110

Operistický, operistisch. Dk. Aesth. 325.
Opěřiště, ě, n., der Anlehnungsort. Dch.

Opeřiti = ozdobiti. Cf. List. filol. XII.
334., Obz. 1889. 34. Val. a slov. Podáveje
mu širáček prosí, aby mu ho operilo, pod-
perilo (pérečkem, kyticí okrášlilo). Pokr. Pot.
I. 215. Na první nedeli adventní dívka si
zasadí do květníka révek (větvičku) višňový
a polévá ho každý den před sluncem vý-
chodem z huby; révek vyžene pupence a
na boží narození je vykvetlý. Toho dne
opeří (okrášlí) jej dívka pozlátkem a dá
svému milému za klobouk. Brt. L. N. I.
210. — O. = pobiti, obiti. Cf. také Ope-
řený, Opeření. = O. = krýti. Za Mus. po-
lož : , Výb. II. 1(j03. a j. tam. -- se kde.
Ještě se v tom úřadě ani neopeřil (neroz-
hlídl) a uź ... Us. Rgl.

Operka, y, f. = malá opera, die Operette.
Hud.

Opěrka příčná. NA. IV. 239. O-ky =
řada šindele pod a nad doškovou střechou.
U Bělohr. Bf.

Operlený; -en, a, o. — čím. Louka krů-
pějemi rosy o-ná. Vlč. Jitro rosou o-né. Č.
Kn. š. 204. Zrak můj radostí byl o-len.
Hdk. Dřevr.

Operní divadlo, škola. Us. Pdl.

Opernikovati, vz Pernikovati. U Olom.
Sd.

Opěrný, Stütz-, Lehn-. O. zeď, Pek. 161.,
J. Krost, pilíř, Us., klády. NA. IV. 217.

Operovaný, operirt. O. noha. Us.

Opérovaný klobouk. Vz Opeřený.

Operovati (o pohybech vojska). Vojsko
šťastné proti nepříteli o-lo. Us. Pdl.

Operutěnec, nce, m. = operutěný.

Operutěný; -ěn, a, o, beflügelt, be-
schwingt. Us. Dch., Posp.

Opěscený, zahm. U Místka. Škd.

Opeska, praeputium, asi z pesek = penis
z pesnis, pyj; koř. pas, coitum appetere,
gignere. List. fil. XII. 162., 321.

Opeslo, a, m. = dotěrný člověk. Mor.
Brt. D.

Opeslosť, i, f. = nestydatosť, dolízavosť.
U Kr. Hrad. Kšť. — O. = mlsnosť. Č. T.
Tkč.

Opeslovati se = ustavičně pracovati,
běhati. U Kojetína. Wrch., Bkř. On se v ku-
chyni ustavičně opesluje (plete; do hrnců
nahlíží). U Vyzovic. Wrch.

Opeslý. Také na Mor. Knrz. — O. =
mlsný. Č. T. Tkč.

Opěstovati, vz Pěstovati.

Opestřený ; -en, a, o = pestrým učiněný,
bunt gehchrnückt. Klobouk fábory o-ný. Čch.
Bs. 23.

Opestřiti, opestřovati = pestrým činiti.
Šml.

Opešať = ustati, unaviti se. Mor. Brt. D.
242.

2. Opět. Mkl. Etym. 239., List. fil. XV.
174., Št. Kn. š. 24., 176. V 3. ř. za St. skl.
polož: , Sv. ruk. 37. — O. = znova O. a
o. jmenovaný (= často). KB. IV. Opeti nás
požádal. Wtr. exc. O. rozkvetlo tělo mé,
refloruit. Ž. wit. 27. 7. — O. = dále. Pak
o. věřiec vyznáváme řkúc. Št. Kn. š. 17.

Opěti kde. Děj ten opěvá se v nade-
psaném zpěvu. Jir. Anth. I. 3. vd. 8.

Opětky, iterum. A o. maličko uzříte mě.
Ev. olom.

Opětoslovnosť, i, f., Wiederholung des
ersten Wortes in einem Liede in demselben
Verse. Šm.

Opětovací figura, Dk. Poet. 404., sloky.
Ib. 307. O. slovesa. Vz Vm. v Km. 1889.
612.

Opětovaně. Proto jsem se o. k němu
vracoval. Koll. III. 165.

Opětování, repetitio. Vz Vor. St. 51.-57.
O. slov. Vz Šf. Strč. ml. 117.

Opětovaný rým. Dk Poet. 417.

Opětovati, vz List. fil. XV. 174.

Opětovavý = opětovný. Rk.

Opětovný = opětný, abermalig. Dch. O.
proskoumání. Mus. 1880. 293.

Opětplozí, n., die Wiedererzugung. Rk.

Opětva, y, f. Mkl. Etym. 238., List. fil.
XII. 162.

Opěty. Bž. 25., List. fil. XV. 174. Jat
jest o. týž král Václáv. Dač. I. 11.

Opevadlo. Koll. St. 839.

Opevněný; -ěn, a, o, befestigt. O. hrad,
feste Burg. Dch.

Opevňovací, Befestigungs-. O. práce,
stavby. Dch.

Opevňování. Sdl. Hr. I. 2., 9., 30., IV.
189, V. 19., 22. O. římská (měst). Vz Vlšk.
66.

Opěvovati, vz Opěti.

Ophiurida, y, f., z řec, jistá křivka.
Čs. math. X. 158.

Ophthalmologie, e, f., řec, očiléčitel-
ství.

Ophthalmoskop, u, m, řec., zrcátko
oční.

Opian, u, m , v lučbě, Opian, n. Nz.

Opianan, u, m. O-ny, opiansaure Salze.
Nz.

Opianový. O. kyselina, Opiansäure, f.
Nz., Rm. II. 185.

Opiatek, tku, m. = podpatek. Ve sva-
tební den ženich nevěstě nemá ničím po-
sloužiti, aby se nedostal pod piatu čili o.
VSlz. 1. 194.

Opiati se, opínati se, sich umherschlin-
gen. Květina podél zdi se opíná; Když okolo
tyčky se opiala. Šd. Vz Popínati.

Opic, e, m. O. Filipp, 1787.-1858., kon-
cipista. Vz Tf. Mtc. 163., Rk. Sl., Tt. H. 1.
191., Šb. Dj. ř. 272. — O. Jan Ladisl. Ukaz.
105.

Opicojed, a, m., der Affenfresser. Lpř.
Sl. II. 126.

Opičácký, affenmässig. Šm.

Opičáctvo, a, n. = opičáctví. Kos.

Opičalka, y, f., mimulus, rostl. O. ma-
škarní, m. cardinalis, strakatá, m. hybridus,
s dvojitým květem, m. tygrinus duplex,
velkokvětá s pěti velikými purporovými
skvrnami, m. quinquevulnerus. Dlj. 46.

Opičátko, a, n. = malá opice. Us.

Opičí kapky = kořalka (žertem).

Opičník, a, m., der Affenwärter. Rk.

Opičný, nachäffend. O. řehola. Krnd. 95.

Opida, Obida, y, f. = špatný čas, slota.
Val. Brt. D. 242.