116

Oprášiti si co, se. Us. Pdl.

Opráška, y, f., das Abstauben. Šd. —
O. chybně m. odpráška. Cf. Oprášati. Ne-
věsta jde na oprášku k matce, ona ju oprášá.
U Uher. Hrad. Tč.

Oprašník, a, m., der Abstauber. Šm.

Oprašování, n., das Abstauben. Hadr
na o. Pdl.

Oprať. Kmen prat = vésti. List. fil. XII.
163. Špatně: oprátka. Brt. Podé (podej) mně,
má milá, biča e (i) voprati. Sš. P. 393. Ona
jest na dlouhé oprati (má velikou volnosť).
Us. Dhn. Obrať, bude z toho oprať, umge-
kehrt wird ein Schuh daraus. Dch. Zuby
pásti po o-ti (býti hladovým). U Kroměř.
Bkř. — O-tka = kus lesa atd. Také na již
Mor. Snad se oprátkou vyměřoval. Šd.

Oprata, y, f. = oprať. Kůň pod opratou.
Vz Opratový. Laš. Tč. — O., y, m. = ni-
čema. Val. Vck.

Opraťák, a, m. = opratní vůl, před vojí
zapražený. Val. Brt. D. 242.

Oprati koho čím. Opierajú ho jazykom
(klevetia o ňom, mají ho v prádle). Slov.
Rr. Sb.

Opratiti koníka = oprať mu dáti. Slov.
Dbš. Sl. pov. I. 118.

Oprátka = odměřený kousek lesa k vy-
sekání prodaný. Také na Mor. Brt. D. 242.
Vz Oprať (dod.).

Oprátka, y, f. = povázka v jeteli. U Se-
branic na Mor. Ktk.

Opratní. Jede-li se čtyřmi, první pár
sluje opratní koně, druhý pluhové. Laš.
Brt. D. 242.

Opratový kůň = opratní, obyč. pravý.
Vz Oprata. Laš. Tč.

Oprava. O. sloupce tlakoměrného za pří-
činou teploty. Stč. Zem. 560. O-vy či kor-
rekce, jimiž se opravují stálé chyby při
pokusech ZČ. I. 8. O. dekadická. V prak-
tických počtech hledá se tolik desetinek,
kolik jich úkol žádá, ostatní se vynechávají,
toliko poslední cifra o jedničku se zvětšuje,
následuje-li za ní 5ka nebo větší cifra, aby
se odchylka co možná malou stala. Jednání
to nazývá se dekadickou opravou. Z cifry
vynechané bráti o-vu. Šim. 71., 74. O-vy
v deskách logarithmických pod PP (partes
proportionales) stojící. O. první, druhá; O.
pro 6., 7. atd. citru. Šim. 160. O., amen-
dement. Vz Ott. II. 101. — Dá (Jupiter)
jim (žabám) hada v jich opravu (za krále).
Ezp. 1072. Athene by město vší o-vú velmi
tvrdé. Ezp. 1013. — O. = ochrana Dáti se
někomu pod o-vu. Pal. III. 2. 71. Právo
ochranné a obranné nad kláštery, zahrnujíc
v sobě také moc souditi poddané v těž-
kých proviněních, za kteroužto ochranu
klášter ochrannému pánu platiti musil. Kn.
rož 126., Tov. 134. Cf. Pal. Rdh. II. 111.
— O. = úprava, věci k jídlům potřebné:
mastnota, sůl, koření atd. Nedá ani na tu
opravu. Val. Vck. O. = úprava na pole,
hnůj. Brt. D. 242. — O. = správa, die Ge-
währ. Ve kteréž opravě vězeli tři léta a 18
neděl. Kn. rož. 126.

Opravač, e, m. = ras. Vz Ras (dod.).

Opravář, e, m., der Reformist. Rk.

Opravářství, n., die Besserungssucht.
F. Blý.

Oprávati, vz Opraviti. — O. = táti,
thauen. Val. Brt. D. 242.

Opravce. Oprávce. Gb. v List. fil. 1886.
290. Cf. Arch. VIII. 613., Mus. 1888. 478.
— O. = poručník atd. Poručníka a oprávce
zboží lukovského. Půh. II. 405. Kdož by
čí oprávce byl, mohl by od něho také za
to něco jmieti. Št. Kn. š. 154.— O. = roz-
sudí. Opravce soudil, když po rozsudku
dály se ještě křivdy. Pal. Rdh. I. 183
Máme mezi sebú o. Arch. VIII. 36. Má býti
mocným oprávcí mezi nimi. Ib. 22. a j.
Najvyšší o. toho kraje. Ib. 98 a j.

Oprávčí, opravčí = opravci náležející.
O. právo. Mus. 1880. 241. O. výpověď. Pal.

Opravdanie, n. = ospravedlnění. Slov.
Czm. 94.

Opravdati = opravditi, bewahrheiten.
Slov. Hdž. rkp.

Opravdění, n. Aby výpověď ta nebyla
ber, o. Pal. Rdh. I. 395.

Opravděnský = opravdový. U Bzence
na Mor. Šd.

Opravditi, il, ěn, ění, bewahrheiten, als
Wahrheit bestätigen, bekräftigen. Cf. Oprav-
dať. Aby o-la se ctnosť. Sš. III. 201., I. 59.

Opravdovosť = bedlivosť atd. O. u vy-
konávání úřadu. Pal. Dj. III. 1. 19.

Opravdovsky = opravdově. O. věrná
historie našeho lidu. Bdl. ŽŠf. 82. (57.).

Opravdovský = opravdový.

Opravdový = vážný atd. Vzíti na se o.
pohled, ernste Miene. Jg Sbr. sp. 1841.
211. O. román, povídka, opera. Vz Jg. Slnosť.
128., 131., 141.

Opravducký = opravdový. V záp. Če-
chách. Rgl., BPr.

Opravení. Ž. wit. 44. 7. a j., Vš. 464.

O. polohy plodu. Kžk. Por. 326. Já i se
vším tiem, což jsem kdy psal neb psáti
budu, kostelu k o. poddávám se. Št. Kn.
š. 2.

Opravěnský = opravdový. Na Hané.
Bkř.

Opravený; -en, a, o, verbessert. O. vy-
dání knihy. Us. Pdl. — čím. Vůle milostí
boží o-ná. Mus. 1883. 363.

Oprávěti = spravovati, zastr. Anth. Jir.

I. 3. vd. XXXVIII.

Opravidlo, directio. Tys opravil o-dla.
Ž. wit. 98. 4.

Opravitelný, verbesserlich. Pal. Rdh.
III 116.

Opraviti, dirigere, Ž. wit. 5. 9., 27. 9,
corrigere, 17. 36., regere 22. 1., 47. 15.
Opraovať. U Bzence. Šd. — co: své jed-
nání, Vlč., hodinky, Šp., rúcho, cěsty, se-
dliště. Št. Kn. š. 86., 155., 159. Kdyby pak
nechaje vína i oprával pléšky. Ib. 172. Ten,
jenž koráb oprávie (kormidelník). Alx.V. v.
563. Jenž zástup oprávieše (řídil). Alx. Anth.
I. 3. vd. 36. — čím. Chyby červeným in-
koustem o. Us. Pdl. O. něco pokáním. Št.
Kn. š 125. Za Ms. polož: , Št. Kn. š 54.
— kde. Knihu na několika místech o. Us.
Pdl. Hyzditi neb oprávěti chtěl tyto knihy
tu, kdež není třeba. Št. Kn. š. 2. — co
komu. Jestliže mi toho hanění od něho



	116

	Oprášiti si co, se. Us. Pdl. Opráška, y, f., das Abstauben. Šd. — O. chybně m. odpráška. Cf. Oprášati. Ne- věsta jde na oprášku k matce, ona ju oprášá. U Uher. Hrad. Tč. Oprašník, a, m., der Abstauber. Šm. Oprašování, n., das Abstauben. Hadr na o. Pdl. Oprať. Kmen prat = vésti. List. fil. XII. 163. Špatně: oprátka. Brt. Podé (podej) mně, má milá, biča e (i) voprati. Sš. P. 393. Ona jest na dlouhé oprati (má velikou volnosť). Us. Dhn. Obrať, bude z toho oprať, umge- kehrt wird ein Schuh daraus. Dch. Zuby pásti po o-ti (býti hladovým). U Kroměř. Bkř. — O-tka = kus lesa atd. Také na již Mor. Snad se oprátkou vyměřoval. Šd. Oprata, y, f. = oprať. Kůň pod opratou. Vz Opratový. Laš. Tč. — O., y, m. = ni- čema. Val. Vck. Opraťák, a, m. = opratní vůl, před vojí zapražený. Val. Brt. D. 242. Oprati koho čím. Opierajú ho jazykom (klevetia o ňom, mají ho v prádle). Slov. Rr. Sb. Opratiti koníka = oprať mu dáti. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 118. Oprátka = odměřený kousek lesa k vy- sekání prodaný. Také na Mor. Brt. D. 242. Vz Oprať (dod.). Oprátka, y, f. = povázka v jeteli. U Se- branic na Mor. Ktk. Opratní. Jede-li se čtyřmi, první pár sluje opratní koně, druhý pluhové. Laš. Brt. D. 242. Opratový kůň = opratní, obyč. pravý. Vz Oprata. Laš. Tč. Oprava. O. sloupce tlakoměrného za pří- činou teploty. Stč. Zem. 560. O-vy či kor- rekce, jimiž se opravují stálé chyby při pokusech ZČ. I. 8. O. dekadická. V prak- tických počtech hledá se tolik desetinek, kolik jich úkol žádá, ostatní se vynechávají, toliko poslední cifra o jedničku se zvětšuje, následuje-li za ní 5ka nebo větší cifra, aby se odchylka co možná malou stala. Jednání to nazývá se dekadickou opravou. Z cifry vynechané bráti o-vu. Šim. 71., 74. O-vy v deskách logarithmických pod PP (partes proportionales) stojící. O. první, druhá; O. pro 6., 7. atd. citru. Šim. 160. O., amen- dement. Vz Ott. II. 101. — Dá (Jupiter) jim (žabám) hada v jich opravu (za krále). Ezp. 1072. Athene by město vší o-vú velmi tvrdé. Ezp. 1013. — O. = ochrana Dáti se někomu pod o-vu. Pal. III. 2. 71. Právo ochranné a obranné nad kláštery, zahrnujíc v sobě také moc souditi poddané v těž- kých proviněních, za kteroužto ochranu klášter ochrannému pánu platiti musil. Kn. rož 126., Tov. 134. Cf. Pal. Rdh. II. 111. — O. = úprava, věci k jídlům potřebné: mastnota, sůl, koření atd. Nedá ani na tu opravu. Val. Vck. O. = úprava na pole, hnůj. Brt. D. 242. — O. = správa, die Ge- währ. Ve kteréž opravě vězeli tři léta a 18 neděl. Kn. rož. 126. Opravač, e, m. = ras. Vz Ras (dod.). Opravář, e, m., der Reformist. Rk.	Opravářství, n., die Besserungssucht. F. Blý. Oprávati, vz Opraviti. — O. = táti, thauen. Val. Brt. D. 242. Opravce. Oprávce. Gb. v List. fil. 1886. 290. Cf. Arch. VIII. 613., Mus. 1888. 478. — O. = poručník atd. Poručníka a oprávce zboží lukovského. Půh. II. 405. Kdož by čí oprávce byl, mohl by od něho také za to něco jmieti. Št. Kn. š. 154.— O. = roz- sudí. Opravce soudil, když po rozsudku dály se ještě křivdy. Pal. Rdh. I. 183 Máme mezi sebú o. Arch. VIII. 36. Má býti mocným oprávcí mezi nimi. Ib. 22. a j. Najvyšší o. toho kraje. Ib. 98 a j. Oprávčí, opravčí = opravci náležející. O. právo. Mus. 1880. 241. O. výpověď. Pal. Opravdanie, n. = ospravedlnění. Slov. Czm. 94. Opravdati = opravditi, bewahrheiten. Slov. Hdž. rkp. Opravdění, n. Aby výpověď ta nebyla ber, o. Pal. Rdh. I. 395. Opravděnský = opravdový. U Bzence na Mor. Šd. Opravditi, il, ěn, ění, bewahrheiten, als Wahrheit bestätigen, bekräftigen. Cf. Oprav- dať. Aby o-la se ctnosť. Sš. III. 201., I. 59. Opravdovosť = bedlivosť atd. O. u vy- konávání úřadu. Pal. Dj. III. 1. 19. Opravdovsky = opravdově. O. věrná historie našeho lidu. Bdl. ŽŠf. 82. (57.). Opravdovský = opravdový. Opravdový = vážný atd. Vzíti na se o. pohled, ernste Miene. Jg Sbr. sp. 1841. 211. O. román, povídka, opera. Vz Jg. Slnosť. 128., 131., 141. Opravducký = opravdový. V záp. Če- chách. Rgl., BPr. Opravení. Ž. wit. 44. 7. a j., Vš. 464. O. polohy plodu. Kžk. Por. 326. Já i se vším tiem, což jsem kdy psal neb psáti budu, kostelu k o. poddávám se. Št. Kn. š. 2. Opravěnský = opravdový. Na Hané. Bkř. Opravený; -en, a, o, verbessert. O. vy- dání knihy. Us. Pdl. — čím. Vůle milostí boží o-ná. Mus. 1883. 363. Oprávěti = spravovati, zastr. Anth. Jir. I. 3. vd. XXXVIII. Opravidlo, directio. Tys opravil o-dla. Ž. wit. 98. 4. Opravitelný, verbesserlich. Pal. Rdh. III 116. Opraviti, dirigere, Ž. wit. 5. 9., 27. 9, corrigere, 17. 36., regere 22. 1., 47. 15. Opraovať. U Bzence. Šd. — co: své jed- nání, Vlč., hodinky, Šp., rúcho, cěsty, se- dliště. Št. Kn. š. 86., 155., 159. Kdyby pak nechaje vína i oprával pléšky. Ib. 172. Ten, jenž koráb oprávie (kormidelník). Alx.V. v. 563. Jenž zástup oprávieše (řídil). Alx. Anth. I. 3. vd. 36. — čím. Chyby červeným in- koustem o. Us. Pdl. O. něco pokáním. Št. Kn. š 125. Za Ms. polož: , Št. Kn. š 54. — kde. Knihu na několika místech o. Us. Pdl. Hyzditi neb oprávěti chtěl tyto knihy tu, kdež není třeba. Št. Kn. š. 2. — co komu. Jestliže mi toho hanění od něho