111

Opíditi = pídí obsáhnouti. — co. Nemůže
míč o. Mor. Rgl.

Opietva, vz Opětva.

Opih, u, m. = tlustá hůl na jednom konci
okovaná k tlučení máku. U Prostěj. Fr.
Přikryl.

Opíhled, u, m., mimusops, rostl. O.
stkvělý, m. Elengi, tupolistý, m. Kauki,
krovní, m. imbricaria. Vz Rstp. 1023.

Opich Byl. 15. stol., Mkl. Etym. 224.,
Kram, Slov., Mllr. 61.

Opicha, y, m., os. jm. O. Jan Výb. II.
1381

Opichač. Čím víc o-čů, tím méně krup
Mor. Šd. Kde je mnoho o-čů, tam je málo
pšena. Koll. St. 69.

Opichadlo, a, n., das Stampfeisen. Rk.

Opíchaný ječmen. List. fil. XV. 165.

Opichovy, Appich-. Šm.

Opila, y, m. = opilec. Mor. Šd.

Opilec. Št. Kn. š. 63, 184. Cf. Nemá
v líhu stavidla. V Bystersku. Sn. Zná mluv-
nici. Sn. Rád zalívá. Bdl Sláva jeho padne
sládkovi do pivováru. Vz i Korhel, Mo-
kroš, Ochlama, Ostřebanec, Ožrala, Ožbrunda,
Ožralec, Ožralda, Pařidlo, Piarista, Piják,
Slévala, Sklenkář. — O., lolium Cf. Slb. 160.

Opilek. O ky, Feilspäne, Feilstaub.

Opilka = lilek mylný, lolium temulentum,
Lolch. Vz Rstp. 1762., Odb. path. III. 847.

Opilosť. Opilství jest sladký jed, úlisný
ďábel, lahodný hřích. Drsk. O. z rozumných
činí blázny. Plác.

Opilovaný. Je trochu o-ván = napilý.
Šml. Star. f.

Opilstvo, a, n. = opilství. AlxV. v. 267.
Cf. Alkoholism v Ott. 1. 892.

Opil-us, a, m., opilus, brouk. O. měkký,
o. mollis. Kk. Br. 234.

Opilý, ebrius. Ž. wit. Ž38. Je naculený
(u Kr. Hrad. Kšť), nacundaný, načabraný,
načačuřený (laš), načepený, dorezaný (slov.
Ssk.), galilejský (slov. Zátur.), nadrátovaný,
nadundaný (mor. Vck.), namažganý (slez.
Šd.), namočený, napálený, nastříknutý, na-
škubaný (slez. Šd.), našmátraný (u Bydž.
Kšť.), natáraný (slez. Šd.), nažganý (slez
Šd ), nažralý, nažratý (u Olom Sd ), ohu-
taný (slov. Čkžk. I. 10.), trochu opilovaný
(Šml.), osmolený, ostřebaný, osúkaný, osví-
cený, otrávený, otriebený, ovalený, ožvan-
taný, podfrenutý (slov. Koll.), podnaražený,
scataný (Olom Šd.), střelený, záodaný (mor.
Knrz ), zbryndaný, zmatičkováný (Rgl.), zmo-
drchalý, zmotaný, zmoklý, zrezaný; Má bo-
žec (u Kr. Hrad. Kšť.), drbu (zlínsky, Brt.),
knot (Sn.), těžký krok, mhu před očima,
mícu (Kutn.), notnou, rýmu, smutnou, ve-
selou, navlhlou duši, Je na knoty (u Litomš.
Bda.), na molinu, na padrť, na cucky, na
motyku, na papicu (na Hané), na mancáry.
Cestuje kolik dní (žertem; u Nedělistě. Kšť.).
O. človek hotová opica. Slov. a mor. Šd.
Pařil na tři kotle ; Mazal kouli; Plete krajky;
Má až po krk, Šm., rafici. U Kdýně. Rgl.
Packuje. Má pořádnou. Sn. Má v hořejším
poschodí. Ten se poved! Sn. Je ožralý na
makotinu. Kos. Mořské slzy (kořalka) ho
zmohly. U Kr Hrad. Kšť. Kupuje kmotru
motalku (kořalku). Nacáknul se, naculil se,

motá se. Us. Má motolici. Ten se naflákal!
Sn. Přišel nakalený; Namašloval se. Rgl.
Dal se napraviť. Sn. Nasmolil se; Je na-
smolený. Sd. Hodně se natroubil; Je na-
troubený. U Kr. Hrad. Kšť. Je natutaný.
Laš. Tč. Vidí do siedmeho neba. Slov. Mt.
S. I. 102. Má z o-lého telete boty. U Litomšl.
Bda. Ten si ji podal! Us. Je podfrcnutý.
Koll. Koupil si podšívku U Hořic. Hk. Má
zlaté prasátko. Bda. Líbá rohy. Vrů. Už
moce (od motati) rozumem. Mor. Brt. D.
231. Nejde sám. Us. Pil o sklenku víc. Sn.
Dává sloupům dobrou noc, dobré ráno,
dobrý večír. Us. Strká levou přes pravou
a pravou přes levou. Vrů. Nezná svět; Svítí
mu oči, z očí; Sedla mu na záda; Sedí mu
na zádech. Sn Chodí po vejcích. Dř. Vpil
se do dobré chuti. Už ho zmohla. Šd. Zmokl,
ano nepršelo (pod střechou). Lb. Říká bí-
lému psu Cikán; Má v očích mhu. Kšť. Má
kácivé boty. Us. Dš. Opltal se. Rgl. Má
páru v hlavě. Sn. Má pentlici. Sn. Byl na
pijatice. Maže píšťalu. Nepije nikde jen
u nás a jinde všude. Ten vypsal pár plaj-
štiftů. Sn. Láme plaňky. Plná (sklenice) ho
mrzí. Přelil se. Kom. Inf. 4. Ten plyne!
Sn. Polil se. Pokropil se. Mete pochopy.
Sn. O. se prospí, ale blázen nikdy. Us. Bž.
Cf Čepička, Dno, Hlava, Kuráž, Marek,
Michalův, Mokrý, Nahýbati, Ochmelený,
Opice, Opilec, Plný, Podmoklý, Pokropiti,
Soud, Spitý, Šarže, Zaliti, Cor. jur. IV. 3.
1. 412.

Opinče, e, n. = bačkora. U Pecky. Kšť.

Opinkati koho, belügen, betrügen, na-
mentlich beim Spiel. Laš. Wrch.

Opípati. List fil. XII. 342.

Opipčeť, vor Durst schmachten. Slez.
Šd., Laš. Brt. D. 242. Cf. Pipec.

Opiplati. List. fil. XII. 342.

Opírátko, a, n. = opiradlo. Šm.

Opis, die Periphrase. Vz Jg. Slnosť. 82.

— O , die Umschrift. O. = nápis v kruh
sestavený. Črm. 9. O. na minci, na pečeti.
Pečeť s o-sem. Mus. 1880. 177. — O., a,
m., os. jm. 1796. Jg. H. 1. 604.

Opísať = opisovati. Tč., Loos.

Opískanec, nce, m. = kdo pořád piští,
kuře, house, štěně. Mor. Brt. D. Jdi, já tě
s sebou nechci, takového o-nce! Šd.

Opisný. O. kniha, Copialbuch, n., Posp,
časování, stupňování, umschreibend, peri-
phrastisch, Nz , Křn. 3. vd. 42., 83., tvary.
Křn. 3. vd 65. O. výklad. Jg. Slnosť. 82.

Opisovači. Sbn. 263, 693., 555., 315.

Opisování kněh u Římanů. Vlšk. 286.

Opišky z ječmene a ovsa, z jiného obilí:
otruby. Hk. Cf. List. XV. 165.

Opištěnec, nce, m. = opískanec. Mor. a
slez. Šd.

Opiti koho, se čím. Štěstí, jímž duše
jeho se opíjí. Šml. I 57. Ty mě rohlíkem
neopiješ (= neoklameš). Us. Kšť., Rub. Lot
opil se tebú. Výb. I. 939, — se. Št. Kn. š.
132. Cf. Ujíti se, Nastříknouti se, Navaliti
se, Naťuknouti se, Zcuchati se atd. Vz Opilý.

— se čeho. Nebo se otec Noe opil tebe,
až právě sám již nečil sebe. Výb. I. 939. —
se od čeho. Opiv se od vína. Ž. wit. 77,
65.