118

Oprsina, y, f., die Brustwehr in den
Festungen. Hrvát. Šd.

Oprsiti, il, en, ení, v horn., zubrüsten.

Oprskati, oprsknouti, bespritzen. — koho
čím. Oprskniže nás len trochu tou vodou.
Dbš. Sl. pov. I. 82.

Oprsnice, e, f. = poprsnice, die Brust-
wand.

Opršal, a, m., os. jm. Arch. 1. 543., Vck.,
Šd., Tk. V. 41., Blk. Kfsk. 1377 , Sdl. Hr.
I. 68., IV. 373., VI. 135.

Opršalka, y, f. = věc opršelá, opadaná
Cf Opršek. Šd.

Oprščený = opařitý. O. slunko = ohnivé,
žluté, sálající. Laš. Brt. D. 242

Opršek, šku, m. = opršalka ku př. ovoce,
květ, růže oprchané. Šd.

Opršelý strom, z něhož listí opršelo,
opadalo. Us.

Opršený; -en, a, o = deštěm spláchnutý.
P. skalní plocha. Frč. G. 102.

Opršeti kdy. Listí v mrazivém počasí
Us. Tč. Vz Oprchati.

Oprud, a, m , os. jm. D. ol. VI 652.

Opruditi. Cf. List. fil. XIV. 181.

Oprutí, n., die Verstäbung am Geschütz-
rohr. Čsk.

Opruzení, n., vz Slov. zdrav.

Opružovina, y, f. = opružové dříví, das
Faschinenholz. Sl. les.

Oprysk, u, m., Bespritzen, n. Šm.

Opryšek, ška, m. = loupežník. Jir Obr.
45.

Opryštit sa = oprchati. Plátno vosko-
vané sa oprýščilo. Mor. Brt. D 242.

Oprzenka, y, f. = nedojedek, zbytek
jídla. Podivné je, že Slovák pozostatky
krmu, čo nechal statok (dobytek), menuje
zedkami (od zjiesť), čo ale zostane z jedla
ľudského, volá o-kami, tedy něčím neči-
stým, zaprneným. Zátur.

Oprzniti, profanare. Ž. wit. 88 35. O-nil
jsi na zemi svatynu jeho Ib. 88. 40. — co
čím. Zuba svého neoprzním masem jeho.
Ezp. 622.

Opsaný. Obrazec kruhu o-ný. NA. V. 3.
— oč. Mnohoúhelník o kruh o-ný; Otočná
plocha o vrchlík o-ná. Čes. math. X. 253 ,
256. Kruh o elllipsu o-ný. Jd. Geom. IV.
79. — kam jak, kde. Na pěkný papír
čistě o-na báseň, abgeschrieben. Us. Pdl.
Oblouk kolem bodu f, určitým poloměrem
o-ný. NA.

Opsati. — co čemu. Čtyrstěnu plochu
kulovou o. Jrl. 263. — co kde jak. O.
něco pěkným písmem. Us. O. okolo bodu
nějakého určitým poloměrem oblouk NA.
Kolem středu A o. poloměrem b kruh K.
Jd. Geom. — co kde kdy pro koho.
Každá hvězda opisuje pro nás (nám) na
obloze za čas jednoho roku ellipsu. S N.
I. 13.

Opselka, y, m., os. jm. Tk. VI. 51., 70.

Opselý žertéř. Výb. II. 1183. O. blázen.
Jel. Enc. m. 8.

Opseti. Ta (dci) mi nynie opsěla. Hr.
ruk. 303. — čím. Mnohem viece jich opsie
kostkú nežli vzbytčie. Št. N. 100. 9.

Opsimates, vz Opsymates.

Opsiti. Jak byl opsován, slinami uplván.

Sv. ruk. 171. — Hr ruk 67 (Leg o sv.
Prokopu). Že páně Mti lidé jsú velmi opso-
váni. Arch. VIII 19. Vz Obsovati (dod.).

Opsovati, vz Opsiti

Opsulý, vz Opšulý, Opselý.

Opsutý = nestoudný, ohavný. O. chlap.
U Rychn. Črk Cf. Opsuly.

Opsymat-es, a, m. O Jan. 1603. Jg. H.
1. 604. Jir. Ruk II 61.

Opšouknouti koho = ošiditi. U Ko-
stelce n. L. Ktk.

Opšulý = opsulý, zepsutý, pokažený,
špatný Mor. Knrz

Optaj, e, m. = otázka. Pověděti někomu
něco na optaj. Mor Prss

Optalius z Třebenic. Mus 1880. 161.

Optát, a, m., os. jm. — Beneš O., kněz
pod obojí, † po r. 1551. Vz Tf. H. 1. 77.,
Výb. II. 1464., 1665., Jg. H. 1. 604 , Sbn.
931., Jir. Ruk. II. 61., 390., Šb. Dj. ř. 272.,
Pyp. K. II. 338, Mus 1872. 458.

Optati koho (doptati se ho) Žalosť
jmámy, doniž tvorce neoptámy. Výb. I. 421.
A pakli by vrátiti chtěl a toho, jenž ztratil,
neoptal. Hr. ruk. 343. v. 1034. Když již jest
na popravu šel, optal jeho řka. NB Tč. 90.
Když já pána optám (vyhledám) sobě. 1410.
Mus. 1885. 566. — kde (co). Ten má ve
vězenie chován býti, dokudžby jeho neviny
neoptali úplně. Výb. I. 618 Svój kuoň ztra-
cený u něho optal jsem a nalezl Půh. II.
506. Když jsú byli optáni před právem
hindským. NB. Tč. 199

Opticky, optisch. ZČ. III. 3., 4.

Optický O. osa, Mj. 303., ZČ. III. 59 ,
165, telegraf, NA. IV. 202., stolice, ZČ.
III 12, otáčivosť. Rm 122.

Optik, a, m , z řec. = hotovitel brejlí,
dalekohledů, drobnohledů a p.

Optika geometrická, fysická. ZČ. III. 4.
Cf. MS. 133. nn., Kram. Slov., Ukaz. 58.

Optikový. Vrstva vláken o vých (v oku).
Osv. I. 146.

Optimat, a, m , z lat. = přívrženec ari-
stokratie (později). Vz Rk. Sl.

Opuč, e, f., chamaelaucium, rostl. Vz
Rstp 583.

Opučitý = popukaný, geborsten. Dřevo
je o. (má opuky), má-li uvnitř a na stranách
mnoho suků. Ž něho jsou kruté (zakřivené)
šindele Val. Vck., Brt. D. 242

Opučovitý. O. rostliny, chamaelaucieae :
opuč, klobučinec Vz Rstp. 583.

Opuch, u, m. = opuchnutí. O povšechný,
anasarka. Ott. II. 253.

Opúch, u, m., die weisse Wasserrose.
V Podluží na Mor Brt. L. N. II. 20.

Opuchlina. Cf. List. fil. XIV. 408.

Opuchlinec. nce, m., jablko Mor. Brt.

Opuka. Cf Pukati. Šf. III. 558., Kram.
Slov., Chdt. 95. O. zlatá, Frč. G. 119, te-
plická, bělohorská Krč. 753.— O = puklina.
Opuky sie viedaly, hrobové sú sie odvírali.
Sb. vel. II. 313. 15. stol. — O. = samota
u Dobrušky.

Opukál, u, m. = chabovec, hodný prut,
hůl. U Nezamyslic. Bkř, Brt. D. 242. O. =
tlustý prut, metla, jíž se nezbedné děti tre-
stají, der Prügelstock, die Zuchtruthe. Val.
Vck.