Předchozí (124)  Strana:125  Další (126) |
|
|||
125
|
|||
|
|||
klasů říkají osy, jsou-li omláceny; dokud
jsou na klase, říká se jim fousy. BPr. — O. = kůl. Mezi oči jemu plvali, k osě ha- nebně vázali. Hr. ruk. 149. V. Opatrný my- slí, že se má čísti: k sošě (socha = kůl, sloup). — 4. Os, osa (vosa). Vz Mkl. Etym. 227., List. fil. XII. 167. V MV. nepravá glossa. Pa. Osačiti se = zachytiti se na př. strom
kácí-li se, osačí se ve větvích jiných stro- mův. Val. Vck., Brt. D. 242. Osad, a, m. = osadník, soused. Pal. Rdh.
II. 229. Osada = lid, plebs. Vz Ž. wit. 239. —
O. Ódy ferialní zavedeny u nás r. 1882. Pdl. Osadek, dka, m. = odsadek, odstavené
tele. Osadění = osazení. Slov. Bern.
Osaděný = osazený. Slov. Bern.
Osaditi co, koho: zemi, Tk. Č. 1., 7.,
nádobu, KP. V. 183., dědinu, Št. Kn š. 160., soud. J. tr. Aby ponožka jiné ptáčky osázala. Hr. ruk. 285. — koho s kým. Aby o-di! jej s knížaty. Ž wit. 112. 8. — co čím: mláto hřeblem. KP. V. 324. — kde: střelu v rouře dělové. ZČ. I. 180. O. se v městech pražských. 1532. A osazují se vedlé bystřin. Hus III. 66. — čeho. Svitavy o-li. Výb. II. 635. — co komu. O. si zálohu, Hinterhalt. Lpř. — kde. Ja- kož v tom listu výsadniem osazeno jest. Arch. VIII. 379. — se proč. Skrze to ne- muož mi se o. proto, že těch požitkuov obecních nemají. Půh. II 393. — se k čemu Jemu 5 hř. dala, aby sě tiem lépe mohl k řemeslu osaditi. NB. Tč. 196. Osádka, y, f., die Belegung. Hrbk.
Osádkový. O. mužstvo (osadné), die Be-
legungsmannschaft, Belegschaft. Hrbk. Osadlina, y, f., die Pflanzstadt. Šm.
Osadliti = osaditi. Slov. Bern.
Osádliti = sádlem potříti — se = usá-
dliti, usídliti se. Slov. Jestli mu svú ruku dáš a do mej sa chalúpky osádlíš. Hol. 356. Cf. násl. Osadlosť, i, f. = usedlosť. Slov. N. Hlsk.
XIV. 137. Osadlý = osedlý. Slov. Bern.
1. Osadní kniha. Bor. 288. — V sboru
osadném (= lidu, plebis). Ž. wit. 106. 32. 2. Osadní. (Farář může) dáti moc svému
osadniemu, aby sobě obral zpovědníka po- dobného. Št. Kn. š. 239. Osahati co. Osáhl bieše ciesařstvie. Kar.
13. Již mě malý hrob osáhl, mněž jest mal byl svět! Hus I. 284. Pojď mne osahat, že nemám nic v kapse (ohledat). U N. Kdyně. Rgl. (Jezero vystoupivší) všecky skoly my- šie oseže. Ezp. 316. — čím. Ledva třmi piedmi osiehne okolo. Mill. 75. Osák, a, m. = osa, vosa. Mor. Brt.
Osákati kde. Osákl co ryba na blátě.
Hkš — jak. Ta jezera sama od sebe osákla (vyschla). Šf. Strž. I. 552. Osáklý z čeho. Země z vody o-lá (z níž
voda osákla). Val. Brt. D. 242. Osáknouti, vz Osákati.
Osaměle, einsam. Stavení o stojící. Us.
Pdl. |
Osamělý. O. bod (soudružník), isolirter
Punkt, Jrl. 119., Stč. Dif. 191., břemena, isolirte Lasten. Šln. I 20. Osamocený; -en, a, o, vereinsamt, iso-
lirt. O. hora, Stč. Zem. 541., bod, Vnč. 13., drát, Mj., zjev. Dk. — v čem. V odporu svém proti humanismu nebyla universita naše o-ná. Mus. 1880. 477. Osamostatnění, n , die Verselbstständi-
gung. Dch. Osamostatněný; -ěn, a, o, selbstständig
geworden. Dk. Osamostatniti, il, ěn, ění, osamostatňo-
vati, selbstständig machen. Ač se byly nauky tyto rozsahem a důležitostí svou i o-ly. Mj. 1. Osamotělý = isolovaný. — čím. Deska
méděná držátkem skleněným o-lá. Mj. Osamotěný = osamotělý. O. vodič. NA.
V. 295. Osamotí, n., der isolirte Zustand. Dch.
Osamotiště, ě, n., isolatorium, das Scheide-
gerüst. Šm. Osamotitel, e, m., der Isolator. Šm.
Osamotiti. Pal. Rdh. III. 251. Osamoco-
vati cukrovku = protrhávati. Us. Hk. — co čím. Us. Osamotněle = osaměle. Dům o. stojící.
Us. Pdl. Osamotnělec, lce, m. = osamělec Rk.
Osamotnělý. O. hora, dům, pohoří, Us.
Pdl., tvary, Křn. 3. vd. 120, strom, Posp., odpor, Lpř. Dj. I. 77., důstojník (nevřa- děný), Čsk., hlas kukačky v lese. Hdk. O. život vésti Dch. Osamotnění, n., die Vereinsamung. Dch.
Osamotnitel, e, m. = osamotitel. Rk.
Osamotný = osamělý. V nejlidnatějších
městech nejosamotnějším jsem se býti cítil. Koll IV. 280. Osanovati sa = osměliti se, odhodlati
se? No keď sa nikdo z vás nechce o, osa- nujem sa sám. Dbš. Sl. pov. I. 319. Osapiti se. Cf. Mkl. Etym. 316.
Osasa. Osasa, osasa, já sa držím ocasa!
Brt L. N. II. 38. Osaska, oprav v: Osázka.
Osáť = přepodsívati. Slov. Bern.
Osatý = osetý. O. pole. Er. P. 60.
Osazení nádoby, KP. V. 183., kamene,
místa úřednického, učitelského, Bor., stolce knížecího. Šmb. Osazenina, y, f. = usazenina.
Osazenstvo, a, n. = osádkové mužstvo.
Osazený; -en, a, o, besetzt. O. soud.
Mus. 1883. 142. — kde: v ráji. Nikod. 87. a. Obyvatelé městeček v listu výsadniem osa- zených nikdy nebyli povinni etc. Arch. VIII. 379. Osázka, y, f. = bičiště (osazené řeme-
nem, bičem). Laš. Tč. Osažený. Za Hus polož III. 106 , II. 24.
Oscati koho, bebrunzen. Ani pes by ho
neoscal. Us. Šd. Oscillace moře. ZČ. I. 197.
Oscillační, Osciilations-. O. osa, SP. II.
80., pohyb, ZČ., methoda. ZČ. I. 82. Ose, vz Osse.
O sebe = různo, zvlášť. Slov. Načo by
mu varila o sebe? Phl'd. VI. 6. |
||
|
|||
Předchozí (124)  Strana:125  Další (126) |