104

Onaký. Mkl Etym. 224. Obcování s ona-
čejšími lidmi. Koll.

Onakynový. Vz Onačení

Onanie, vz Slov. zdrav.

Onatný = pěkný, hübsch. U Nezamyslic.

Onda, y, m. = Tonda, Antonín. U Do-
mažl. Sbtk.

Ondaj = onehdy. U Jicka. Brt. D. 175.

Ondati = odundati, na Klat, na Plašsku
orundati. BPr.

Ondáva, y, f. = řeka sloven. Bezkyd.
Č. Čt. II. 352.

Onde. Mkl. Etym. 224.

Ondej, e, m , os. jm. Rgl.

Ondejšek, šku, m., das Jenseits. Dobra
nám uštědřovaná z o-ška. Sš. II. 80.

Ondejší, jenseitig. O. život Sš. II. 80.

Ondeno. Die-liť vám kto: Aj tuto jest
Kristus, aj o., nevěřte. B. mik. Mark. 13. 21.

Onderka, y, m., os. jm. Rgl.

Ondiať, vz Onditi.

Onditi slovo prostranného významu jako
ku př. tentononc. Vz Zaonditi, Naonditi, Vy-
onditi, Onačení. V Podluží. Brt D. 241.
Keď nemôže prísť na pamäť potrebné slo-
veso, alebo keď je človek prilenivý použiť
ho, tedy si vypomáha týmto fatálnym slo-
vesom (ondiať), ktoré len v madarčine má
podobné izélni.' Vzdelanec ho neužíva.
Slov. Zátur.

Ondra, vz Ondřej, Arch. VII. 286., Rkk.
30.

Ondráček, vz Ondřej. — O., os. jm. 1466.,
Tk. VI. 84., 86., Blk. Kfsk. 1095. — O Frant.
Prok. 1802 Jg. H. 1. 604

Ondrák, vz Ondřej. — O., os. jm. O
Prokop, 1810.-1874, děkan v Příbrami. Tf
H. 1. 126., 186., Jg. H. 1. 604., 771., Šb.
Dj. ř. 272., Zl. Jg. 301., Ukaz. 105., Tf.
Mtc. 36., Rk. Sl.

Ondrákův Mlýn, mlýn u Pacova.

Ondráš, e, m. = Ondřej. U mor. Březové.

Ondráška, y, f. = hruška. Mor. Brt

Ondráško, a, m. = Ondřej. Slov.

Ondratice, Ondratitz.

Ondřechovice, Ondřechowitz.

Ondřej, slov.: Ondráš (i mor.). Ondrášik,
Ondraško, Ondriš. Vece Výhoň knězu Oldřě.
Rkk. 30. O (³⁰/₁₁.) muziky stavuje. Slov.
Zátur. Na sv. Ondřeje ještě se nám ohřeje.
Zlinsky. Brt. Sníh sv. Ondřeje vzešlému
žitu nepřeje. Us. Šd., Tč. Ten den před
sv. O-jem postí se děvčata, aby ve snách
svého nastávajícího spatřila. Mus. 1853. 496.
Kdo na sv. O-je se modlí k němu a postí-li
se, tomu, zdá-li se mu něco v noci, sen se
vyráčí. Val. Vck. Na sv. Ondřeje sázejí
dívky ratolesti třešňové do hrnků. Roz-
kvetou-li do božího narození, vdají se, jinak
se toho roku nevdají. Val. Vck. Rosou na
sv. O-je nasbíranou zadělává se na těsto,
z těsta toho pekou se na slunku čtyři pa-
gáčky a strčí se do čtyr koutů pod střechu,
aby se nechytlo. V Podluží. Brt. Na sv.
O-je konec pocení. Zbrt 189 (289.). Cf.
Tk. V. 252., VII. 417. — M. O. z Brodu.
Mus. 1881. 538.

Ondřejka, y, f., mlýn u Ml. Vožice.

Ondřejnice, e, f., řeka u Brušperku na
Mor. Šd.

Ondřejník, a, m. = hora na Hukvaldsku.

Ondřejov, Ondřejow, městečko u Čern.
Kostelce; vsi u Manetína a u Pelhřimova.
Sdl. Hr. IV. 182., 184., Rk. Sl.

Ondřejovec, vce, m., Ondřejowes, ves
u Votic. Rk. SI.

Ondřejovice, dle Budějovice, Mariano-
witz, dvůr u Benešova; Ondřowitz, ves
u Dolního Nýrska. Blk. Kfsk. 1377., Sdl.
Hr. IV. 79., Rk. Sl.

Ondříček, čka, m., os. jm. O. Frant.,
čes. virtuos na housle, nar. v Praze 1857.
Vz Rk. Sl. — O. Karel, mladší bratr pře-
dešlého, též znamenitý houslista.

Ondřík, a, m., vz Ondřej.

Ondříkovice (Vondřejkovice), dle Budě-
jovice, ves v Boleslavsku. Blk. Kfsk. 537.,
780, Rk. Sl.

Ondřiš, e, m., vz Ondřej.

Ondřiško, a, m., vz Ondřej.

Ondro, a, m., vz Ondřej.

Ondrůj, e, m., os. jm. Rgl.

Ondrúš, e, m., os. jm NB. Tč. 208,
Arch. V. 556.

Ondruška, y, m., os. jm. Rgl.

Ondrušky, Ondruschka.

Ondrutka, y, f. = pole na Hrabském
u Bilovce. Šd.

Ondrvever, a, m. Hráti na o-ra = na
schovávanou. U Olom. Sd.

Ondyno, vz Onehdy.

Oné, ého, n. Nemože-li sobě kdo na věc
zpomenouti anebo nechce-li se mu ji jme-
novati, říká: To oné. Dones mně to oné.
Pověděl mu to oné Na již. Mor. a Slov.
Šd. Cf Onačení, Onditi.

Onebiti, il, en, ení, onebovati, nebem uči-
niti, zum Himmel machen. Syn boží z ňeba
na zem stúpil, aby zem onebil. Hdž. Ds. 62.

Onečka, y, f., znak písma. Šf. III. 196.

Oneda, vz Onehdy. Cf. Bž. 46.

Onedlho = za nedlouho. O. umrel. Slov.

Oneduživělý, siech. Us.

Onegdaj = onehdy. V Podluží Brt. D.
175.

Onehda, vz Onehdy. Mkl. Etym. 224.

Onecholiti = onemocněti. Val. Vck

Onekda, vz Onehdy

Onekdy, vz Onehdy.

Oněměti. — abs. Oněměl (umřel). Tkč.
— čím: slastí. Kká O-li na ta slova úža-
sem Sá. — jak (zač). Aby o-la za tu lež
do smrti. Šml. O-měl od pána Boha až do
svej smrti. NB Tč. 208.

Onemocnělec, lce, m. = onemocnělý.
S. N. XI 56.

Onemocnění, n., die Erkrankung. O. vína.
KP. V. 181.

Onemocněti nač: na hlavénku. Brt. D.
— z čeho Z tej vody ještě nikdo ne-
onemocněl Us. Vck.

Onen Mkl. Etym. 224. O kvantitě v strč.
v List. fil. VI. 211.—212 Za čes. onen uží-
vají na Mor složeniny tam ten. Na téjto
straně — tam na téj straně, kteráž i zna-
mená tolik co minulý: Tam ten rok, tam
tú zimu. Brt. D. 164. — Na onen čas. Pož. 6.
Na onom světě. Št. Kn. š. 6. — Onen Svět,
Jenewelt, sam. u Krásné Hory; ves u Kla-
tov.