107

Opálený čím jak: vedrem slunečním do
ruda. Osv. I. 260.

Opalice, Oppalitz. Sdl. Hr. III. 305., Rk.

Sl.

Opalicovaný = palicí (= holí) obitý.
Slov. Syt. Táb. 134.

Opalinka, nálevník. Cf. Brm. IV. 2.573.,
Ves. IV. 88.

Opalissadovati, palissadiren. Čsk.

opáliti se kde. Kdo se o-lil na kaši,
dmúchne i na syrovátku. Slez. Šd.

Opalka = oharek doutníků. U Hranice.
Rgl. Vz Slavík (dod.).

Opálka. V MV. nepravá glossa. Pa. Vz
List. fil. XII. 161. Čeledín dává oves na
o-ku a čistí jej opálaje (házeje jí), aby jej
z prachu a smetí očistil prve, než jej ko-
ňům dá. Us. Hk. Dáti někoho na o-ku (pře-
třepávati ho). Us. Hk. Dobrou noc a —
opálku vší za uši. Us. Rgl. — O. k pře-
našení vosku, die Wachsschwitnge. Ktk. —
O. na rohlíky u pekaře, Val. Vck., u řez-
níku; těž u zedníků k vynášení cihel po
řebríku, die Mühle. Dch. — O., ves. Arch.
VII. 141, Sdl. Hr. dle rejstř., Rk. Sl.

Opálkonosič, e, m., der Schwingeträger,

Xmvoqió^og. Lpř.

Opálkovati = na opálce převívati, čistiti,
auf der Schwinge reinigen. Us. Tč.

Opálkovitý, schwingenförmig. O. košík.
Mour.

Opalování příze, látky bavlněné. NA.
IV. 46., 50.

Opalovati, vz Opáliti. — O. = upalo-
vati, utíkati. U Bohuslavic. Neor. — se
oč = starati se. U Star. Jičína. Vhl.

Opálovitý, opalartig. O. břidlice, Frč.,
nerosty. NA. V. 488.

Opamätať sa = zpamatovati se Čím sa
o-tal, už ho poviazali. Slov. Mt. S. 1. 75.

Opančiar, a, m. = kdo dělá opanky
Slov. LObz. XXIII. 178.

Opančiarský. O. remeslo. LObz. XXI1I.
178. Vz Opaněiar.

Opanek, nku, m. = kollar (kněžský).
Hnoj.

Opanky, die Bundschuhe. Dch.

Opanovný, imposant. Šm.

Opantanec, nce, m., vz Opentanec.

Opantaný = otočený, ovinutý. O-ná =
těhotná. Val. Vck., Brt. D. 242.

Opantati = otočiti, ovinouti, umwickeln.
Val. Vck.

Opápeřený = drobným peřím pokrytý.
Cf. Pápeří. Neumytá, neučesaná, o-ná po-
stava. Koll. Hlas. 140.

Opaprsčený, vz Paprskatý.

Opaprskovati = paprsky obdati. Koll.
St. 690.

Opapúčať sa = zaobaliti se v hadry.
Val. Brt. D. 242.

Opar = osyp atd. herpes. O. kruhový,
irisherpes, herpes circinatus, duhový, herpes
iris, částí pohlavních, herpes progenitalis,
holivý, h. tonsurans, pasový, b. zoster, lícní,
Nz. lk., chrastavý (eczema impetiginosum)
na bradavkách. Kžk. Por. 446. O. čivový,
h. neuriticus, hltanový, h. pharyngeus, kře-
čový, h. febrilis, hrdelní, h. gutturalis, hrmy,
h. vulvae, hrtanový, h. laryngis, kroužkový,

h. annolosus, krvavý, h. haemarrhagicus,
kšticový, h. capillitii, kurdějový, h. scorbu-
ticus, lícní, h. facialis, loupavý, měchýřko-
vitý, h. vesiculosus, mnohotný, h. multi-
plex, obojstranný, h. bilateralis, plešivý =
holivý, plodidel, h. genitalis, předkožkový,
h. praeputialis, příjičný, h. syphiliticus, pu-
chýřnatý, h. bullosus, pyskový, h. labialis,
rohovky, h. corneae, rozsetý, h. dissemi-
natus, snětivý, h. gangraenosus, spojivkový,
h. conjunctivae, šupinatý, squamosus, těhot-
ných, h. graviditatis, tříselní, h. inguium,
zrakový, h. ophthalmicus atd. Ktt. exc. Cf.
Slov. zdrav. 450 — O. = spařenina mezi
prsty nohou a j. Cf. Vlk, Ohnipara. Rgl.—
O. = nemoc stromův a křovin, snět sluneční,
der Sonnenbrand. Sl. les. Měděný o. na
chmeli, der Kupferbrand. Nár. list.

Opařanky, ves zaniklá v Tábor. Blk.
Kfsk. 1222.

Opařany, Wopořan. Blk. Kfsk. 1222.,
Sdl. Hr. III. 271., Rk. Sl.

Opárati se = pohráti si. Jen když se
opárá. U Náchoda. Vor.

Opářati = loudati se. Val. Brt. D. 242.

Opařelina, y, f, die Brandwunde. Laš.
Tč.

Opařelisko, a, n. = spařelisko, bahnitá
voda, která nezamrzá. Laš. Tč.

Opařenec, nce, m. = opařený, der Ver-
brühte. Šm.

Opařenina. Na spáleniny a o-ny přiklá-
dají hebkou ovčí vlnu n. bílek. Us. Cf.
Kram. Slov., Slov. zdrav.

Opařený. O. kočka se i zimné vody
bojí. Slez. Šd.

Opařisko, a, n. = opařelisko, Vchř.;
bařinatá louka. Vhl.

Oparistý, winkelfauliges Maul habend.
Slov. Bern.

Opařiště, ě, n., Wopařischt, mlýn u N.
Města n. Met. Sdl. Hr. II. 159., Rk. Sl.

Oparkaniti = parkanem ohraditi. O. za-
hradu. Us. Tč.

Oparno, Wopparn. Rk. SI.

Oparovitý, herpeticus, herpetiformis. O.
chrásty, h. impetigo. Nz. lk.

Oparový, herpeticus. O. zánět krku, an-
gína herpetica.

Oparozpyt, u, m., die Atmosphärologie.
Šm.

Opartovať, mit dem Schmuckbande zie-
ren. Slov. Bern.

Opas, na němž poboční zbraň visí, der
Leibriemen, die Kuppel. Čsk., S. N. XI. 49.

Opásání = opasek. Vzali mu o. Pč. 27 ,
Sdl. Hr. II. 213.

Opásati co. Opašte ledvie vaše. Pror.
Isa. 32. 12. Jiní tě opášie. Ev. vid. 82.
Opaš bedra svá. Ev. víd. 125. — se čím.
Skály opáší sě radostí. Ž. kl. 64. 13. Ja
daruju klobasu, třikrat se (s) ňum opašu.
Sš. P. 737.— co komu. Brnění si opaso-
vati. Lpř. — koho kdy. Ale na tretí deň
ho hlad tri rari horší opásau (zmocnil se
ho). Slov. Er Sl. čít. 55.

Opasek, marsupium. Sv. ruk. 316. b.
V MV. pravá glossa. Pa. O. hasičský, Khl .
kožený, Dch., vygombikovaný obyč. s třemi
sponami, mit Knöpfen besetzter Riemen.

452*