121

Ořech, nux. Byl. 15. stol. V MV. nepravá
glossa. Pa. Cf Kram. Slov., Rosc. 118., 123.,
163., Mllr. 39., 57., 71., 107., Rk. Sl., Mkl.
aL. 138., Etym. 277. O. hadí, vz Rstp. 1067.;
lískový (krvavka, Dumek), 1401.; svinský
(ciclamen, Byl. 15. stol.), 1233. (Odb. path.
III. 731.); vlaský (nuellana, Byl. 15. stol.,
Sdl. Hr. III. 18.), 1387.; vodní 550.; zemní
(ciclamen, 1462.), 486.; americký či brasil-
ský (semeno juvie ztepilé). Ves. IV. 73. O.
měkkýš či papírňák (papírek, Dumek); ko-
šlák (= kostlák; šindelňák)• zeleňák (o.
zelený, ještě v šupině), ščeřák — oškerka
(ořech dozrávající ze zelené šupiny ,vyske-
řený'). Brt. D. 313. Tebú by mohl ořechy
rážať (o velikém). Mor. Prší-li na sv. Jana
Křtitele, jsou toho roku chrobavé (červivé)
ořechy. Val. Vck. Cf. také Sbtk. Rostl.
175.—184. Hádanky. 1. Čtyři panny v ko-
lébce, žádná na kraji neleží. 2. Malučičké,
bělučičké v okovaném hrnečku. Brt. Dt.
145. — O. luku. Nyní, když mi na o. do-
léhá, to na mysli těžce vážím. Wtr. exc.
Na o. jsi nedoložil (netrefila). Vc. Lab. 60
Seděl maje kuši napatú pod samý o. NB.
Tč. 93. — O. = samičí úd všech dravých
zvířat, která náležejí k lovu na malou zvěř.
Škd. — O. u dobytka = kusy přischlého
lejna. U N. Kdyně. Rgl. — O, oblíbené jm.
psí. Tbz., BPr., Brt. — O., Wořech, ves.
Tk. V. 252., Blk. Kfsk. 371., Rk. Sl.

Ořechokaz, a, m., synchita, brouk. O.
hnědý, s. juglandis. Kk. Br. 146.

Ořechov Velký, Gross-Ořechau, ves u Uh.
Brodu; Gross-Urhau, ves u Brna; O.Malý,
Klein Ořechau, ves u Uh. Hradiště: Klein-
Urhau, ves u Brna; O. Nový, Neu Ořechau,
ves u Val. Meziříčí. Sdl. Hr. I. 219.

Ořechovec. Cf. Rstp. 1590., 1591.

Ořechovina, y, f. = ořechové dřevo. Skříně
z o-ny. Šd.

Ořechovitý, nussartig. Sl. les., Rst. 457.

Ořechovka, y, f., samota u Dehnic nad
Prahou.

Ořechovné, ého, n. = plat za právo
ořešné. Vz Ořešný. Rk. Sl.

Ořechovník, u, m., der Nussbeugel. Slov.
Ssk. Keby pre o-ky orechy tlúkol. Rl. CM.
IX. 32.

Ořechovsko, a, n. = okolí Ořechova.
Mus. 1880. 458.

Ořechovský Jan 1552. Jg. H. 1. 604.,
Jir. Ruk. II. 63. — Sdl. Hr. VI. 190.

Ořechovy. Na O-vách, pole u Nebilova.
BPr.

Ořechový. O. uhlí (kouskové, Knörpel-),
Hř, kořalka. Dch.

Orek = osoba alebo vec, o ktorej vo
vete rečiem, podmět, Subject, n. Slov. Rl.
Pr. 1. 207.

Ořekovati = hořekovati. Na Hané u Olom.
Sd. Slov. Ssk.

Ořekrotný Kyknos. Msn. Hes.

Orel. Vz Mkl. Etym. 227., Šrc. 69., Kram.
Slov., Hlb. Rejstř. XXXII., Rk. Sl. O. ještě:
bojovný, spizaetus bellicosus, císařský čili
královský, a. Mogilnik, chocholatý, spiza-
ëtus occipitalis, jestřábovitý, nisaëtus, klíno-
ocasý, a. audax, knížecí, a. Adalberti, krahu-
jový, morphnus guianensis, krátkoprstý,

circaetus gallicus, der Schlangenbussard (Sl.
les.), rarohovitý = krahujový, zlatý, a.
chrysaetos. Cf. Brm. II. 652.-718. O. vstúpí
v oblaky. Alx. Býti orlem mezi vranami.
Šml. O. v mor. národ. písních. Vz Brt. N.
p. III. str. LXXXVII. — O. = souhvězdí.
Stč. Zem. 24. — O. tatranský = belletri-
stická příloha k Štúrovým Slov. nár. novi-
nám, které r. 1845. po prvé vydány byly.
Vlč. Lit. slov. 77. — O, os. jm. Bartol.
O z Adorfu, hvězdář, psal kalendář na
r. 1600. Pal. Rdh. I. 112., Jir. Ruk. II. 64.
— O., Worell, ves u Chrudimě. Sdl. Hr.
I. 256., II. 32., V. 351.

Oreláník. Cf. Rstp. 98.

Oreláníkovitý. O. rostliny, bixineae:
oreláník. Cf. Rstp. 97.

Orelánina, y, f. = červenina orlelánová.
Rst. 44.

Orelánový, vz Orelánina.

Oreloj = orloj. Arch. VIII. 563.

Orelský K. Vz Jg. H. 1. 604. O. ze San.
Sdl. Hr. I. 256., II. 105.

Oremsati něco = ohlodati, benagen.
Myši o-ly chléb. Us. u Kr. Hrad. Kšť.

Oremtati, benagen. Šm.

Oremus, die Ziererei, Affectation. Jaké
mi tu dělá o-sy. U Místka. Škd. — O. Vá-
clav. Tk. V. 91. Jiný O. v Arch. VIII. 497.,
537.

Oreosolon, u, m. Vz Rm. II. 358.

Ořepasný, innoßozog, rosseweidend. Lpř.

Ořeš, e, m. = oříš, ořech, choroš oříš, po-
lyporus umbellatus, Löcherschwamm, houba.
Rstp. 1909.

Ořešák. Cf. Čl. Kv. 146., Rstp. 1387.,
S. N. XI. 442., Slb 281., Rk. Sl.

Ořešákovitý. O rostliny, juglandeae:
ořešák, velosmol. Vz Rstp. 1386., Slb. 281.,
Rose. 118.

Ořešec, šce, m. Cf. Čl. Kv. 126., ZObz.
XXI. 142.

Ořešaní n. = ořešina. Mor. Brt. P. 448.

Ořešín, Ořeschin.

Ořešina = kráva barvy kmene ořecho-
vého. Mor. Brt.

Ořešinec. Cf. Rstp. 53.

Ořešky, vz Vešky.

Ořešnice, e, f., der Nusshäher, sojka.
Němc. IV. 443. Cf. Ořešník.

Ořešník. Za ,sojka' polož čárku Ct.
S. N. III. 709., Rk. Sl., Brm. II. 2. 482 —
O., u, m. = ořechový les, der Nussbaum-
wald. Sl. les.

Ořešníkokam, u, m., der Juglandites.
Šm.

Ořešný. O. právo = právo ku sbírání
žaludů, bukvic, ořechů v cizím lese, juglan-
dis legendae, das Eichellesungsrecht. Rk Sl.

Ořešůvka, y, f. = oříšek, jablko sladké.
Mor. Brt., Vck.

Ořetězený; -en, a, o, mit Ketten um-
wunden. O. sloupy. Pl. II. 170.

Orévený, mit Reben besetzt. O. říčka -=
révovím tekoucí. Koll. St. 685.

Orexin, u, m. = prostředek ku povzbu-
zování chuti k jídlu. Vz Nár. listy 1890.
č. 146. Příloha k odpol. listu.

Ořez, u, m., die Beschneidung. Kopyto
potřebovalo ořezu a ostruhu. Šml.