126

Osecký klášter. Blk. Kfsk. 1378.

2. Oseč,Wosetsch. Blk. Kfsk. 1378., Sdl.
Hr. VI. 123., Rk. Sl.

Osečany, Wosetschan. Blk Kfsk. 482.,
767., Sdl. Hr. IV. 186, 318.. Rk. SI.

1. Oseček. Vz Osek, Osečky.

2. Oseček, Wosetschek. Rk. Sl.
Osečený. O. louka = posečená. Brt. D.
Osečina,y, t. Hospodářství s o-mi(oseční),

der Schneidelholzbetrieb. Sl. les. — O., Wo-
sečina, sam. u Votic.

Osečkovaný keř vinný. Vz Oseček, 1.,
KP. V. 162.

Osečkovati keř vinný. Vz Oseček, 1.,
KP. V. 162.

Osečky, pl., m. = kousky soli kamenné,
krušné. Chcete mletú sůl anebo o.? Slez.,
Šd.

Osečná. Blk Kfsk 537., 780.. Rk. Sl.

Osečnice, Woschetnitz. Blk. Kfsk. 679.,
Sdl. Hr. II. 195 , Rk. Sl.

Osečno. Z Ona Ondř , Polák. 1433. Jir.
Ruk. II. 64.

Osed, u, m. = bodlák obecný, carduus
aeanthoides. U Rožnova. Bayer.

Oseděti. — abs. Latina jediná oseděla
(potrvala). Sš. II. 4. — kde. Jindřich Ko-
rutanský mohl v království českém o. V.
Konečně na koni oseděl, blieb sitzen. Kos.

— před čím. Pražský most ledva před
dřívím (povodní před ním se nakupivším)
oseděl (se udržel). Výb. II. 1314.— se. Dám
housata na vošatku, až se trochu osedí (si
odpočinou a na nohy se zmohou). U Rychn.
Ntk.— jak. Neosedí celý deň bez práce =
nevydrží. Brt. D.

Osedlanec, nce, m. = osedlaný. Hdk.

Osedlaný čím. Tetelíš se strachem o ný.
Čch. Bs. 120.

Osedlati co: pluh (na vlačihy položiti).
Světz. 1869. 119.

Osedlý. Biskup o. či okresový (dioecesan).
Šf. Strž II. 197.

Osednouti kde. V Italii osedli (sídla
vzali) Šf. Strž 1. 276. — kam. Na kuoň
osiesti. Troj. 114. a.

Osef, a, m. = Josef. U mor. Březové Brt.

Osech. Cf. Rstp. 622., Odb. path. III.
734, Mllr. 26. — O. = suché větve. Šli
s hákem do lesa na o. U Studence. Neud.

Osek = srub, die Schrotwand. Sl. les. —
O. = hora u Zbraslavě a v Chodsku. Jrsk.

— O., dvůr u Horažďovic; Osik, vsi u Tiš-
ňova a u Litomyšle (Vosík); O. Klášter,
Neu-Ossegg. Stitt Osseg, ves v Teplicku;
O. Starý, Alt-Ossegg, ves tamtéž (Pal. Rdh.
II. 405); Ossek, vsi u Krumlova a u Lip-
níka; Rieseuberg; Wosek, vsi u Milevska,
u Sobotky, u Král. Městce, u Prachatic,
u Rokycan, u Strakonic a u Hořovic; Gross-
Wosek, ves u Kolína; Wossek, ves u Pře-
štic. PL., Tk. IV. 736., V. 252., VI. 353.,
Blk. Kfsk. 1378, Sdl. Hr. II. 226., 46., III.
305., V. 364., VI. 277., Rk. Sl. O , před-
městí u Litomyšle. — O., psí jm. Škd.

Osekanec = osekan. Pastýř má valašku
nebo o. Pokr. Pot. II. 73. — Koll. Zp. II.
59. Cf. Oslopa (dod.).

Osekaný ocas. NA. IV. 102 — O. =
roztřepený. O. šátek. Us. Brut.

Osekati koho = posekati. Udeřil na
vozy a o-kal jednoho měštěnína. Let. 286.
(381.). Přiznal se, že osekal svého člověka.
Pč. 24. — se kde. I vyvezli se na vršek
do lesa a tu se vosekali. Arch. V. 334.

Osekavačný. O. dříví, das Kopfholz. Šm.

Osel. Cf. Brm. I. 3. 36., 38., Mkl. Etym.
228., Šrc. 34.—35., Kram. Slov., Rk. Sl.
Pověděl jim vše, a to od osla až do včeličky
(vyčetl jim vše od největšího do nejmen-
šího). Wtr. exc. Už lezl z něho osel (šedi-
věl). Šml. Kdo o. jest a koněm býti se do-
mýšlí, ten to sezná, když přes příkop ská-
kati má. Exc. O. k hoře polehku kračí, ale
potknuv se s hory horem pádem letí; Osel
je osel, byť i zlatou pokryvku nosil. Bž.
exc. — O. Klečeti pod oslem (na místě
hanby). Ehr. — O. = nástroj mučící, špalek
hranatý, na ně|ž provinilce posazovali. Vz
Km. 1882. 127. — O = hlupec atd. O-vé
mají vždy štěstí i v neštěstí Hlč. Proč te
vosle (ty vosly) biješ, vosle? Só to vosle
tvý, te vosle? Říkej rychle Mor. Brt. —
O. = břidla brusířská, der Wetzstein. Včř.
Z. I. 83. — O. = hora. Vz Slezané (dod.).

Oselec, Wosseletz. Rk. Sl.

Oselka. O-ky, druh zemčat. Slov.

Oselné, Woselno. Blk. Kfsk. 1378., Rk.
Sl.

Oselník, u, m. = krbec, toulec. Slov
Choď mi pre o. kosák naostriti. Ht. Sl. ml.
239. Osla, ktorú kosec na chrbte (krížoch)
za opašníkom z nohavic pripnutú počas
celej kosby nosí so sobou. Má ju v oselníku,
ktorý je z rohu volského spravený, tak že
v ňom i trochu vody jest O. je kratší než
osla a má kovový hák, ktorým sa pripína.
Slov. Zátur. Mieň zatupená kosa sa oslou
ostrieva, ktorú kosec nosieva za pásom
v o-ku. DŠk. II 272.

Oselný, ého, m. = rybník u Olesníka na
Hlubocku. BPr.

Osemák, u, m. O. obecný, barbarea vul-
garis. Slov. Let. Mt. S. VIII. 1. 36.

Osemení. Cf. ČI. Kv. XXIII., Rosc. 91.

Osemnatý kysličník, das Osmiumoxydul.
Nz.

Osení, laš. śáći, śoći. Brt. Ž. wit. 64. 11.
V MV. nepravá glossa. Pa. Po silných de-
štích v září o. zimní se podaří. Us. Tč. —
O. = obilí vzešlé. Mrazem vytažené osení.
Zmrzne-li vodou nasycená půda, stane se
objemnější; když pak roztaje a ulehne, ne-
vracejí se kořínky na svá původní místa a
říká se, že je mráz vytáhl. O. může i vy-
mrznouti. Vyhynutí o. hnilobou, das Aus-
taulen. Pta. — Cf. Mkl. Etym. 294.

Osenice ozimní či můra osenní, agrotis
segetum, die Wintersaateule, motýl. O. čer-
venoskvrnná, a. valligera, die Kiefernsaat-
eule. Sl. les. Cf. Kk. Mot. 181.—186 , Brm.
IV. 439.-441., Šír. Mot., Ott. I. 476. — O ,
Vůsenice, e, f., les u Veřechova. BPr. —
O., Wosenitz.

Oseništní, Saat-. Vz Květ (dod. ku
konci).

Osep = desátek. Vz Ospa. Vesnice, ježto
nic jineho neplatí než vospy toliko, ty aby
daly polovici vospuov. Arch. IV. 501. —
Arch. VIII. 613., Mkl. Etym. 334. b.



	126

	Osecký klášter. Blk. Kfsk. 1378. 2. Oseč,Wosetsch. Blk. Kfsk. 1378., Sdl. Hr. VI. 123., Rk. Sl. Osečany, Wosetschan. Blk Kfsk. 482., 767., Sdl. Hr. IV. 186, 318.. Rk. SI. 1. Oseček. Vz Osek, Osečky. 2. Oseček, Wosetschek. Rk. Sl. Osečený. O. louka = posečená. Brt. D. Osečina,y, t. Hospodářství s o-mi(oseční), der Schneidelholzbetrieb. Sl. les. — O., Wo- sečina, sam. u Votic. Osečkovaný keř vinný. Vz Oseček, 1., KP. V. 162. Osečkovati keř vinný. Vz Oseček, 1., KP. V. 162. Osečky, pl., m. = kousky soli kamenné, krušné. Chcete mletú sůl anebo o.? Slez., Šd. Osečná. Blk Kfsk 537., 780.. Rk. Sl. Osečnice, Woschetnitz. Blk. Kfsk. 679., Sdl. Hr. II. 195 , Rk. Sl. Osečno. Z Ona Ondř , Polák. 1433. Jir. Ruk. II. 64. Osed, u, m. = bodlák obecný, carduus aeanthoides. U Rožnova. Bayer. Oseděti. — abs. Latina jediná oseděla (potrvala). Sš. II. 4. — kde. Jindřich Ko- rutanský mohl v království českém o. V. Konečně na koni oseděl, blieb sitzen. Kos. — před čím. Pražský most ledva před dřívím (povodní před ním se nakupivším) oseděl (se udržel). Výb. II. 1314.— se. Dám housata na vošatku, až se trochu osedí (si odpočinou a na nohy se zmohou). U Rychn. Ntk.— jak. Neosedí celý deň bez práce = nevydrží. Brt. D. Osedlanec, nce, m. = osedlaný. Hdk. Osedlaný čím. Tetelíš se strachem o ný. Čch. Bs. 120. Osedlati co: pluh (na vlačihy položiti). Světz. 1869. 119. Osedlý. Biskup o. či okresový (dioecesan). Šf. Strž II. 197. Osednouti kde. V Italii osedli (sídla vzali) Šf. Strž 1. 276. — kam. Na kuoň osiesti. Troj. 114. a. Osef, a, m. = Josef. U mor. Březové Brt. Osech. Cf. Rstp. 622., Odb. path. III. 734, Mllr. 26. — O. = suché větve. Šli s hákem do lesa na o. U Studence. Neud. Osek = srub, die Schrotwand. Sl. les. — O. = hora u Zbraslavě a v Chodsku. Jrsk. — O., dvůr u Horažďovic; Osik, vsi u Tiš- ňova a u Litomyšle (Vosík); O. Klášter, Neu-Ossegg. Stitt Osseg, ves v Teplicku; O. Starý, Alt-Ossegg, ves tamtéž (Pal. Rdh. II. 405); Ossek, vsi u Krumlova a u Lip- níka; Rieseuberg; Wosek, vsi u Milevska, u Sobotky, u Král. Městce, u Prachatic, u Rokycan, u Strakonic a u Hořovic; Gross- Wosek, ves u Kolína; Wossek, ves u Pře- štic. PL., Tk. IV. 736., V. 252., VI. 353., Blk. Kfsk. 1378, Sdl. Hr. II. 226., 46., III. 305., V. 364., VI. 277., Rk. Sl. O , před- městí u Litomyšle. — O., psí jm. Škd. Osekanec = osekan. Pastýř má valašku nebo o. Pokr. Pot. II. 73. — Koll. Zp. II. 59. Cf. Oslopa (dod.). Osekaný ocas. NA. IV. 102 — O. = roztřepený. O. šátek. Us. Brut.	Osekati koho = posekati. Udeřil na vozy a o-kal jednoho měštěnína. Let. 286. (381.). Přiznal se, že osekal svého člověka. Pč. 24. — se kde. I vyvezli se na vršek do lesa a tu se vosekali. Arch. V. 334. Osekavačný. O. dříví, das Kopfholz. Šm. Osel. Cf. Brm. I. 3. 36., 38., Mkl. Etym. 228., Šrc. 34.—35., Kram. Slov., Rk. Sl. Pověděl jim vše, a to od osla až do včeličky (vyčetl jim vše od největšího do nejmen- šího). Wtr. exc. Už lezl z něho osel (šedi- věl). Šml. Kdo o. jest a koněm býti se do- mýšlí, ten to sezná, když přes příkop ská- kati má. Exc. O. k hoře polehku kračí, ale potknuv se s hory horem pádem letí; Osel je osel, byť i zlatou pokryvku nosil. Bž. exc. — O. Klečeti pod oslem (na místě hanby). Ehr. — O. = nástroj mučící, špalek hranatý, na ně\|ž provinilce posazovali. Vz Km. 1882. 127. — O = hlupec atd. O-vé mají vždy štěstí i v neštěstí Hlč. Proč te vosle (ty vosly) biješ, vosle? Só to vosle tvý, te vosle? Říkej rychle Mor. Brt. — O. = břidla brusířská, der Wetzstein. Včř. Z. I. 83. — O. = hora. Vz Slezané (dod.). Oselec, Wosseletz. Rk. Sl. Oselka. O-ky, druh zemčat. Slov. Oselné, Woselno. Blk. Kfsk. 1378., Rk. Sl. Oselník, u, m. = krbec, toulec. Slov Choď mi pre o. kosák naostriti. Ht. Sl. ml. 239. Osla, ktorú kosec na chrbte (krížoch) za opašníkom z nohavic pripnutú počas celej kosby nosí so sobou. Má ju v oselníku, ktorý je z rohu volského spravený, tak že v ňom i trochu vody jest O. je kratší než osla a má kovový hák, ktorým sa pripína. Slov. Zátur. Mieň zatupená kosa sa oslou ostrieva, ktorú kosec nosieva za pásom v o-ku. DŠk. II 272. Oselný, ého, m. = rybník u Olesníka na Hlubocku. BPr. Osemák, u, m. O. obecný, barbarea vul- garis. Slov. Let. Mt. S. VIII. 1. 36. Osemení. Cf. ČI. Kv. XXIII., Rosc. 91. Osemnatý kysličník, das Osmiumoxydul. Nz. Osení, laš. śáći, śoći. Brt. Ž. wit. 64. 11. V MV. nepravá glossa. Pa. Po silných de- štích v září o. zimní se podaří. Us. Tč. — O. = obilí vzešlé. Mrazem vytažené osení. Zmrzne-li vodou nasycená půda, stane se objemnější; když pak roztaje a ulehne, ne- vracejí se kořínky na svá původní místa a říká se, že je mráz vytáhl. O. může i vy- mrznouti. Vyhynutí o. hnilobou, das Aus- taulen. Pta. — Cf. Mkl. Etym. 294. Osenice ozimní či můra osenní, agrotis segetum, die Wintersaateule, motýl. O. čer- venoskvrnná, a. valligera, die Kiefernsaat- eule. Sl. les. Cf. Kk. Mot. 181.—186 , Brm. IV. 439.-441., Šír. Mot., Ott. I. 476. — O , Vůsenice, e, f., les u Veřechova. BPr. — O., Wosenitz. Oseništní, Saat-. Vz Květ (dod. ku konci). Osep = desátek. Vz Ospa. Vesnice, ježto nic jineho neplatí než vospy toliko, ty aby daly polovici vospuov. Arch. IV. 501. — Arch. VIII. 613., Mkl. Etym. 334. b.