzung. O. těla,
Dk , Náspu, Pek 158. a j., úlohy. Jd. Geom.
I. 47.

Omezený ; -en, a, o, begränzt. O prostor,
Jd., přímka, Jrl. 1. 5., integral. Čs. math.
X. 134. — čím. Tvar rovinami o-ný. ZČ.
I 249. Trojúhelník jest obrazec ploský
třemi přímkami o-ný. Jd. Čásť plochy ča-
rami na všech stranách omezená nazývá se
obrazec. NA. V. 2.

Omezný, Abgränzungs-. O bod, ZČ. III.
37., plocha, Ib. I. 73., 250., čára. lb. I. 370.

Oměždění, n. Cf. Bž. 50. a násl.

Oměžďovati, incantare, Ž. kl. 57. 6.;
v Ž. wit čarovati.

Omhlený, vz Omhliti O. švestky Us.

Omiadzať = přežvykovati. Slov. Kra-
vičky o-ly travičku. Orl. VI. 266.

Omias, lat. omias, brouk. Vz Kk. Br.
304.

Omice, ves. Půh. II. 37.

Omíceti, abreiben. Cf. Míciti. Na cestě
se kostymy omícejí. Šml.