102

se o. Mus. 1880. 482. — O = obsahovati,
enthalten. Zřízení zemské zřetelně v sobě
omlouvá, že . . . 1665 Soud. záp. op.

Omluvně, verleumderisch, schmählich.
Bern.

Omluvnice, e, f. = omluvačka. Bern.

Omluvník, a, m. = omluvač. Bern.

Omluvný, obloquens. Ž. wit. 43. 17.

Omĺzať = oblizovati. Tento práve po-
slednú kôstku z husaciny omĺzal. Slov. N.
Hlsk. XXI. 248.

Omlžení, n., das Nebeligwerden. Mj. 145.

Omlžeti, el, en, ení, nebelig werden.

Omlžiti, il, en, ení, nebelig machen, mit
Nebel überziehen.

Omňačkaný = omačkaný. Mor. Šd.

Omňačkati něco = omačkati Mor. Šd.

Omňáganý = omačkaný, otlačený, ohně-
tený, O. kůn, kotě (od dětí utahané). Slez.
a mor. Šd.

Omňágati = omačkati, otlačiti. Mor. a
slez. Šd.

Omnibusový vlak. Us. Pdl.

Omnice, ves na Mor. Arch. VII.. 591.

Omnouti. — koho. Čižmy ho neomí-
najú = je bos. Slov. Rr. 8b. Krála tá vec
zo dňa na den horšie omínala. Dbš. Sl. pov.
1. 47

Omočený tolar = pozlacený. Us. — kde.
Péro v inkoustu o-né. Us.

Omočiti co kam. Ať omočí konec prsta
svého u vodu a svlaží jazyk mój. Hus II.
246. — kde. A svůj ostrý palaš v srdci si
omočil. Er. P. 492. Omočena byla (uvázla)
noha tvá v krvi. Ž. wit. — (s) čím. S pr-
stem omačaj, vyomáčaš. Slov. Orl IX. 247.

Omočovadlo, a, n., der Eintauchkessel,
v papírnách. Šm.

Omok = omáčka. U Žebráka. Sbtk. —
O = štáva při dušení n. pečení masa, der
Bratensaft. Dch. — O. krvavý, das Roth-
wasser, lejnový, das Korhwasser. Šp. —
O. ševcovský = voda, v níž ševci máčejí
kůže. U N. Kdyně. Rgl.

Omokový. O. káď, die Wässerungskufe.
Šp

Omolo, a, n. = pometlo. Slov. Nik ma
ešte nevidel jazdiť na o-le. Rr. Sb. Strygy
na ,o-le létají. Zbr.

Ómor = úmor. Je nemocné na ó. (na
smrť). U Bohuslavic na Mor. Neor.

Omoržovaný. Cf. Moržovať. Šúlky sú
o-né kukuričné klasy. Slov. Rr. Sb. Ktď
panská kukurica na pustatine bola všetka
o-ná. Lipa III. 188.

Omotati, umwickeln. — co čím: bavlnou.
Us.

Omotek, tku, m. = čím něco se omotává
Na Hané. Bkř.

Omoučiti, il, en, ení = po-, zamoučiti,
mit Mehl bestreuen. Kde jste se omoučil?
Us.

Omouliti, vz Zamúliti.

Omozečnice = plena mozku, meninx.
Kýla o-ce michové, myelomeningocele, zá-
nět o-ce, meningitis, výlev krve do o-ce,
apoplexia intermeningea, Nz. lk., zánět
o-čnic spodinových. Cf. Čs. lk. III. 167.,
IX. 336., X. 97. Zánět o. (hnisavý, m. puru-

lenta, vláknitý, fibrinosa, syrovatečný, serosa,
počasný, chronica, druhotný, secundaria).
Ktt. exc.

Omozečnicový, meningeus. O. kýla, me-
ningocele, Nz. lk., vodnatelnosť mozku,
hydrocephalus meningeus. O. cévy. Menin-
gealgefässe, krvácení, -blutung, mrtvice,
-apoplexie, tepna, arteria meningea, tkaň,
-gewebe, tuberkulosa,-tuberculose. Ktt. exc.

Omráčelosť, i, f., die Katalepsie. J. Janiš.

Omráčení, asphyxie. Cf. Ott. II. 838.

Omráčenosť, i, f., die Betäubtheit. Pře-
dešlá o. duši mou opět tak opanovala. Koll.
IV. 281

Omračený = zamračený. Orl. II. 242.

Omračiti. Nebe se o-či. AlxV. v. 590.
(HP. 15.). Tehdy sě nebe omrači. Hr. ruk.
259. v. 610. V tejž rozkoši, v tejž ozrači
Alexandr mysl omrači Alx. B. v. 279. (HP.
79.) — se kde = opozditi se. GP.

Omráčiti. List. fil. X. 339.

Omráčivý, betäubend. O pára, J. Lpř.,cholera.

Omračný. Krevní výlev o., apoplexia
attonita.

Omrak = omráčení. Zotavila se z o-ku
citů; Byl roztržit, jakoby mozek svůj z o-ku
probuzoval Šml.

Omramorovati něco = mramorem oblo-
žiti. Šd.

Omraz. Otřásl se o-zem. Šml.

Omraženina, y, f = omrazenina. Rk.

Omřeží, n . das Gitter. O. předoltářové.
Hnoj.

Omřežiti něco, umgittern Šd., Let. 356.

Omřežovati, vz Omřežiti. Koll. IV. 67.

Omrklý, von der Nacht überrascht. Jsem
ženka velmi ustalá (ušlá), na této neznámé
púšči o-lá. Výb. I. 1170.

Omrknouti, omrkovati. — kde. V hore
som omrknul. Slov. Rr. Sb. Do lesa se pu-
sti! a tam omrkl. Pož. 28. (Mnich) na cestě
omrče. Ote 169. a. Večer omrčechu na té
chrastině. Otc. 51. a. Cf. Mrknouti.

Omrlouzení, n. = meškání. Vešel do
mlýna a bez dlouhého o. uhodil na mlynáře
o slovo. Sá Kŕ u pot. 165.

Omrskati koho. Arch. I.165. — co čím:
zeď vápnem omrskovati. Sdl. Hr. VII. 115.

Omrtviti, il, en, ení, omrtvovati, in einen
todesähnlichen Zustand versetzen. Šm.

Omrz, u, m. = omrzení. Šd.

Omrzal, u, m. = druh jablka. Mor. Brt.

Omrzalosť, i, f. = omrzelosť. Kv. 1869. 2.

Omrzati koho = domrzati, lästig wer-
den. Od osmdesáti šlo k devadesáti, už sem
počínala děti o. Brt. P. II. 342. Nechoď ma
o. N. Hlsk. X1II. 211.

Omrzel, a, m. = omrzelec. Ssk.

Omrzelka, y, f. = louka u Mydlovar. B P

Omrzelý čeho. O. života sám se usm
cuje Mus. 1888. 125.

Omrzeti komu. Múdrým omrzie. Kšch. 2.
Co pak, když dva manžely sobě omrzíta?
Št. N 13. — koho. Omirzala jest jej dě-
dina jeho. Ž. wit 105. 40. — čím. (Pyšný)
svú hrdostí omrzie každému na každú stranu.
Smil. Však svú hrdostí omrzí. Výb. I. 918
— kde. Kde pořád omrzuješ (očumuješ)?
Us. Kšť.