123

Orličnicovitý. O. rostliny, leeaceae: or-
ličnice. Vz Rstp 442.

Orlík = malovaný orel na znamení po-
jištění proti ohni. Nemám o-ka na stodole
(nejsem pojištěn) Us. Kch. — O., vrch
u Radinova u Klat.; les u Boskovic na
Mor. Na O-kách (u lidu: na Vodlíkách),
pole u Dolan na Klat. BPr. — O, samota
u Ústí n. Orl. — O., ves. Tk. IV. 269 , V.
252., VI. 353., VII. 417., Tk. Žk. 147., Sdl.
Hr. II, 297., III. 305., Rk. Sl., Blk. Kfsk.
647. — O. Vavřinec, 1520.-1589., kněz Šb.
Dj. ř. 272, Jir. Ruk. II. 64.

Orlinský Matouš. 1654 Jg. H. 1. 605.

1 Orloj. Popis pražského o-je vz ve Výb.
II. 1523. O. věžní. Arch. VIII. 563.—565
Bylo 12 hodin na celém o-ji. Výb. II. 1313.
Dnes ráno o šesti hodinách na půl orloji
jest p. Bůh domu mému požehnati a dceři
mé šťastně pomoci ráčil. Žer. 327. Dle
Beck. byl polov. orloj na radnici budějov-
ské již r. 1561. Beck. II. 220.

2. Orloj, e či Orlojík, u, m., ruk ze
14. stol. Vz Jir. Ruk. II. 64.

Orlojník. Let. 318.

Orlonosý = kdo má orlí nos. Vz Orlí.
Šf. T. m. 23.

Orlopní, Orlopper-. O paluba. Šm.

Orlorychlý, adlerschnell. Šm.

Orlosup. Cf. Brm. II. 2. 10. 11.

Orlov, Worlow, myslivna u Něm. Brodu;
sam. u Humpolce; dvůr u Sušice a tři vsi
na str. 402. jmenované; O. Podlesí, Worlow
Podlesy, sam. u Něm Brodu PL., Blk
Kfsk. 1377, Sdl. Hr. 1 26, 28, IV 281.,
VJ. 125., Rk. Sl.

Orlová, é, f., ves u Fryštátu v Těšínsku
Rk. Sl.

Orlovice, Orlowitz, ves u Vyškova; Silber-
berg, ves u N. Kdyně. Rk. SI.

Orlovka, y, f., Worlowka, sam. v Král.
Vinohrad. Rk. Sl.

Orlovo, a, n , les u Hlavňovic. BPr.

Orlovy, pl., m., les u Lipnice u Hum-
polce. BPr.

Orlowa, vz Orlova.

Orlozobec, bce, m., eutoxeres aquila
Brm. II. 447.

Orman, u, ormánek, nku, m. = rmenek,
heřmánek. Na jihových. Mor. Brt. L. N. II
139. Cf. Rstp. 900 O. blešní, inula pulinaria,
das Kestinkeukraut. Sl. les.

Ormín, a, m. = Armeňan. Šm.

Ornamentace, e, f. SP. IL 17.

Ornamentovaný. Krásné o. plech. Mus.
1880. 391.

Ornansit, u, m., meteorit. Vz Osv. 1875.
16.

Ornát, vornát, a, m. = chrapoun, spro-
sťák, tak měšťáci převzdívají sedlákům.
BPr. — O., os. jm. Arch. VII. 715.

Ornatura, y, f., z lat. = ozdoba, okrasa.
Rk. Sl.

Ornice, Wörnitz, něm. řeka. Sl. let. VI.
99.

Ornithografie, e, f. = popis ptactva,
ptakopis. Rk. Sl

Orný = orací. Koně jízdné i orné Půh.
II. 6., 103.

Orobanka, z fr. Cf. Rstp. 1158.

Orobincovitý. O. rostliny, typhineae,
typheae, Rohrkolben: orobinec, zevar. Vz
Rstp 1652, Rosc. 106.

Orobinec. Cf. Rstp. 1652 , S. N. XI. 210.,
Slb. 224, Č. Kv. 86., Rosc. 106., Mllr. 108.

Oroda, y, f . = orodování. Doufánie v jich
o-dě majíc. Arch. IV 143.- Bdi. Obr. 111.

Orodovati. Mkl. Etym. 226. — zač kdy
kde. Zá nás oroduje. Sš. P. 6. Aby nyní
vždycky i v hodině smrti naší u milosr-
denství tvého za nás o-la panna Maria. Mž.

Orodovnictví, n , die Fürbitte. Šm.
Orodovník. Výb. II. 1530, Pož. 18.
Orograf, a, m., z řec. = horopisec. Rk.

Sl.

Orografický, horopisný.

Ořóchaný = řócháním opráskaný. Vz
Róchati. Řóchati. Mám o-ný tatar. Mor. Šd.

Orojel, a, m , catobleaas, eine Antilope.
Šm.

Orol, a, m. = orel. Slov.

Orologie, e, f., z řec. = horosloví. Rk.
Sl.

Oront-es, a, m., řeka.

Ořoplodný, rosserzeugend. O. Argos.
Vký.

Orosení, n., das Bethauen. Bod o (u psy-
chrometru Augustova). Stě. Zem. 618

Orosený, bethaut, mit Thau bedeckt. Už
je rosa o-ná Brt. N p. 214. O. košelka. Sl.
ps Šf. II. 36. -- čím: slzami Us. Pdl.

Oroubati, abschlagen. Škd. Vz Orubati.

Ořoutiti se, Ausschlag bekommen. Mor.
Sm.

Orpil, Vorpil, a, m., vrch u Olešníka na
Bud. BPr.

Orsák, a, m., os. jm. hl. v Hrozenkově.
Vek. — NB. Tč. 271.

Orsava, orsavka, y, f. = žena, která umí
napravovati a hojiti polámaniny a vředy.
Mor. Tr.

Orseille. Cf. Rm. II. 92., Šf. Poč. 539.,
Schd. I. 403., Rk. Sl.

Orsej jarní, ranunculus ficaria, das Gold-
sternblümlein, Fettgitchen, Schwalbenkraut.
Sl. les. Cf Rstp. 14., Čl. Kv. 277., Slb.
676., Rose. 141., Mllr. 86.

Orsela, y, f., vz Orseille.

Orselový. O. kyselina. Vz Rm. II. 168.

Orsilie. Cf. Rstp. 1236., 1831., Kram.
Slov.

Orstev, val. Ostrévka. Brt. D.

Orš, e, m. = or, zastr. Anth. I. 3. vyd.
XXXVIII.

Oršinovský, ého, m , os. jm. Vz Blk.
Kísk. 1377., 1378.

Ort Mkl. Etym 226 Za Št. polož: Kn.
Š 58. A odtud nevyjdu, až jeliž zaplatím
do poslednieho orta. Št. Kn. š. 278. Dal
jsem mu 3 orty. NB. Tč. 4. (195). Ať stojí
o. Dh. 122. — O., a, m., os. jm. Tk VI.
232., VII. 60

Ortel. Alexander o-lem zbránil (zabránil),
aby od jiného malován nebyl, leč od ... .
1547. Ct. Cor. jur. IV. 3. 1. 412., IV. 3. 2.
428.

Ortelní kniha, do níž se zapisovaly ná-
lezy a pokuty. Mus. 1880. 556. Přinesen
nám list o. NB. Tč. O. peníze. Ib. 174.