Předchozí (123)  Strana:124  Další (125) |
|
|||
124
|
|||
|
|||
Ortelník, a, m., der Urtheilsprecher.
Bern. Ortelovati koho. Let. 288. — komu.
O-váno jest Rakovnickým takto. 15. stol. Mus. 1880. 544.— s kým oč. DuBen řekl, že jest již o tu věc s Bartoňem o-val, všakž proto pokoje mieti nemóž. NB. Tč. 61. — oč kam. O. se oč ku právu hlubčickému, sie halten das Rechtsurtheil beim Leob- schürzer Recht. O-li se do Hlubčic na své peníze. 1490. Zkl. Ortelství, n., die Urtheilskraft. Bern.
Orth, a, m.. os. jm. O. Jan, řed. měšť
škol v Jindř. Hradci. Vz Tf. H. 1. 32. 167., Mus. 1886. 634. Orthobiotika, y, f., z řec. = nauka
o pravém způsobu života. Rk. Sl. Orthoderivaty. Vz Šf. Pod. 530.
Orthodoxia, e, f., z řec. = pravo-, dobro -
věrnosť, die Rechtgläubigkeir, Orthodoxie. Sš. J. 163. Orthofosfaty. Vz Šf. Poč. 482.
Orthognathní = přímozubní. Stč. Zem.
811 Orthogonalní. O. průmět, projekce. Stč.
Zem. 387., 417 Orthografický O. promítání. Stč. Zem.
117. Orthoklas. Chdt. 5.
Orthomorfický, orthomorphisch. O. či
pravotvárné zobrazení povrchu zemského Stč. Zem. 388. Orthomravenčan, u, m. O. ethylnatý.
Rm. I. 301. Orthopaedický. O. přístroje. Wld.
Orthopaedie, e, f., řec. = léčení zbočení
trupu a končetin. Vz Slov. zdrav. Orthotyp, u, m. = přímotvar. Rk. Sl..
Orthouhličitan, u, m O. ethylnatý. Rm.
1. 231., Št Poč. 441. Ortoviska, pl., n., místo v M. Hontu na
Slov. Let. Mt. S. VI. 2 13. Ortovní písař (v dolech). Vz Ort. Pr. tr.
Ortúť, i. f. = rtuť. Slov. Orl. III. 18.
V Ortúty. Ortuťový, Quecksilber-. Slov. Loos.
Ortúty, pl., ves na Slov. V pohorí medzi
Kremnicou a Bystricou nachodí sa z troch domov pozastavujúca dedinka, která má meno O., najskôr od báň, ktoré tu kedysi boly na ortút či živé sriebro (rtuť). Slov Č. Čt. 1. 97. — Let. Mt. S. V. 2. 76. Ořu, vz Orati.
Orubati, abschlagen, behauen, abreissen
a p. Us. V širém poli stojí hruška, orubaná až do vrška. Brt. Ps. 458. Orudí, suppelex. 1424. Vz Mkl. Etym.
226. V vesnu se všecko oruží polní chystá. Slez. a mor. Tč. O. = náčiní tesařské, ha- sičské a p. Na Rožnovsku. Brt. Tu, ješto kuchynných orudí chováchu. Pass. XIV. Ydria slove orudie k vodě připravené a tak těch šest orudí, buďte stúdvy, kádě, sudové, čberové, vědra, kbelíkové, láhvice neb báně, stálo tu; Tak sv. Pavel jsa jako nástroj n orudie božie. Hus II. 35., 231. — O. = zbroj. O., got. arrhvus (telum). Šf. Strž.
1. 470. Oruží a odění. Sv. ruk. 164. Slynuli
slávou oruží. Šf. Strž. I. 579. A i lebka patří ještě k obrannému orudí; Veliké oruží |
proti ďáblům je život upřímý. Sš. II. 143.,
144. Pobrali jim jich braň, oděni i oruží. Půh. II. 441. A v svém oruží pomoci ne- jmějéchu. Hr. ruk. 231. v. 245. Každý těch ornžie jmiechu. Alx. V. v. 398. (HP. 10.). Orudka = pšenice složená, arabská, tri-
ticum compositum. Vz Rstp. 1757. Orudování = orodování. Pravn. 267.
Orudovnice = orodovnice. Sv. ruk 283.
Orudovník = orodovník. Výb. I. 282.
Oruměniti, il, ěn, ění, roth machen. Mz.
Mkl., Btt. Sp. 171. Oruměnosť, i f. = zardělosť. Ziak. 266.
Oruměný, geröthet O. líčko. Hdk Les.
kv. 34. Orumpant, u, m., Armband. Brt. N. p.
629. Orundati, vz Odrundati, Odundati
Oruňka, y, f, cryptostemma, das Bären-
ohr, rostl. Vz Rstp. 922. Orúšenie, n , die Drapperie. Slov. Ssk.
Orútiti, il, ěn, ění = obolavěti, wund
werden. O-ný nos. U Kyjova. Vck. — O. = ovalit, ošinút, ťažko kydnuť koho. Slov. Phľd. II. 2. 51. Oruží = zbraň. Sv. ruk. An. 107., Mkl.
Etym. 281. Oružnice, e, f. = zbrojnice. Šd.
Ořvanec, nce, m.= ořvaný, uřvanec.
Mor Šd. Orvati co. Orvav svú hlavu pade na
zemi. BO. Orybiti. Ryba se už orybila. Cf. Rybiti
se. Šd. Oryktotechnie, e, f, z řec. Vz Ott. II.
195. Orýpati, orýpnouti, umwühlen, umste-
chen. — co čím: kudlou. Us. Orýsovati, ab-, umzeichnen.
Oryzalin, u, m. = rýžové máslo.
3. Os, osa. Cf. Mkl. Etym. 227., 430.,
Rst. 457., Schd. I. 38., Rosc. 2., 7. Ná- břežní stoka v ose (ve směru) jízdní dráhy. Stat. př. ku 1877. 95. Na obraze, jenž ma mnoho postav, musí býti střed či osa. Dk. Aesth. 73. O. kollineace, Coliineationsaxe, Šln. I. 8 , příbuznosti, plochy, otáčení, Dre- hungs-, průmětná, Projections-, Jrl. 143., 238., 422 , volná, MS 37., Symmetrie, hlavní nejmenšího středního a největšího momentu setrvačnosti, hlavní o. volného otáčení, ne- utralná (Pck. 37.), pružnosti, přítažnosti molekul (směr), plování, souměrnosti, op- tická zrcadla hlavní, čočky, ZČ. I. 69., 122., 179., 222., 230, 250., 297, III. 59., 165., 167., kruhu, součaří či kollinearná, v osnově souřadnic rovnoběžných, polarná, radikalu, ellipsy (hlavní a pobočná), Jd. Geom. I. 78., II. 17., IV. 30., 31., 68., 73., oscillační, SP. II. 80., zemětřesení, Čs. math. X. 72., po- delná pevniny, Lpř. Dj. I. 10., pánve, Kžk. Por. 6 , ručičky, Zeiger-, Šp., křivosti, uchý- lení, Vnč. 4., 16., pohybu, optická krystallu, Mj. 151., 303., mostu, NA. IV. 226., ulice, Zpr. arch. IX. 37., točná, Stč. Zem. 68, dějin, Šmb. S. II. 152., kostela (přímka ve- dená od prostředku oltáře ku prostředku protější zdi), Vchř., trámu či trámová. Us. Pdl. Myšlénka ta jest duši mé osou a cílem. Šml. — O. = osina. Na Plasku ostnům |
||
|
|||
Předchozí (123)  Strana:124  Další (125) |