117

neopravíte, že sám sobě o. chci. NB. Tč.
251. — co odkud. Chybné zprávy z pra-
vých pramenů o. Osv. I. 70. — co kdy.
Také sobě při tom súdu póvodové roky
opravují. Vš. Jir. 23. — jak. Sv. Prokop
sbožie dobře opravováše. Hr. ruk. 43. —
proč. Ufaje tomu, že mě z milosti prve
opraví nežli knihy. Št. Kn. š. 2. — se také

— krmením tučněti. Prasata sa z kvaky
dobře opravujú. Mor. Brt. D. 242

Opravítko, a, n. = opravovací šroub,
die Correctionsschraube. Nz.

Oprávnělosť, i, f., die Berichtigung. Šm.

Oprávnění, u., die Berechtigung. Mj.,
Osv. I. 79.

Oprávnenosť k prodeji, die Verkaufs-.
Šp. O. výtky, SP. II. 28., stížností. Us. Pdl.

— Osv. I. 170.

Oprávněný. O. přání. KB. VI. Úředně
o. civilní inženýr. Us. Pdl. — k čemu: ke
brání, ku přijímání něčeho. J. tr.

Opravní, -ný. Za lát. let. polož: 207. —
O. prostředky, Bor. 311., Kzl. 320., čočka,
Correctionslinse. O. tabulka, KP. V. 374.,
práce, stavba. Dch.

Opravník, commendator. 15. stol.

Opravomilovný. Šmb. S. II. 103.

Opravovatelský, Verbesserungs. O.
nauky. Pyp. K. II. 145.

Oprázniti. Kristus Ježíš sebe o-nil (se
exinanivit). Sš. II. 163., 165.

Opřažený; -en, a, o, bespannt. Šm.

Oprčený; -en, a, o. O. koza. Mor. Šd.

Oprčiti se. Koza se o-la. Prčiti se. Šd.

Oprděný = nepovšimnutý, unbeachtet.
U Olom. Sd.

Opredeliť = určiti. Slov. Vz Czm. 94.

Opředený; -en, a, o, umsponnen. Drat
hedvábím o-ný. Us. Pdl. Dvířka pavučinou
o-ná. Čch.

Opředložkovaný = předložkou opatřený.

O. koreň. Slov. Let. Mt. S. VI. 1. 51., V.

1. 55.

Opřednostěný, bevorzugt. O. rod. Ehr.

Opřednostiti = předností nadati, be-
vorzugen. Ehr.

Oprechtice, Oprechtitz. Blk. Kfsk. 1056.

Opremovati co: svůj skutek, Bart. 109.,
svůj nálezek. Krnd. 210.

Opřeň, ě, f. = opor, opírací bod, der
Anhaltspunkt. Čsk.

Opření trámu. Pek. 76. O. se oč. Us.

Opřenina. O-ny nesmírné, jenž k stěnám
Sněžky vazy tlačí. PI. L 38.

Opřený; -en, a, o, gestüzt, angelehnt. —
čím, kde. Lať oběma konci, na obou kon-
cích o-ná. Mj. 2. — oč: o něčí rámě. Hrts.

Opřeti = opříti. Mor. Šd.

Opřetice, Opřetitz. Sdl. Hr. IV. 123.,
295.

Oprcha, y, m. = ošumělý, nepořádný
clověk, nadávka Ty o-cho! U Kr. Hrad.
Kšť.

Oprchání, n., die Mausung. Bern.

Oprchati komu. Již sokolům křídla
opršela. Exc.

Oprchavosť, i, f. = oplchalosť.

Oprchel, chle, m , der Abfall (von Blüthe,
Frucht). Slov. Loos. — O. = odpadlík. Mor.
Džl.

Oprchlosť, i, f. = oprchání. Bern.

Opriadať sa, vz Opřísti.

Opřičník, a, m. O-ci = telesná stráž
Hrozného, Tatari z vätšej části. Zbr. Lžd.
113.

Opřieci, vibrare. Ž. wit. 7. 13. Vz Opřá-
hati.

Opřísažiti, il, en, ení, vereidigen. Sm.
Vz Přísaha.

Opřísti čím. Večer kraj opřádá síti
šerou. Vrch. — Opriadať sa = předpřádati
se, která dříve. O. sa znamená pretekať sa
v pradení takto: Zasednú si dve i dve dievky
spolu a keď prvá z nich niť zatočí, povie:
Valím bočku (sud)! Druhá jej sokyňa sa
opýta: Kde ju valíš? Prvšia zase: Do Ke-
ľov (tu menuje prvý v dedine dom z niž-
nieho konca). Druhá zase na to: A ja do
Lipišov (táto menuje prvý dom z hornieho
konca dediny). Pri druhej niti menuje prvá
druhý z dola, druhá zase druhý dom z hora
dediny a tak po nitiach prejdú celú dedinu
nevynachajúc ani jednoho domu. Ktorá takto
prv (dříve) dedinu prejde, tá zvíťazí v tomto
závode. Slov. Dbš. Sl. pov. L 350.

Opřítati se kde. Nerad a málokdy se
v hospodě opřítal. Kal. Ústřed. mat. šk. II.
1886. 131.

Opříti. — co: nohy. Dch. — co, se oč.
O. patu o skalisko, Vrch., hlavu o loket,
Čch. Bs. 30., domnění o důvody, Stč. Zem.
154., o něčí rámě. Hrts. — co se kam
(čím). V mech kolenem se opírá. Kká. Š.
98. Skráň mračnou v dlaně opíraje; O-li
jsme v zemi svoje paty; O-li se v půdu
patou. Vrch. O. hlavu do dlaní, ruce do
boků. Hrts. — se. Oprite sa! Nehmen sie
Platz! Slov. Bošác. Rr. Sb. — se proti
čemu. Lpř. Dj. I. 46. S důrazem proti ne-
přátelům se o. Lpř. Dj. 1. 142.

Opřitý = opřený. O loket o. Slov. Ntr.
VI. 334.

Opřízněnka, y, f., das Protektionskind.
Dch.

Oprnice ves. Arch. III. 488.

Oprnka, y, f. = srstka. V Kunv. Msk.

Oprnouti se čemu. Aby se mohl o.
zlému myšlení, resistere. Otc. 168. a. Oprne
se jemu (resistet). B. mik. Sir. 36. 62. Ižádný
z vás nepřátelóm nebude se směti o. B. olom.
Levit. 26. 37.

Oprostiti se od čeho: ode všech zá-
vazků. Sš. Luk. 107.

Oprostievať = stávati se sprostým spro-
sťákem. Slov. Phľd. VIII. 175.

Oprostný. Stroje se již o-nou milosť
boží velebiti. Sš. I. 81

Oprostovice, Oprostowitz.

Oprostý, O. oči. Vz Oko. Vlk.

Oproštěnosť, i, f, die Befreiung. Hlv.

Oprotiležný, gegenüberliegend Ssk.

Oprotiti = oproti činiti, entgegen wir-
ken, zuwiderthun. Slov. Let, Mt. sl. VI. 1.
50.

Oprotivný. Loďka sa nahne z o-nej strany.
Slov. Orl. VIII. 180.

Oprpať sa = nabumbati se, opiti se.
Z dětské mluvy, ze slova prpr, ktorým si
vody pýtajú, kým ešte nevedia vraveť. Slov.
Zátur.