115

Opoutaný, gefesselt. — čím. Jede smut-
kem o-ný. Č. Kn. š. 372. O. zákony. Pal.
Rdh. I. 405.

Opoutati koho kde: na nohách. Lpř.

Opovah, u, m. = opovaha. Na Plasku.
BPr.

Opovaha. Byla to se strany Pavlovy
nemalá o. Sš. II. 19.

Opovázati se = zavázati se. V rukojem-
ství se o. 1636. Soud. záp. op.

Opovážiti. — se. Opovaž se. — se čeho.
Kterýž se duše své o-žil (odvážil). Vyb. II.
970. Dobrovolné jsou se pekla o-li. Jel
Enc. m. 27.

Opovážlivý skok ne vždy se daří. Bž.
exc. — na koho. Dch.

Opověď živnosti Stat. kn. 1883/4. 89. —
O. = ohlašení škody před úřadem. Kn. rož
čl. 213., 216. I toť jest zlé v súdiech zem-
ských, že pro jednu o. má kto ztratiti všichnu
svú při (zameškal-li ihůtu nebo ohlásil-li
neopovídaje hned půhon atd. Cf. Kn. rož
126.). Št. Kn š. 149. — O. = opovedanie,
pripovedanie sa mladuchy za muža, pýtačka
zasnúbenie. Slov. Povedz tam milemu, že
bula opovedz. Sb. sl. ps. II. 1. 74.

Opovědač, e, m, der Ansager, Bern.

Opovědati, vz Opověděti.

Opovědce = kdo před úřadem škodu
nebo cokoli ohlašuje. Kn. rož. čl. 216., 217.,
218

Opovědění. List k o. prohlášek. Dch
Činíval tak, ale vždy s o-ním se jesuitům
Výb. II. 1445. O. pře, die Streitverkündi-
gung. Dch.

Opověděti. — abs. Pes opovídá (dává
znamení, že zvěř honí). Škd. exc. — co:
svou návštěvu, Dch., pohledávku, odvolání,
rekurs. J. tr. — co komu. Já VMti opo-
vídám, že ... . Výb. II. 1266. — se kde.
U někoho se o. Šml. O. se před soudem. Vz
Opověď, Kn. rož. 126. — se oč. Pavel se
vždy o-vídá o náklady. NB. Tč. 83. — co
jak. O-vídal napřed vojnu. Šf. Strž. II. 90.

— co na koho. Škody o-vídá na ty tři.
Půh. II. 106. — co kym. Mož opovědati
poslem svú škodu. Kn. rož.

Opovědné přijímati. Výb. 1. 969. Mnozí
věřitelé na statek tej ženy zabitej a jejího
muže o. dali. NB. Tč. 216. (38., 191.).

Opovědný, -ní, Anmeldungs-. O. lístek,
písárna, Us., arch, Pr. tr., kniha (index lec-
tionum na universitách), Us., nepřítel, er-
klärter Feind. Šml. O. peníze. Arch. VIII.
392.

Opovězený, deklarirt m.: opověděný.

Opovídání, vz Opovědění. Aby bez o.
pryč nechodil. Sedl. Rychn. 37.

Opovitý, affenartig. Dch.

Opovrhavě, wegwerfend. Šm.

Opovrhavosť, i, f., die Verächťichkeit.
J. Lpř.

Opovrhavý, wegwerfend, verachtend.
Šm., Loos.

Opovrhel, hle, m. = opovrhlec. Us. Kšť.

— O. = opovrh. Odpúšťam celému svetu,
že mu jest stav môj o. a smiech. Slov. Ev.
šk. II. 205.

Opovrhlý a nepravý výklad. Sš. II. 40.
Je to už opovrhlé. Brt. D.

Opovrhnouti. Ž. wit. 118. 42. — co.
Kdo na jiného právo opovrhna sahá. J. tr.
O-ha čtenie svaté; Ale oni sami jej o-hú;
Ohli Boha pravého. Krnd. 18., 30., 172.
Máš také svět opovrci Vvb. II. 982. Všichni
je o-hli. Let. 317. O. úmluvu. Vš. IV. 13. 3.
Cf. Brt. v Pdg. 1881. 137., kde doporučuje
instr.

Opovrhovatel, e, m., der Verächter. Tš.,
SP. II.

311.

Opovrhovati, vz Opovrhnouti.

Opovržlivosť, i, f., die Verächtlichkeit.
Činila to s netajenou o-stí. Vlč.

Opozděnec, nce, m., der Spätling. Dch.

Opozdění vlaku, varu. Pdl., Šmr. 39.

Opozdil, a, m., os. jm. Arch. II. 466.,
V. 566.

Opozdilka, y, f., die Verspätete. V zadu
hoňak popohání o-ky (ovce opozdilé). Brt.
L. N. I. 184.

Opozdilý na duchu. Kos. Ol. I. 302.
Národ o-lý v běhu vzdělanosti. Sbn.

Opozditi se čím: počtem (skládáním
ho). Pk. — se v čem: v vzrůstu. Sl. les.

Opozditý = opožděný. Je to o-té. Mor.
Brt. D.

Opozdivý, verspätend. Šm.

Opozďovací, verzögernd. O. síla. Nz.

Opozďování, n., die Verspätung. Stč.
Zem. 522.

Opoznati = poznati. Slov. Ešte sa my
o-me. Sb. sl. ps. II. 1. 71.

Opozniť = opozditi. Las. Tč.

Opozříť = pozříti. Slov. Len taká opica
čierna, že to nehodno, ani aby to človek
opozrel. Sb sl. ps. I. 90.

Oppl = Apollonius. Beck. II. 1. 15.

Oppolzer, zra, m. O. Jan, dr. a prof
lékar. 1808.—1871. Vz Rk. Sl., S. N.

Opposice v astron. = protisluní. Saturn
jest v o-ci se sluncem. Stč. Zem. 168.

Opposiční, Oppositions-. O. strana, list.

Opracovací, Bearbeitungs-. O. stroj. Zpr.
arch. X. 41.

Opracovaný; -án, a, o, bearbeitet. Pcl.
72. Plocha hladce o-ná Šmr. 80.

Opracovati, bearbeiten. — co jak. Plochy
náležité a řádně o. ZČ. I. 473.

Opřáhati. Meč svój opřáhl, vibravit. Ž.
wit 7. 13.

Oprahnouti. Až rosa oprahne (oschne).
U Solnice. Frch.

Oprachy. Na O-chách, pole u Týna n.L.,
kde hrnčíři kopají oprach. BPr.

Oprám, u, m., z něm. Abraum (?), jalo-
vina. V místech, kde uhelné doly jsou, vy-
sýlány bývají děti na krádež uhlí k otvo-
rům do šachet, do skladišť, na o-my, na
rampy. Blahověst 1886. 67.

Oprámovať = opremovať. Slov. Bern.,
Loos.

Oprasiti se. Ezp. 1140.

Oprask, u, m., vz Čugar.

Opráskanec, nce, m. = člověk oprá-
skaný, honěný. Na již. Mor. Šd.

Oprášati chybně m.: odprášati, odpro-
šovati. U Uher. Hrad. Tč. Vz Opráška.

Opraší o svini březí. Svině jest o. U Ho-
řic. Hk.

453*