12í

Ořeživný, imofinroQ, rossenährend. Lšk.,
Lpř.

Orf, a, m , cyprinus orfus, der Frauen-
fisch. Šm.

Organ Organy nervstva: centralní či
ústřední, periferické či obvodní. Osv. 1.
144. — O. = prostředek, noviny. Časopis
jest o. té strany. Mus. 1880. 431. O. vládní,
strany politické. Us. — O = varhany Slov.
To moje hrdielko ako organ ide, v kto-
romže mi poli organovať bude? Sl. spv. I
21. Ani tie o-ny tak pekne nehrajú. Ib.

Organdinový, Organde-. O. šaty. Šm.

Organický. O. jednota, celek, Mus. 1880
127 , 431 , sloučeniny, vz MS. 328 nn., SP.
II. 132 , spojení, Šmb , látky (ústrojné, živo-
čišné a rostllinné, Brt., okrasa, Osv. I. 373.,
svět, M). 1 , život, vývoj říše, Stč. Zem.
175., 491., 690., buňka, pratvar, souvislosť.
Pdl. exc.

Organičnosť, i, f. = ústrojnosť. O. ja-
zyka Kos. 01. I. 38.

Organík, a, m , der Organist. Bern.

Organisace spolku, Mus. 1880. 428., vý-
roby. Kzl. 124.

Organisační, Organisations-. O. plán,
osnova. KB. III, Kř. Stat. Předm.

Organisator, a, m = kdo něco organi-
suje, der O. Us.

Organisatorský talent, das Talent eines
O-tors. Mus 1880. 275.

Organisovaný, organisirt. Kos. O. hmota.
Stč. Zem. 682

Organista. Bol by z neho o., mechy
z voza tahať. Slov. Rr Sb

Organognosie, e, f, z řec. = ústroje-
znalství. Rk. Sl.

Organovať = varhanovati, na varhany
hráti. Vz Organ (dod.). Kedz ja budzem
o-vac, pridz že, mila, prisluhovac. Sl. ps.
92.

Organtin, u, m., vz Organdin.

Organy, vz Organ.

Orgazda, y, m., vz Or- (dod.). Dbš. Obyč
89.

Orgoň = dětsko větší, které by se ještě
rádo pěstovalo, mazlilo. Mor Brt. D

Orgovan, u, m. = modrý bez, der Flieder.
Slov Hdž. Šlb. 84., Němc. III. 49., Rr. Sb.
Otvorže, mi, dievča, bránu malovanú, že sa
mi nezlomí pierko z o-nu (kytice bezová).
Sl. ps. 300.

Orgueillit, u, m , meteorit. Vz Osv. 1875.
16.

Orgyně, ě, f. = georgina, rostl. Mor.
Hrb.

Orchestra řím. a řecká. Vz Vlšk. 504

Orchestrika, y, f. = vyšší taneční umění.
Mlt.

Orchestralní doprovázení. Dk. Aesth.
325.

Oriafkať = drhliti, nffeln. Slov. Na, za-
nes jej túto žmäň (vz žmen) ľanu (lnu).
Nech mu ju pod troma dní oriafká, urosí,
usuší. Dbš. Sl. pov. VI. 56.

Orientace, e, f., die Orientirung. ZČ. III.
53

Orientalka, y, f., die Morgenländerin.
Hvls.

Orijáš, e, m. = obr. Slov. Rr. Sb.

Orikan-us, a, m O. Dav. Jg. H. 1. 604.

Ořimsí, n., das Gesimse. Toužimský.

Orion, a, m., psí jm. Škd.

Oříš, vz Ořeš, houba. Rstp. 1909.

Oříšek. Hudú že mi hudú, mám ženičku
chudú; veď si ju vychovám, keď oriešky
budú. Sb. sl. ps. II. 1. 134. — O. v zámku.
Vz Včř. Z. I. 52., Ořech. — O , cardo, das
Schloss an der Muschel. Nz. — O. = oře-
šůvka, jablko Mor. Brt. — O. Dýmka se
smrstkem pod oříškem. Osv. 1884. 913. —
O. u smyčce, der Frosch. Vz Ořech (400. a.).

— O. = hádanka, aenigma. Vz Ott. I. 264.

— O., ška, m. = střízlík, pták. V Podluží.
Brt. L N. II. 18.

Oříška. Cf. Rstp. 399.. Mllr. 59.

-ořiť přípona: čechrat — čechořif, šem-
řit — šemořit, žemrat — žemořit. Mor. Vz
Brt. D. 160

Oriti = zrušiti, zvrátiti, shoditi, svrci,
svaliti (zaniklo) Krok. IV. 4. (Prk.)

Ořití, n = prostor mezi řití a údem po-
hlavním, čásť kolem řiti, perineum, die After-
gegend. S. N , Nz. lk. Zánět o., periproc-
titis. Nz. lk.

Oříznouti, vz Ořezati

Orka, y, f. os. jm.

Orkyš, e, f = špalda, pšenice orkyš, tri-
ticum spelta. Vz Rstp. 1758.

Orlava, y, f, Erlaf, řeka v Rakousku.
Šm Lit I. 40

Orleský Jos. Jg H 1. 605

Orlí vyš, zrak, vzlet. Kká., Vrch

Orlice řeka: tichá a divoká. Vz Krč.
v Osv. 1885 513, Rk. Sl.— O. v plamen-
ném štítě. Dal. 191. — O Vrchní, Hohen-
erlitz, ves u Rokytnice. Tk. V. 252., Blk.
Kfsk. 577., Sdl. Hr. I 111., 247., II. 297.,
111. 262, Rk. Sl.

Orlický, Worlitzky, hájovna u Kostelce
n. Orl. — O. Hory mezi Čechy a Klad-
skem, od Náchoda k Lanškrounu a k Zá-
břehu. Cf. Osv. 1885. 193., 312., Rk. Sl.,
Krč. G. 334.— O. Budislav. 1843 Jg. H. 1.
605.

Orlíčátko. Po2. 121. Vz Orel.

Orlíče. Sv. ruk. 318. Vz Orel.

Orlíček, rostl., špatný překlad z lat.
aquilegia, od lat. aquila, orel, ale aquilegia
je od aquilegus = vodu zachycující. Sbtk.
Výkl. 52. Cf. Dlj 57., Slb. 667., Čl. Kv.
281. Rstp. 19., Mllr. 15., Ott. II. 559., Rosc.
141. — O. pily, der Schieber. Sl. les. —
O. hra.. O. ptáček, kobyla sedláček, panna,
růže všecko zmůže. Us. Rgl.

Orlíčenec, nce, m. = orlíče. Ezp. 751.

Orličín, u, m., aquilaria, das Adlerholz,
rostl. Vz Rstp. 318 , Ott. II. 559.

Orličínovitý. O. rostliny, aquilarineae:
orličín. Vz Rstp. 318.

Orlička, y, f., Erlitz, ves u Žamberka;
Worlitschka ves u Lanškrouna Tk. V. 214.,
Blk. Kfsk. 1377., Sdl. Hr. II. 297., Rk. Sl.

Orlickář, e, m. = kdo hraje hru ,orlíček'
zvanou. U Kr. Hrad. Kšť.

Orličkový. O fizole = strakatá, stračka,
strakačka Mor. Brt.

Orličnice, leea, die Leea, rostl. Vz Rstp.
243.