127

Osepný. Mieru dobrú a plnú a osepnú a
přespěvú (superfluentem) dadie v lóno vaše
(narovnanú a navrchovanú. Ev. víd. 57.).
Ev. olom. 281.

Oserplot, a, m., der Scheisskerl. Slov.
Bern.

Oses. Cf. Mkl. Etym. 335 a.

Oset rostl. Ct. Čl. Kv. 206., Sbtk. Rostl.
316.—317., List. fil. XII. 175, Rosc. 129.,
Slb. 410, Rstp. 937. O., cirsium, plevel
v obilí. — Ct. List. fil. XVI. 170

Oséti co kam. Krchove, krchove, ohrado
zelená, už sem na tě osela své drahé se-
mena (mamulku, tatíčka) Sš. P. 490. —
kde. Osívati na říčici (podsívati) Us, Dch.,
Mtl.

Osetrina, y, f. Slov. U nich darí se
dobrá ryba, obzl. o. Phľd. IX. 489

Osevní postup, rozvrh, turnus = roz-
vržení půdy, jak a čím čas po čase půda
se má osévati. Us. Hk. O. stroj. KP. V. 30.

Osěžený = obsažený Cf. Osahati. V kte-
rémžto utvrzení pokoje všickni kniežata
jednostejně sú osěženi. Kar. 66.

Oschýnati. vz Oschnouti.

Osí, Esechelkamm, v Bavorsku. Bdl. ŽEr.
86. — O., Vosej, ves v Tábor. Blk. Kfsk.
649

Osiacký. O. jezero na Slov. Orl. IX 267.

Osianská báseň. Vz Jg. Slnosť. 143.

Osice, e, f. = osa menší, die Nebenaxe,
kleine Axe der Ellipse o. Hyperbel. Nz. —
O., Wositz. Arch. IV. 175, Tk. V. 135.,
Sdl. Hr. I. 256., Rk. Sl.

Osičák, u, m. = houba. Mor.

Osičany, Ossitschan.

Osičina, y, f. = osyčina. Vz Osyčí, 1.
Orl. III. 233.

Osičko, Ositschko.

Osičky, pl., f., Wosiček, ves u Pardu-
bic Rk. Sl.

Osidelník, a, m., strangalia, der Schmal-
bock, brouk. Vz Kk Br. 357., Brm. IV. 191.

Osidlati co čím. Za ,Leg ' polož: , Pass.
mus. 389. Za ,Pass.' polož. , Pass. mus. 362.
Za Výb. I. polož: 294. Které by mohl svými
chytrostmi osidlati 15. stol. Mnč. R. 77. —
koho zač Oni za hrdlo jej osidlavše skrze
ulice jej vedú. Pass. mus 367 — koho
jak. Ať nás ruče neosidlí. Atn. 2413.

Osídlenec, nce, m., der Colonist. Šm.

1. Osídlení, n., die Nachstellung. Spade
naň ďábelské o. Výb. I. 1170, Sv. ruk. K.
III. 20.

2 Osídlení, n., die Ansiedelung. Posp.

Osídlenosť, i, f., die Ansässigkeit.

Osídlený, besetzt, bewohnt. O. prostor.
Us.

Osídliti se = oběsiti se. Val. Vck , Brt.
D. 242.

Osidlo, osídlo. Cf. Mkl. Etym 295. Pro
délku slabiky druhé svědčí Štítného Řeči:
osijdlo, 19. b . k osijdlu, 19. b., osijdla lécie.
19. b., 26. b., svět osijdl plný, 44. a., v osij-
dla, 119. a. a Solf : s osýdlem. 88. — O. =
provaz, laqueus. Ž. wit. 9. 6. a j. Pusť tele
k pluhu osidlem (al.: s osidlem) Sv. ruk.
271. — O. = pletka atd. O. biedy. Kar. 24.
On mne jest vyslobodil z osidla lovčích. Ž.
kl. Abych na vy osidla vzděl; Upadnouti

v o-dla. Št Kn š 70, 152 Protož pán Ježíš
věda o-dla sobě připravená od zákonníků
řekl jest. Chč. P. Ktož o. připravuje dru-
hému, sám v ně často upaduje. Arn. 1460.

Osiesti, vz Osednouti.

Osietiť, umfassen Ssk.

Osiežený, vz Osahati. Královstvie sú
vodami i mořem osiežena. MaNd. 82.

Osihotělý = osamělý. Slov. Sihoť, sihôťka,
ty o-lá! Hdk. 113.

Osihotenie, n. = samota = samotářství.
Slov. Len svoje predošlé hriechy pyká o-ním.
Phľd. IV. 328.

Osihotený; -en, a, o = osamotnělý. Slov.
Tóth.

Osihotiť = isolovati Slov. Zátur.

Osík, u, m Hřib o., boletus rufus, houba.
Vz Rstp. 1917 — O., míst jm. Sdl. Hr. I.
5., 12., 17., II. 101., 118., VI. 105.

Osíkati = utíkati. Osíkajíc do Labe.
Slez. Pk.

Osikovati, vz Osykovati.

Osikovec, Wosikowetz

Osilněti = sesilněti. Šd.

Osina. Cf. Čl. Kv. XXIII., Slb. XLIV.,
List. fil. XII. 176.

Osinák. Cf. Brm. I. 434., Ott II. 965.

Osinalice, Gross-Wosnalitz, ves u Dubé;
O. Nové, Neu-Wosnalitz, ves tamtéž. Blk.
Kfsk 18., 781., Rk. Sl.

Osinaličky, pl, f., Klein-Wosnalitz. ves
u Dubé.

Osinatec, tce, m., aristea, die Borsten-
lilie, rostl. Cf. Ott. II. 706., Rstp. 1544.

Osinatý, begrannt Sl. les.

Osincový, Amiant-. Šm.

Osinek. Chdt. 11., 12., Ott. II. 827.

Osinelka, y, f., athera, die Pappel. Šm.

Osinělý = zsinalý. Phľd. VIII. 99.

Osiněti, ěl, ění = zsinati, zmodrati.
Gamby osinely. Phľd. VI. 221.

Osinetý = zsinalý. Slov. Bíjal ju käždý
od Boha deň, že jej taký bol chrbát o-tý
ako to súkno. Dbš. Sl. pov. V. 93.

Osiní, n. = pšeničná tráva. Slov. LObz.
XXII. 138.

Osinitý, granneartig Sl. les.

Osinka, vz Osina.

Osinokalich, tamonea, die Tamonea,
rostl. Vz Rstp 1202

Osinový, Grannen-. O. konec zrna. KP.
V. 253.

Osinúti = osiněti. Ssk.

Osinutý = zsinalý. Slov. Slovensko ztriasa
duchoväzbu z ruk osinutých. Sokl. II. 313.
S úsmevem nebeským ústka o-té šepoucí.
Lipa II. 261.

Osipěti, ěl, ění, heiser werden. Tbz.

Osiřalý Cf. Bž. 17, 36 Osiřalý. Dh. 19.
Osiřalá církev. Koll. IV. 277.

Osiřelec, lce, m., der Waisling. Šm.

Osiřeti. Cf. List. fil 1884 444. Gb. Vdova
o-la. St. Uč. 52. a. Osiřaly. Pam. 3. 42.—
po kom. Toť smy po tobě o-li. Hr. ruk.
59. — kdy (čeho). Za Sš. P. polož. 161.
Bych já jednoho dne obú synú osiřela.
Bibl. — čeho. Ta vdova, ještoj' všie věci
osiřela, proto nebuď lhostejna. Št. Kn. š.
89. — kým. Trůn když pánem osiřel. Msn.
Or. 12.