114

Opočno, Opotschna, Opotschno, mě. u Do-
brušky ; ves u Postoloprt a u Vys. Mýta.
Cf. Tk. IV. 735., VI. 205., Tk. Žk. 224.,
Blk. Kfsk 1377., Sdl. Hr. V. 364., Rk. Sl.
V O-čně (městě) jsou náruživí karbaníci.
Vz Sbtk. Krat. h. 82.

Opodél moře = směrem k moři. Sš.

Opodeldok, linimentum saponatocampho-
ratum. Nz. lk , Kram. Slov., Rk. Sl.

Opodlhý, länglich. Slov. Ssk.

Opodrhnouti = o něčem se zmíniti, etwas
envahnen. On to už opodrh. Us. v Krkonš.
Hk.

Opodstatnělý = opodstatněný. Šml. Na
čerst.

Opodstatnění, n., die Begründung. O.
pravdy. Stárek. Mrav. 12.

Opodstatněnosť, i, f., die Begründetheit.
O úsudku. Tš. Laok. 49.

Opodstatniti. Lépe: odůvodniti, doká-
zati, dolíčiti, ztvrditi. Brs. 2. vd. 166.

Opohlav, a, m, Opolau. Šm.

Opojan, u, m, jacquinia, die Jacquinie,
rostl. Vz Rstp. 1028.

Opojed, a, m. = opicojed. Lpř. SI. II.
126.

Opojení, n. O. radostí, der Freuden-
rausch. Posp.

Opojiti co jak. Vír, jenž hlavu snící
opojil až do závrati Vrch.

Opojivý. O. vůně, Vrch, Mkr., vnady
Čch. Mch. 42, síla vína. Posp.

Opojník, u, m., das Opium. Šm , Loos.

Opojnost, i, f. Osv. VI. 681.

Opoka = skála. V děrách o-ky. Hus III.
32. O. útočišče ježkóm. Ž. wit. 103. 18. O.
bieše Kristus Ev. olom. 104. — Sv. ruk.
312. b. V MV. nepravá glossa. Pa.

Opolané v Polsku. Vz Šf. Strž. II. 422.

Opolčenec, nce, m. = domobranec, rus.

Opole, e, n., Oppeln, mě. v prus. Slezsku
Rk. Sl., S. N.

Opoenec, Oppelitz. Blk. Kfsk. 1201 ,
Rk. Sl.

Opolený. O. chalupy (s poli). Řezn.

Opolěti = shořeti. Vz Polěti. Rúcho ne-
opolelo. Kat. 127.

Opolí = honitva, okolina, okres, okolí,
pokud (až kam) obyvatelé povinni byli ho-
niti zločince. Pal. Děj. I. 2. 304., 306. —
O. = rovina, planities. V jedné planěvě neb
o. Mill. 3. — Pyp. K. II. 7.

Opoliti = opáliti, abbrennen. Laš. Tč.
Cf. Opoleti.

Opolna. Vynech: ,plnosť die Fülle' a
slova následující polož pod násl. význam:
pravidlo. Cf. Sš. II. 60., 64., 65, 128., 179.,
J. 175., 222.

Opolněšice, míst. jm. Tov. 5

Opolský. O nářečí o-ském Od Luc. Ma-
linovského. Beiträge zur slav Dialektologie.
Leipzig 1875. Jenom hláskosloví.

Opolštářiti, il, en, ení, überpolstern, mit
Polstern überdecken. Šm.

Opoměšice na Mor. Blk. Kfsk. 213.

Opomíjeti, vz Opomenouti.

Opomínání, n. = opomíjení, die Unter-
lassung. Mus. 1880. 456.

Opominutý, unterlassen. O skutek (opo-
minutí). J. tr.

Opomítati. Psaní všeliká byla opomítána
(nevšímáno jich) Bart. 79. — co. Ano i opo-
mietate je. Krnd. 172. Já svědka o-tám.
Wtr. exc.

Opomítavý, wegwerfend. Dch.

Opona divadelní: hlavní, meziaktová, že-
lezná; O. padla, se vyhrnula. Us. Pdl. O.
oltářová. Hnoj. 130. Zůstati za o-nou (ne-
byti v něco zasvěcen; neobjeviti se). Šml.
— O. = plachta lodní. Z nichžto každá
lodi mějíše čtyři sochy a čtyři o-ny nebo
plátna. Výb II. 554. — Přen. Mlha roz-
trhla své těžké o-ny. Vrch. — O. v hradeb-
nictví = přímka konce flank hradebních
proti sobě položených spojující, Courtine.
NA. III. 143. — O. Na žaludku skládá po-
břišnice dvě o-ny n. předstěny, které oponou
větší (grosses Netz, omentum majus) a o.
menší (kleines Netz, omentum minus) se
nazývají. Šv. 67. Cf. Slov. zdrav , Čs. lk.
VI. 364. O. = lůj, sádlo v podbřiší. Čce.
Tkč.

Oponec. Cf. Čl. Kv. 256., Slb. 341.

Oponěšice, Oponeschitz.

Oponka v bot. Cf. Rst. 457., Mllr. 51.

Oponkatý, fadenschleierig, flockenringig.
Rst. 457.

Oponopupečný. O. kýla.

Oponostřevný. O kýla.

Oponovka, y, f. O-ky, krepinetky, cre-
pinettes. O. račí, jídlo. Šp.

Oponový. O. kýla, epiplocele.

Opopanax, a, m., opopanax. Rst. 41., 457

Opora. O-ru v něčem hledati. Dk. O.
mravní. Stárek 215. Aby město nebylo
o-rou nepříteli Šb. F. O. u korby vozové
přední a zadní, die Strebe. Pdl.

Opořín Mikuláš. Arch. VIII. 18.

Oporně, e contrario. A o. druhá vece.
Ev. olom. 123.

Oporník, u, m., der Drempel bei der
Schleusse. O. na vrták, der Bohransatz. Šp.

Opornosť, i f., die Widerstandsfähigkeit.
Dk. P. 151., Dk. Dj. f. 137.

Oporný, Stütz-. O zeď, Us , deska, ZČ.
I. 21., pilíř (o nějž nějaká čásť stavby se
opuá) Stat. př. kn. 1877. 106. — O., con-
trarius. Vz Oporně.

Oporto, a, m., psí jm. Škd.

Oporuka, y, f. = poručenství, závěť, das
Testament. Slov. Loos. Hamulják o-ky čili
závětu žiadneho neurobil. Sokl. II. 8.

Oposlaný = obeslaný, navštívený. Trhy
naše bývajú hojnejšie o-né. Slov. LObz.
XIX. 54.

Oposlati = obeslati. O. výstavu. Slov.
LObz. XVI. 99.

Oposlechnuť = neposlechnouti. Dal na-
zpet volať Kolomana, tento ho ale o-chnúl.
Let. Mt. S. VIII. 1. 58.

Opotřebení, n., die Abnützung. Sl. les.

Opotřebený; -en, a, o, abgenützt. Dch.

Opotřebiti, vz Opotřebovati.

Opotřebovanosť, i, f., die Abgenützt-
heit. Mus. 1883. 489.

Opotřebovaný; -án, a, o, abgenützt.
Kostumy v areně až na sedrání o-né. Osv.
I. 155.

Opouchnouti = puknouti. Vědro o-chlo
(obruč pukl). Mešno. Otm.