125

klasů říkají osy, jsou-li omláceny; dokud
jsou na klase, říká se jim fousy. BPr. —
O. = kůl. Mezi oči jemu plvali, k osě ha-
nebně vázali. Hr. ruk. 149. V. Opatrný my-
slí, že se má čísti: k sošě (socha = kůl,
sloup). — 4. Os, osa (vosa). Vz Mkl. Etym.
227., List. fil. XII. 167. V MV. nepravá
glossa. Pa.

Osačiti se = zachytiti se na př. strom
kácí-li se, osačí se ve větvích jiných stro-
mův. Val. Vck., Brt. D. 242.

Osad, a, m. = osadník, soused. Pal. Rdh.
II. 229.

Osada = lid, plebs. Vz Ž. wit. 239. —
O. Ódy ferialní zavedeny u nás r. 1882.
Pdl.

Osadek, dka, m. = odsadek, odstavené
tele.

Osadění = osazení. Slov. Bern.

Osaděný = osazený. Slov. Bern.

Osaditi co, koho: zemi, Tk. Č. 1., 7.,
nádobu, KP. V. 183., dědinu, Št. Kn š.
160., soud. J. tr. Aby ponožka jiné ptáčky
osázala. Hr. ruk. 285. — koho s kým.
Aby o-di! jej s knížaty. Ž wit. 112. 8. —
co čím: mláto hřeblem. KP. V. 324. —
kde: střelu v rouře dělové. ZČ. I. 180. O.
se v městech pražských. 1532. A osazují
se vedlé bystřin. Hus III. 66. — čeho.
Svitavy o-li. Výb. II. 635. — co komu.
O. si zálohu, Hinterhalt. Lpř. — kde. Ja-
kož v tom listu výsadniem osazeno jest.
Arch. VIII. 379. — se proč. Skrze to ne-
muož mi se o. proto, že těch požitkuov
obecních nemají. Půh. II 393. — se k čemu
Jemu 5 hř. dala, aby sě tiem lépe mohl
k řemeslu osaditi. NB. Tč. 196.

Osádka, y, f., die Belegung. Hrbk.

Osádkový. O. mužstvo (osadné), die Be-
legungsmannschaft, Belegschaft. Hrbk.

Osadlina, y, f., die Pflanzstadt. Šm.

Osadliti = osaditi. Slov. Bern.

Osádliti = sádlem potříti — se = usá-
dliti, usídliti se. Slov. Jestli mu svú ruku
dáš a do mej sa chalúpky osádlíš. Hol. 356.
Cf. násl.

Osadlosť, i, f. = usedlosť. Slov. N. Hlsk.
XIV. 137.

Osadlý = osedlý. Slov. Bern.

1. Osadní kniha. Bor. 288. — V sboru
osadném (= lidu, plebis). Ž. wit. 106. 32.

2. Osadní. (Farář může) dáti moc svému
osadniemu, aby sobě obral zpovědníka po-
dobného. Št. Kn. š. 239.

Osahati co. Osáhl bieše ciesařstvie. Kar.
13. Již mě malý hrob osáhl, mněž jest mal
byl svět! Hus I. 284. Pojď mne osahat, že
nemám nic v kapse (ohledat). U N. Kdyně.
Rgl. (Jezero vystoupivší) všecky skoly my-
šie oseže. Ezp. 316. — čím. Ledva třmi
piedmi osiehne okolo. Mill. 75.

Osák, a, m. = osa, vosa. Mor. Brt.

Osákati kde. Osákl co ryba na blátě.
Hkš — jak. Ta jezera sama od sebe osákla
(vyschla). Šf. Strž. I. 552.

Osáklý z čeho. Země z vody o-lá (z níž
voda osákla). Val. Brt. D. 242.

Osáknouti, vz Osákati.

Osaměle, einsam. Stavení o stojící. Us.
Pdl.

Osamělý. O. bod (soudružník), isolirter
Punkt, Jrl. 119., Stč. Dif. 191., břemena,
isolirte Lasten. Šln. I 20.

Osamocený; -en, a, o, vereinsamt, iso-
lirt. O. hora, Stč. Zem. 541., bod, Vnč. 13.,
drát, Mj., zjev. Dk. — v čem. V odporu
svém proti humanismu nebyla universita
naše o-ná. Mus. 1880. 477.

Osamostatnění, n , die Verselbstständi-
gung. Dch.

Osamostatněný; -ěn, a, o, selbstständig
geworden. Dk.

Osamostatniti, il, ěn, ění, osamostatňo-
vati, selbstständig machen. Ač se byly
nauky tyto rozsahem a důležitostí svou
i o-ly. Mj. 1.

Osamotělý = isolovaný. — čím. Deska
méděná držátkem skleněným o-lá. Mj.

Osamotěný = osamotělý. O. vodič. NA.
V. 295.

Osamotí, n., der isolirte Zustand. Dch.

Osamotiště, ě, n., isolatorium, das Scheide-
gerüst. Šm.

Osamotitel, e, m., der Isolator. Šm.

Osamotiti. Pal. Rdh. III. 251. Osamoco-
vati cukrovku = protrhávati. Us. Hk. —
co čím. Us.

Osamotněle = osaměle. Dům o. stojící.
Us. Pdl.

Osamotnělec, lce, m. = osamělec Rk.

Osamotnělý. O. hora, dům, pohoří, Us.
Pdl., tvary, Křn. 3. vd. 120, strom, Posp.,
odpor, Lpř. Dj. I. 77., důstojník (nevřa-
děný), Čsk., hlas kukačky v lese. Hdk. O.
život vésti Dch.

Osamotnění, n., die Vereinsamung. Dch.

Osamotnitel, e, m. = osamotitel. Rk.

Osamotný = osamělý. V nejlidnatějších
městech nejosamotnějším jsem se býti cítil.
Koll IV. 280.

Osanovati sa = osměliti se, odhodlati
se? No keď sa nikdo z vás nechce o, osa-
nujem sa sám. Dbš. Sl. pov. I. 319.

Osapiti se. Cf. Mkl. Etym. 316.

Osasa. Osasa, osasa, já sa držím ocasa!
Brt L. N. II. 38.

Osaska, oprav v: Osázka.

Osáť = přepodsívati. Slov. Bern.

Osatý = osetý. O. pole. Er. P. 60.

Osazení nádoby, KP. V. 183., kamene,
místa úřednického, učitelského, Bor., stolce
knížecího. Šmb.

Osazenina, y, f. = usazenina.

Osazenstvo, a, n. = osádkové mužstvo.

Osazený; -en, a, o, besetzt. O. soud.
Mus. 1883. 142. — kde: v ráji. Nikod. 87. a.
Obyvatelé městeček v listu výsadniem osa-
zených nikdy nebyli povinni etc. Arch.
VIII. 379.

Osázka, y, f. = bičiště (osazené řeme-
nem, bičem). Laš. Tč.

Osažený. Za Hus polož III. 106 , II. 24.

Oscati koho, bebrunzen. Ani pes by ho
neoscal. Us. Šd.

Oscillace moře. ZČ. I. 197.

Oscillační, Osciilations-. O. osa, SP. II.
80., pohyb, ZČ., methoda. ZČ. I. 82.

Ose, vz Osse.

O sebe = různo, zvlášť. Slov. Načo by
mu varila o sebe? Phl'd. VI. 6.