Předchozí (122)  Strana:123  Další (124) |
|
|||
123
|
|||
|
|||
Orličnicovitý. O. rostliny, leeaceae: or-
ličnice. Vz Rstp 442. Orlík = malovaný orel na znamení po-
jištění proti ohni. Nemám o-ka na stodole (nejsem pojištěn) Us. Kch. — O., vrch u Radinova u Klat.; les u Boskovic na Mor. Na O-kách (u lidu: na Vodlíkách), pole u Dolan na Klat. BPr. — O, samota u Ústí n. Orl. — O., ves. Tk. IV. 269 , V. 252., VI. 353., VII. 417., Tk. Žk. 147., Sdl. Hr. II, 297., III. 305., Rk. Sl., Blk. Kfsk. 647. — O. Vavřinec, 1520.-1589., kněz Šb. Dj. ř. 272, Jir. Ruk. II. 64. Orlinský Matouš. 1654 Jg. H. 1. 605.
1 Orloj. Popis pražského o-je vz ve Výb.
II. 1523. O. věžní. Arch. VIII. 563.—565 Bylo 12 hodin na celém o-ji. Výb. II. 1313. Dnes ráno o šesti hodinách na půl orloji jest p. Bůh domu mému požehnati a dceři mé šťastně pomoci ráčil. Žer. 327. Dle Beck. byl polov. orloj na radnici budějov- ské již r. 1561. Beck. II. 220. 2. Orloj, e či Orlojík, u, m., ruk ze
14. stol. Vz Jir. Ruk. II. 64. Orlojník. Let. 318.
Orlonosý = kdo má orlí nos. Vz Orlí.
Šf. T. m. 23. Orlopní, Orlopper-. O paluba. Šm.
Orlorychlý, adlerschnell. Šm.
Orlosup. Cf. Brm. II. 2. 10. 11.
Orlov, Worlow, myslivna u Něm. Brodu;
sam. u Humpolce; dvůr u Sušice a tři vsi na str. 402. jmenované; O. Podlesí, Worlow Podlesy, sam. u Něm Brodu PL., Blk Kfsk. 1377, Sdl. Hr. 1 26, 28, IV 281., VJ. 125., Rk. Sl. Orlová, é, f., ves u Fryštátu v Těšínsku
Rk. Sl. Orlovice, Orlowitz, ves u Vyškova; Silber-
berg, ves u N. Kdyně. Rk. SI. Orlovka, y, f., Worlowka, sam. v Král.
Vinohrad. Rk. Sl. Orlovo, a, n , les u Hlavňovic. BPr.
Orlovy, pl., m., les u Lipnice u Hum-
polce. BPr. Orlowa, vz Orlova.
Orlozobec, bce, m., eutoxeres aquila
Brm. II. 447. Orman, u, ormánek, nku, m. = rmenek,
heřmánek. Na jihových. Mor. Brt. L. N. II 139. Cf. Rstp. 900 O. blešní, inula pulinaria, das Kestinkeukraut. Sl. les. Ormín, a, m. = Armeňan. Šm.
Ornamentace, e, f. SP. IL 17.
Ornamentovaný. Krásné o. plech. Mus.
1880. 391. Ornansit, u, m., meteorit. Vz Osv. 1875.
16. Ornát, vornát, a, m. = chrapoun, spro-
sťák, tak měšťáci převzdívají sedlákům. BPr. — O., os. jm. Arch. VII. 715. Ornatura, y, f., z lat. = ozdoba, okrasa.
Rk. Sl. Ornice, Wörnitz, něm. řeka. Sl. let. VI.
99. Ornithografie, e, f. = popis ptactva,
ptakopis. Rk. Sl Orný = orací. Koně jízdné i orné Půh.
II. 6., 103. Orobanka, z fr. Cf. Rstp. 1158.
|
Orobincovitý. O. rostliny, typhineae,
typheae, Rohrkolben: orobinec, zevar. Vz Rstp 1652, Rosc. 106. Orobinec. Cf. Rstp. 1652 , S. N. XI. 210.,
Slb. 224, Č. Kv. 86., Rosc. 106., Mllr. 108. Oroda, y, f . = orodování. Doufánie v jich
o-dě majíc. Arch. IV 143.- Bdi. Obr. 111. Orodovati. Mkl. Etym. 226. — zač kdy
kde. Zá nás oroduje. Sš. P. 6. Aby nyní vždycky i v hodině smrti naší u milosr- denství tvého za nás o-la panna Maria. Mž. Orodovnictví, n , die Fürbitte. Šm.
Orodovník. Výb. II. 1530, Pož. 18. Orograf, a, m., z řec. = horopisec. Rk. Sl.
Orografický, horopisný.
Ořóchaný = řócháním opráskaný. Vz
Róchati. Řóchati. Mám o-ný tatar. Mor. Šd. Orojel, a, m , catobleaas, eine Antilope.
Šm. Orol, a, m. = orel. Slov.
Orologie, e, f., z řec. = horosloví. Rk.
Sl. Oront-es, a, m., řeka.
Ořoplodný, rosserzeugend. O. Argos.
Vký. Orosení, n., das Bethauen. Bod o (u psy-
chrometru Augustova). Stě. Zem. 618 Orosený, bethaut, mit Thau bedeckt. Už
je rosa o-ná Brt. N p. 214. O. košelka. Sl. ps Šf. II. 36. -- čím: slzami Us. Pdl. Oroubati, abschlagen. Škd. Vz Orubati.
Ořoutiti se, Ausschlag bekommen. Mor.
Sm. Orpil, Vorpil, a, m., vrch u Olešníka na
Bud. BPr. Orsák, a, m., os. jm. hl. v Hrozenkově.
Vek. — NB. Tč. 271. Orsava, orsavka, y, f. = žena, která umí
napravovati a hojiti polámaniny a vředy. Mor. Tr. Orseille. Cf. Rm. II. 92., Šf. Poč. 539.,
Schd. I. 403., Rk. Sl. Orsej jarní, ranunculus ficaria, das Gold-
sternblümlein, Fettgitchen, Schwalbenkraut. Sl. les. Cf Rstp. 14., Čl. Kv. 277., Slb. 676., Rose. 141., Mllr. 86. Orsela, y, f., vz Orseille.
Orselový. O. kyselina. Vz Rm. II. 168.
Orsilie. Cf. Rstp. 1236., 1831., Kram.
Slov. Orstev, val. Ostrévka. Brt. D.
Orš, e, m. = or, zastr. Anth. I. 3. vyd.
XXXVIII. Oršinovský, ého, m , os. jm. Vz Blk.
Kísk. 1377., 1378. Ort Mkl. Etym 226 Za Št. polož: Kn.
Š 58. A odtud nevyjdu, až jeliž zaplatím do poslednieho orta. Št. Kn. š. 278. Dal jsem mu 3 orty. NB. Tč. 4. (195). Ať stojí o. Dh. 122. — O., a, m., os. jm. Tk VI. 232., VII. 60 Ortel. Alexander o-lem zbránil (zabránil),
aby od jiného malován nebyl, leč od ... . 1547. Ct. Cor. jur. IV. 3. 1. 412., IV. 3. 2. 428. Ortelní kniha, do níž se zapisovaly ná-
lezy a pokuty. Mus. 1880. 556. Přinesen nám list o. NB. Tč. O. peníze. Ib. 174. |
||
|
|||
Předchozí (122)  Strana:123  Další (124) |