106

krátce se opáčí, že ... . 1512. Mus. 1883.
365., Luk. z Pr. — se. Když kůň se opáčí
(protiví) a nechce z místa nikam. Db. Kůň
se jim opáčil. Us. Vk.

2. Opáčiti = obrátiti. — co, koho. Ona
jich opáčila. Kld. 38. Opač chody tako do-
lem hory. Rkk. 22. Nic neopáče (nazpět
nebera). Leg. o sv. Anně. 67. — se jak.
Jak jest to těžko ukryti, co se na křivo-
lako opáčí. Bart 258.

Opačitý, verkehrt. U Lichnova při med-
vědu v poslední masopust tancují ,opačitý^ťtanec. Sš. P. 733. Při svatbě nemá se tan-
čiti ,o-ty', aby se ženichovi a nevěstě ne-
vedlo všecko naopak. V.Slz. I. 194.

Opačka, vz Obojamka.

Opačkem, vz Opáčka. Ide o. = couvá.
O. řezati (drže pilu proti sobě). Slez. Šd.

Opáčky, pl, f. = návštěva u šestinedělky.
Slov. Rr. Sb. — O. = křestné hostiny, jež
po několik večerů se opakují. Dbš. Obyč.
4., Pokr. Z hor 144.

Opačný, verkehrt. O. mínění, Mus., ná-
hled, Us., směr, Posp., tvrzení, Osv., úči-
nek. Pdl Z o. strany. Vlč. Což nemístné a
o-né jest. Šf. III. 369. O. mluvení. Vz Jg.
Slnosť. 69. Každé ze znamení + — ohledně
druhého jmenuje se opačným. Šim. 16. —
čemu. Cestou mysli lidské o-nou. Sš. I. 167.

Opadajúcky adv., im Abfallen, abfallend.
Ožlklé lístky si o. húdly smutné piesne.
Slov. Klčk. Zb. IV. 93.

Opadanky, pl., f. = opadalky. Ssk.

Opadaný. O. ruce = popukané. Brt. D.
245.

Opadati. Opadovati. Pass. mus. 357 Ve
12. ř. tohoto článku oprav Výb. I. ve: Výb
II. — čím odkud. Až sukně vetchem s něho
opadla (tak dlouho ji nosil). Pass. mus. 385.

Opadátko, a, n. = padanka. Řezníč.

Opadávky = opadalky. U Jestřabic.
Džl. Slov. Rr. Sb.

Opadavy, abfallend. O. květ, listy. Hg.

Opadlec, dlce, m., der vom Galgen Ab-
gefallene, Galgenvogel. Bern.

Opadliny = opadlinky. Slez. Šd.

Odpadnutí, n., das Abfallen. Bern.

Opadnutý; -ut, a, o, abgefallen. Bern

Opaduň, é, f., cunonia, die Cunonie, rostl.
Vz Rstp. 689.

Opaduňovitý. O. rostliny, cunoniaceae :
laloč, opaduň, lachatka, kynkastec. Vz Rstp.
688.

Opaduška, y, f. = opadalka. U Vyzov.,
na Slov. Wrch., Bkř., Knrz, Člověk o. =
ničema. Knrz.

Opahýliti, il, en, ení, abstummeln. Sl. les.

Opacha, y, f. = zruta, nestvůra. S tě-
mito o-mi prasvěta stál človek v ustavič-
nom boji; S dravými o-mi prasvěta. Paul.
Tóth. Slov. báj. I. 63., 66. Musil som ju
slúbiť ohave medveďovi a just je hodina,
keď si tá o. má prísť po ňu. Dbš. Sl. pov.
VII. 39.

Opachŕňat = očesati. Cf. Pachŕňať. Poď,
nech ta skôr opachŕňam! Slov. Rr. Sb.

Opajtašiti, belügen, betrügen. Ostrav.
Wrch.

Opajzovati = zhruba n. dohola ostří-
hati. U Olom. Sd. Cf. Pajzy.

Opak. Mkl. Etym. 224. Ve 12. ř. něčí
oprav v: něčí O. skutečnosti. Lpř. Pozdě
o o-ku věci se přesvědčiti J. Lpř. Některé
opak dřiechu. Výb. II. 11 Svázal jemu ruce
opak (na zádech). Výb. II. 262. Opak je
rukama zváza. Ryt. 106. b. (v. 142), Výb.
II. 10. Když se řád pravý převrací a opak
šikuje. 1512. Mus. 1883. 364. Neb to jest řád
pravý, ješto se nám zdá opak. Št. Kn. š.
288. Uložíš je o., in dorsum Ž. kl. 20. 13.

Opaka, y, f. =opálka, nálevka, das Füll-
fass Slov. Rr. Sb. — O. = čarovník lesklý,
circaea lutetiana, das Hexenkraut, rostl.
Slb. 558.

Opakoklad, u, m. Nekrásný, o-dem =
šeředný. List. fil. 1886. 423.

Opakokladný. O. smysl vazby, význam
List. fil. 1883. 244., 1886 423.

Opakovací známka, Hud., indikativ. Lpř.
Sl. I. 42.

Opakovačka, das Repetirgewehr. Světz.
1887. a j.

Opakování, vz Jg. Slnosť. 78. O. v hudbě.
Zv. Př. kn. I. 22.

Opakovaný; -án, a, o, wiederholt. O.
hra. Dch. O-nému vyzvání zadosť neučinil.
Mus. 1880. 456.

Opakovati co jak. O. něco za stejných
okolností, ZČ. I. 249 , ve stejných okolno-
stech. Lpř. Sl. I. 42. — O., poenitere. Ž. kl.
109. 4.

Opakovka, y, f = opakovačka (ručnice).
NA. III. 118.

Opakovnosť, i, f., Wiederholbarkeit. Bern.

Opakovny, wiederholbar. Bern.

Opaksrdčitý, abcordatus, verkehrtherz-
förmig. Nz.

Opaky, OTtió&ev, aind. apāka, rückwärts
gelegen. Mkl. aL. 106.

Opal = železo s vrchu ohněm opálené,
které se kováním odstraňuje, železná truska,
der Zunder. Vz Včř. Z. II 12., 48.

Opál ohnivý, perlový, polocenný, uherský
či orientalský, Osv. I. 667, břidličný. Frč.
G. 141., Kram. Slov., Chdt 3 , Rk. Sl.

Opálač = lenoch, ničema. Dač. II. 56.

Opáladlo, a, n., die Kornrolle. Rk.

Opálati, vz List. fil. XII. 161. čím.
Vystoupiv na katedru opálaje rukama v pravo
v levo pokřikoval. Koll. III. 178. O. blíž-
ního řeči štiplavou. Pož 370. — jak. Za
Br. polož: , BR. II. 26. b. — koho s kým.
Dh. 124. — se = pohybovati se, houpati
se. Slov. Koza v kabátě, poloodřenou kůži
představujícím, nezapnutém, tak že se boky
opálají. Koll. Zp II. 48. — se s čím —
nimrati se. Mor. Knrz.

Opalatka, y, f., ventilabrum. Vz Pálati, 2.
B. mik. Luk. 3.

Opalčinka, y, f., der Schwingenapf beim
Nadler.

Opale, e, n. = les mezi Važany a Pavlo-
vicemi. D. ol. X. 331.

Opalecko, a, n. = les u Čachrova. BPr.

Opálečka, y, f., demin. opálka. Bern.

Opalek, der Cigarrenstummel. U Uher.
Hrad. Tč. Vz Slavík (dod).

Opálenec, nce, m. = les u Chudenic.
BPr.