Předchozí (116)  Strana:117  Další (118) |
|
|||
117
|
|||
|
|||
neopravíte, že sám sobě o. chci. NB. Tč.
251. — co odkud. Chybné zprávy z pra- vých pramenů o. Osv. I. 70. — co kdy. Také sobě při tom súdu póvodové roky opravují. Vš. Jir. 23. — jak. Sv. Prokop sbožie dobře opravováše. Hr. ruk. 43. — proč. Ufaje tomu, že mě z milosti prve opraví nežli knihy. Št. Kn. š. 2. — se také — krmením tučněti. Prasata sa z kvaky
dobře opravujú. Mor. Brt. D. 242 Opravítko, a, n. = opravovací šroub,
die Correctionsschraube. Nz. Oprávnělosť, i, f., die Berichtigung. Šm.
Oprávnění, u., die Berechtigung. Mj.,
Osv. I. 79. Oprávnenosť k prodeji, die Verkaufs-.
Šp. O. výtky, SP. II. 28., stížností. Us. Pdl. — Osv. I. 170.
Oprávněný. O. přání. KB. VI. Úředně
o. civilní inženýr. Us. Pdl. — k čemu: ke brání, ku přijímání něčeho. J. tr. Opravní, -ný. Za lát. let. polož: 207. —
O. prostředky, Bor. 311., Kzl. 320., čočka, Correctionslinse. O. tabulka, KP. V. 374., práce, stavba. Dch. Opravník, commendator. 15. stol.
Opravomilovný. Šmb. S. II. 103.
Opravovatelský, Verbesserungs. O.
nauky. Pyp. K. II. 145. Oprázniti. Kristus Ježíš sebe o-nil (se
exinanivit). Sš. II. 163., 165. Opřažený; -en, a, o, bespannt. Šm.
Oprčený; -en, a, o. O. koza. Mor. Šd.
Oprčiti se. Koza se o-la. Prčiti se. Šd.
Oprděný = nepovšimnutý, unbeachtet.
U Olom. Sd. Opredeliť = určiti. Slov. Vz Czm. 94.
Opředený; -en, a, o, umsponnen. Drat
hedvábím o-ný. Us. Pdl. Dvířka pavučinou o-ná. Čch. Opředložkovaný = předložkou opatřený.
O. koreň. Slov. Let. Mt. S. VI. 1. 51., V.
1. 55.
Opřednostěný, bevorzugt. O. rod. Ehr.
Opřednostiti = předností nadati, be-
vorzugen. Ehr. Oprechtice, Oprechtitz. Blk. Kfsk. 1056.
Opremovati co: svůj skutek, Bart. 109.,
svůj nálezek. Krnd. 210. Opřeň, ě, f. = opor, opírací bod, der
Anhaltspunkt. Čsk. Opření trámu. Pek. 76. O. se oč. Us.
Opřenina. O-ny nesmírné, jenž k stěnám
Sněžky vazy tlačí. PI. L 38. Opřený; -en, a, o, gestüzt, angelehnt. —
čím, kde. Lať oběma konci, na obou kon- cích o-ná. Mj. 2. — oč: o něčí rámě. Hrts. Opřeti = opříti. Mor. Šd.
Opřetice, Opřetitz. Sdl. Hr. IV. 123.,
295. Oprcha, y, m. = ošumělý, nepořádný
clověk, nadávka Ty o-cho! U Kr. Hrad. Kšť. Oprchání, n., die Mausung. Bern.
Oprchati komu. Již sokolům křídla
opršela. Exc. Oprchavosť, i, f. = oplchalosť.
Oprchel, chle, m , der Abfall (von Blüthe,
Frucht). Slov. Loos. — O. = odpadlík. Mor. Džl. |
Oprchlosť, i, f. = oprchání. Bern.
Opriadať sa, vz Opřísti.
Opřičník, a, m. O-ci = telesná stráž
Hrozného, Tatari z vätšej části. Zbr. Lžd. 113. Opřieci, vibrare. Ž. wit. 7. 13. Vz Opřá-
hati. Opřísažiti, il, en, ení, vereidigen. Sm.
Vz Přísaha. Opřísti čím. Večer kraj opřádá síti
šerou. Vrch. — Opriadať sa = předpřádati se, která dříve. O. sa znamená pretekať sa v pradení takto: Zasednú si dve i dve dievky spolu a keď prvá z nich niť zatočí, povie: Valím bočku (sud)! Druhá jej sokyňa sa opýta: Kde ju valíš? Prvšia zase: Do Ke- ľov (tu menuje prvý v dedine dom z niž- nieho konca). Druhá zase na to: A ja do Lipišov (táto menuje prvý dom z hornieho konca dediny). Pri druhej niti menuje prvá druhý z dola, druhá zase druhý dom z hora dediny a tak po nitiach prejdú celú dedinu nevynachajúc ani jednoho domu. Ktorá takto prv (dříve) dedinu prejde, tá zvíťazí v tomto závode. Slov. Dbš. Sl. pov. L 350. Opřítati se kde. Nerad a málokdy se
v hospodě opřítal. Kal. Ústřed. mat. šk. II. 1886. 131. Opříti. — co: nohy. Dch. — co, se oč.
O. patu o skalisko, Vrch., hlavu o loket, Čch. Bs. 30., domnění o důvody, Stč. Zem. 154., o něčí rámě. Hrts. — co se kam (čím). V mech kolenem se opírá. Kká. Š. 98. Skráň mračnou v dlaně opíraje; O-li jsme v zemi svoje paty; O-li se v půdu patou. Vrch. O. hlavu do dlaní, ruce do boků. Hrts. — se. Oprite sa! Nehmen sie Platz! Slov. Bošác. Rr. Sb. — se proti čemu. Lpř. Dj. I. 46. S důrazem proti ne- přátelům se o. Lpř. Dj. 1. 142. Opřitý = opřený. O loket o. Slov. Ntr.
VI. 334. Opřízněnka, y, f., das Protektionskind.
Dch. Oprnice ves. Arch. III. 488.
Oprnka, y, f. = srstka. V Kunv. Msk.
Oprnouti se čemu. Aby se mohl o.
zlému myšlení, resistere. Otc. 168. a. Oprne se jemu (resistet). B. mik. Sir. 36. 62. Ižádný z vás nepřátelóm nebude se směti o. B. olom. Levit. 26. 37. Oprostiti se od čeho: ode všech zá-
vazků. Sš. Luk. 107. Oprostievať = stávati se sprostým spro-
sťákem. Slov. Phľd. VIII. 175. Oprostný. Stroje se již o-nou milosť
boží velebiti. Sš. I. 81 Oprostovice, Oprostowitz.
Oprostý, O. oči. Vz Oko. Vlk.
Oproštěnosť, i, f, die Befreiung. Hlv.
Oprotiležný, gegenüberliegend Ssk.
Oprotiti = oproti činiti, entgegen wir-
ken, zuwiderthun. Slov. Let, Mt. sl. VI. 1. 50. Oprotivný. Loďka sa nahne z o-nej strany.
Slov. Orl. VIII. 180. Oprpať sa = nabumbati se, opiti se.
Z dětské mluvy, ze slova prpr, ktorým si vody pýtajú, kým ešte nevedia vraveť. Slov. Zátur. |
||
|
|||
Předchozí (116)  Strana:117  Další (118) |