Předchozí (120)  Strana:121  Další (122) |
|
|||
121
|
|||
|
|||
Ořech, nux. Byl. 15. stol. V MV. nepravá
glossa. Pa. Cf Kram. Slov., Rosc. 118., 123., 163., Mllr. 39., 57., 71., 107., Rk. Sl., Mkl. aL. 138., Etym. 277. O. hadí, vz Rstp. 1067.; lískový (krvavka, Dumek), 1401.; svinský (ciclamen, Byl. 15. stol.), 1233. (Odb. path. III. 731.); vlaský (nuellana, Byl. 15. stol., Sdl. Hr. III. 18.), 1387.; vodní 550.; zemní (ciclamen, 1462.), 486.; americký či brasil- ský (semeno juvie ztepilé). Ves. IV. 73. O. měkkýš či papírňák (papírek, Dumek); ko- šlák (= kostlák; šindelňák)• zeleňák (o. zelený, ještě v šupině), ščeřák — oškerka (ořech dozrávající ze zelené šupiny ,vyske- řený'). Brt. D. 313. Tebú by mohl ořechy rážať (o velikém). Mor. Prší-li na sv. Jana Křtitele, jsou toho roku chrobavé (červivé) ořechy. Val. Vck. Cf. také Sbtk. Rostl. 175.—184. Hádanky. 1. Čtyři panny v ko- lébce, žádná na kraji neleží. 2. Malučičké, bělučičké v okovaném hrnečku. Brt. Dt. 145. — O. luku. Nyní, když mi na o. do- léhá, to na mysli těžce vážím. Wtr. exc. Na o. jsi nedoložil (netrefila). Vc. Lab. 60 Seděl maje kuši napatú pod samý o. NB. Tč. 93. — O. = samičí úd všech dravých zvířat, která náležejí k lovu na malou zvěř. Škd. — O. u dobytka = kusy přischlého lejna. U N. Kdyně. Rgl. — O, oblíbené jm. psí. Tbz., BPr., Brt. — O., Wořech, ves. Tk. V. 252., Blk. Kfsk. 371., Rk. Sl. Ořechokaz, a, m., synchita, brouk. O.
hnědý, s. juglandis. Kk. Br. 146. Ořechov Velký, Gross-Ořechau, ves u Uh.
Brodu; Gross-Urhau, ves u Brna; O.Malý, Klein Ořechau, ves u Uh. Hradiště: Klein- Urhau, ves u Brna; O. Nový, Neu Ořechau, ves u Val. Meziříčí. Sdl. Hr. I. 219. Ořechovec. Cf. Rstp. 1590., 1591.
Ořechovina, y, f. = ořechové dřevo. Skříně
z o-ny. Šd. Ořechovitý, nussartig. Sl. les., Rst. 457.
Ořechovka, y, f., samota u Dehnic nad
Prahou. Ořechovné, ého, n. = plat za právo
ořešné. Vz Ořešný. Rk. Sl. Ořechovník, u, m., der Nussbeugel. Slov.
Ssk. Keby pre o-ky orechy tlúkol. Rl. CM. IX. 32. Ořechovsko, a, n. = okolí Ořechova.
Mus. 1880. 458. Ořechovský Jan 1552. Jg. H. 1. 604.,
Jir. Ruk. II. 63. — Sdl. Hr. VI. 190. Ořechovy. Na O-vách, pole u Nebilova.
BPr. Ořechový. O. uhlí (kouskové, Knörpel-),
Hř, kořalka. Dch. Orek = osoba alebo vec, o ktorej vo
vete rečiem, podmět, Subject, n. Slov. Rl. Pr. 1. 207. Ořekovati = hořekovati. Na Hané u Olom.
Sd. Slov. Ssk. Ořekrotný Kyknos. Msn. Hes.
Orel. Vz Mkl. Etym. 227., Šrc. 69., Kram.
Slov., Hlb. Rejstř. XXXII., Rk. Sl. O. ještě: bojovný, spizaetus bellicosus, císařský čili královský, a. Mogilnik, chocholatý, spiza- ëtus occipitalis, jestřábovitý, nisaëtus, klíno- ocasý, a. audax, knížecí, a. Adalberti, krahu- jový, morphnus guianensis, krátkoprstý, |
circaetus gallicus, der Schlangenbussard (Sl.
les.), rarohovitý = krahujový, zlatý, a. chrysaetos. Cf. Brm. II. 652.-718. O. vstúpí v oblaky. Alx. Býti orlem mezi vranami. Šml. O. v mor. národ. písních. Vz Brt. N. p. III. str. LXXXVII. — O. = souhvězdí. Stč. Zem. 24. — O. tatranský = belletri- stická příloha k Štúrovým Slov. nár. novi- nám, které r. 1845. po prvé vydány byly. Vlč. Lit. slov. 77. — O, os. jm. Bartol. O z Adorfu, hvězdář, psal kalendář na r. 1600. Pal. Rdh. I. 112., Jir. Ruk. II. 64. — O., Worell, ves u Chrudimě. Sdl. Hr. I. 256., II. 32., V. 351. Oreláník. Cf. Rstp. 98.
Oreláníkovitý. O. rostliny, bixineae:
oreláník. Cf. Rstp. 97. Orelánina, y, f. = červenina orlelánová.
Rst. 44. Orelánový, vz Orelánina.
Oreloj = orloj. Arch. VIII. 563.
Orelský K. Vz Jg. H. 1. 604. O. ze San.
Sdl. Hr. I. 256., II. 105. Oremsati něco = ohlodati, benagen.
Myši o-ly chléb. Us. u Kr. Hrad. Kšť. Oremtati, benagen. Šm.
Oremus, die Ziererei, Affectation. Jaké
mi tu dělá o-sy. U Místka. Škd. — O. Vá- clav. Tk. V. 91. Jiný O. v Arch. VIII. 497., 537. Oreosolon, u, m. Vz Rm. II. 358.
Ořepasný, innoßozog, rosseweidend. Lpř.
Ořeš, e, m. = oříš, ořech, choroš oříš, po-
lyporus umbellatus, Löcherschwamm, houba. Rstp. 1909. Ořešák. Cf. Čl. Kv. 146., Rstp. 1387.,
S. N. XI. 442., Slb 281., Rk. Sl. Ořešákovitý. O rostliny, juglandeae:
ořešák, velosmol. Vz Rstp. 1386., Slb. 281., Rose. 118. Ořešec, šce, m. Cf. Čl. Kv. 126., ZObz.
XXI. 142. Ořešaní n. = ořešina. Mor. Brt. P. 448.
Ořešín, Ořeschin.
Ořešina = kráva barvy kmene ořecho-
vého. Mor. Brt. Ořešinec. Cf. Rstp. 53.
Ořešky, vz Vešky.
Ořešnice, e, f., der Nusshäher, sojka.
Němc. IV. 443. Cf. Ořešník. Ořešník. Za ,sojka' polož čárku Ct.
S. N. III. 709., Rk. Sl., Brm. II. 2. 482 — O., u, m. = ořechový les, der Nussbaum- wald. Sl. les. Ořešníkokam, u, m., der Juglandites.
Šm. Ořešný. O. právo = právo ku sbírání
žaludů, bukvic, ořechů v cizím lese, juglan- dis legendae, das Eichellesungsrecht. Rk Sl. Ořešůvka, y, f. = oříšek, jablko sladké.
Mor. Brt., Vck. Ořetězený; -en, a, o, mit Ketten um-
wunden. O. sloupy. Pl. II. 170. Orévený, mit Reben besetzt. O. říčka -=
révovím tekoucí. Koll. St. 685. Orexin, u, m. = prostředek ku povzbu-
zování chuti k jídlu. Vz Nár. listy 1890. č. 146. Příloha k odpol. listu. Ořez, u, m., die Beschneidung. Kopyto
potřebovalo ořezu a ostruhu. Šml. |
||
|
|||
Předchozí (120)  Strana:121  Další (122) |