124

Ortelník, a, m., der Urtheilsprecher.
Bern.

Ortelovati koho. Let. 288. — komu.
O-váno jest Rakovnickým takto. 15. stol.
Mus. 1880. 544.— s kým oč. DuBen řekl,
že jest již o tu věc s Bartoňem o-val, všakž
proto pokoje mieti nemóž. NB. Tč. 61. —
oč kam. O. se oč ku právu hlubčickému,
sie halten das Rechtsurtheil beim Leob-
schürzer Recht. O-li se do Hlubčic na své
peníze. 1490. Zkl.

Ortelství, n., die Urtheilskraft. Bern.

Orth, a, m.. os. jm. O. Jan, řed. měšť
škol v Jindř. Hradci. Vz Tf. H. 1. 32. 167.,
Mus. 1886. 634.

Orthobiotika, y, f., z řec. = nauka
o pravém způsobu života. Rk. Sl.

Orthoderivaty. Vz Šf. Pod. 530.

Orthodoxia, e, f., z řec. = pravo-, dobro -
věrnosť, die Rechtgläubigkeir, Orthodoxie.
Sš. J. 163.

Orthofosfaty. Vz Šf. Poč. 482.

Orthognathní = přímozubní. Stč. Zem.
811

Orthogonalní. O. průmět, projekce. Stč.
Zem. 387., 417

Orthografický O. promítání. Stč. Zem.
117.

Orthoklas. Chdt. 5.

Orthomorfický, orthomorphisch. O. či
pravotvárné zobrazení povrchu zemského
Stč. Zem. 388.

Orthomravenčan, u, m. O. ethylnatý.
Rm. I. 301.

Orthopaedický. O. přístroje. Wld.

Orthopaedie, e, f., řec. = léčení zbočení
trupu a končetin. Vz Slov. zdrav.

Orthotyp, u, m. = přímotvar. Rk. Sl..

Orthouhličitan, u, m O. ethylnatý. Rm.
1. 231., Št Poč. 441.

Ortoviska, pl., n., místo v M. Hontu na
Slov. Let. Mt. S. VI. 2 13.

Ortovní písař (v dolech). Vz Ort. Pr. tr.

Ortúť, i. f. = rtuť. Slov. Orl. III. 18.
V Ortúty.

Ortuťový, Quecksilber-. Slov. Loos.

Ortúty, pl., ves na Slov. V pohorí medzi
Kremnicou a Bystricou nachodí sa z troch
domov pozastavujúca dedinka, která má
meno O., najskôr od báň, ktoré tu kedysi
boly na ortút či živé sriebro (rtuť). Slov
Č. Čt. 1. 97. — Let. Mt. S. V. 2. 76.

Ořu, vz Orati.

Orubati, abschlagen, behauen, abreissen
a p. Us. V širém poli stojí hruška, orubaná
až do vrška. Brt. Ps. 458.

Orudí, suppelex. 1424. Vz Mkl. Etym.
226. V vesnu se všecko oruží polní chystá.
Slez. a mor. Tč. O. = náčiní tesařské, ha-
sičské a p. Na Rožnovsku. Brt. Tu, ješto
kuchynných orudí chováchu. Pass. XIV.
Ydria slove orudie k vodě připravené a
tak těch šest orudí, buďte stúdvy, kádě,
sudové, čberové, vědra, kbelíkové, láhvice
neb báně, stálo tu; Tak sv. Pavel jsa jako
nástroj n orudie božie. Hus II. 35., 231. —

O. = zbroj. O., got. arrhvus (telum). Šf. Strž.

1. 470. Oruží a odění. Sv. ruk. 164. Slynuli
slávou oruží. Šf. Strž. I. 579. A i lebka
patří ještě k obrannému orudí; Veliké oruží

proti ďáblům je život upřímý. Sš. II. 143.,
144. Pobrali jim jich braň, oděni i oruží.
Půh. II. 441. A v svém oruží pomoci ne-
jmějéchu. Hr. ruk. 231. v. 245. Každý těch
ornžie jmiechu. Alx. V. v. 398. (HP. 10.).

Orudka = pšenice složená, arabská, tri-
ticum compositum. Vz Rstp. 1757.

Orudování = orodování. Pravn. 267.

Orudovnice = orodovnice. Sv. ruk 283.

Orudovník = orodovník. Výb. I. 282.

Oruměniti, il, ěn, ění, roth machen. Mz.
Mkl., Btt. Sp. 171.

Oruměnosť, i f. = zardělosť. Ziak. 266.

Oruměný, geröthet O. líčko. Hdk Les.
kv. 34.

Orumpant, u, m., Armband. Brt. N. p.
629.

Orundati, vz Odrundati, Odundati

Oruňka, y, f, cryptostemma, das Bären-
ohr, rostl. Vz Rstp. 922.

Orúšenie, n , die Drapperie. Slov. Ssk.

Orútiti, il, ěn, ění = obolavěti, wund
werden. O-ný nos. U Kyjova. Vck. — O. =
ovalit, ošinút, ťažko kydnuť koho. Slov.
Phľd. II. 2. 51.

Oruží = zbraň. Sv. ruk. An. 107., Mkl.
Etym. 281.

Oružnice, e, f. = zbrojnice. Šd.

Ořvanec, nce, m.= ořvaný, uřvanec.
Mor Šd.

Orvati co. Orvav svú hlavu pade na
zemi. BO.

Orybiti. Ryba se už orybila. Cf. Rybiti
se. Šd.

Oryktotechnie, e, f, z řec. Vz Ott. II.
195.

Orýpati, orýpnouti, umwühlen, umste-
chen. — co čím: kudlou. Us.

Orýsovati, ab-, umzeichnen.

Oryzalin, u, m. = rýžové máslo.

3. Os, osa. Cf. Mkl. Etym. 227., 430.,
Rst. 457., Schd. I. 38., Rosc. 2., 7. Ná-
břežní stoka v ose (ve směru) jízdní dráhy.
Stat. př. ku 1877. 95. Na obraze, jenž ma
mnoho postav, musí býti střed či osa. Dk.
Aesth. 73. O. kollineace, Coliineationsaxe,
Šln. I. 8 , příbuznosti, plochy, otáčení, Dre-
hungs-, průmětná, Projections-, Jrl. 143.,
238., 422 , volná, MS 37., Symmetrie, hlavní
nejmenšího středního a největšího momentu
setrvačnosti, hlavní o. volného otáčení, ne-
utralná (Pck. 37.), pružnosti, přítažnosti
molekul (směr), plování, souměrnosti, op-
tická zrcadla hlavní, čočky, ZČ. I. 69., 122.,
179., 222., 230, 250., 297, III. 59., 165.,
167., kruhu, součaří či kollinearná, v osnově
souřadnic rovnoběžných, polarná, radikalu,
ellipsy (hlavní a pobočná), Jd. Geom. I. 78.,
II. 17., IV. 30., 31., 68., 73., oscillační, SP.
II. 80., zemětřesení, Čs. math. X. 72., po-
delná pevniny, Lpř. Dj. I. 10., pánve, Kžk.
Por. 6 , ručičky, Zeiger-, Šp., křivosti, uchý-
lení, Vnč. 4., 16., pohybu, optická krystallu,
Mj. 151., 303., mostu, NA. IV. 226., ulice,
Zpr. arch. IX. 37., točná, Stč. Zem. 68,
dějin, Šmb. S. II. 152., kostela (přímka ve-
dená od prostředku oltáře ku prostředku
protější zdi), Vchř., trámu či trámová. Us.
Pdl. Myšlénka ta jest duši mé osou a cílem.
Šml. — O. = osina. Na Plasku ostnům