Předchozí (127)  Strana:128  Další (129) |
|
|||
128
|
|||
|
|||
Osirotěný = osiřelý. Slov. O. šúhaj. Klčk.
V. 44. Za času odomrjetí rodičmi, o-ní stáli na širom svete bez pomoce. Phľd. I. 5. 200. — Dbš. Úv. 35. Osirotěti, ěl, ění, verwaisen. Bern.
Osirotiti, il, cen, ení = sirotou učiniti
O. dieťa Orl. VI. 290 Syn jeho o-til krajnu. Zbr. Hry. 66. Osirotnelý = osiřelý. On si s malým o-lým
dievčaťom predo dvere sadnul. Lipa III. 188. Osiv = osev, osení. Laš. Tč.
Osívání, n. = setí, die Saat. Šp.
Osívaný, besäet, angebaut. — O. = vy-
bíraný, protřelý, gerieben. To je šelma o-ná. Mor. Brt. D. 243. Osívka. Cf. Slb. 698 , Čl. Kv. 288 , Mllr.
41. — O = oseté zboží, durchgesiebtes Ge- treide Laš. Tč. Osivo, a, n. = semeno k zasetí určené.
NA. IV. 78., 113. Oskava, potok horský u Oskavy. Škd.
Oskeruch, vz Oskeruše. Rstp. 521.
Oskeruše. Cf. Rstp. 521., Čl. Kv. 358.,
Slb. 518., Mllr. 100, Mkl Etym. 227., List. fil. XII 170., Rk. Sl. — O. = ženská slabá, hubená. U Star. Jičína. Vhl. Oskleněný; -en, a. o, verglast. Jeho oči
o-né, tvár mu horí, blčí Ur. Pg. 7. Oskleniti, il, ěn, ění, oskleňovati, ver-
glasen. — co: chodbu. Cf. Zasklíti Oskobiti, il, en, ení, verklammern. Sl.
les. Oskobrhy, dle Dolany, Woškowrch, há-
jovna u Poděbrad. Oskočiti co. Psi o-li to dřevo. Pož. 30
Oskol, a, m., ves u Kroměříže.
Oskoľovať = tenký hlas vydávati čije
sajíce. Cf. Skoliti. Chrt skolí, oskoľuje. Slov. Hdž Šlb. 34. Oskomina. Mkl. Etym. 301., List. filol.
XII. 169. Oskomízať = napovídati, že by něco rád
měl, že by něco chtěl : okouněti. Ten se natočil a o-zal! Slez. Šd. — se = trochu skoupým býti, ein wenig knittern. Vz Úsko- biti se. Mor. Vck., Brt. D. 242. Oskořapinatělý, inkrustirt = vrstvou
skořapinovatou povlečený. Vz Rst. 457. Oskořicovaný = skořicí posypaný, mit
Zimmet Bestreut. O. lívanec. Us. Šd. Oskořicovati = skořicí posypati, mit
Zimmet bestreuen. Us. Oskořín, a, m., míst. jm. Arch. III. 550.,
Dal. 25.. Rk. Sl. — Z O-na, vz Nigellus Oskořínek, Woskořinek Blk. Kfsk. 306.,
Rk. SI. Oskoruch, vz Oskeruše. Rstp. 521.
Oskoruška, y, f. = suchá a malinká
osůbka. Val. Vck , Brt. Oskovec, vce, m. = pole u Blavy. BPr.
Oskrd, vz Oškrd. Rk.
Oskrditi. V MV. nepravá glossa. Pa.
Oskřípaný; -án, a, o = odřený. U Chrou-
stova u Miletína. Tbnk. Oskulace, e, f, die Osculation. Jrl. 217.
Oskulační, Osculations-. O. bod, kruh,
kružnice, koule, rovina, trojúhelník. Vnč. 3., Jrl. 217., 228., Čs. math. X. 262., 263., 266., Stč. Dif. 174., 210., 213. |
Oskup, u, m. = nedostatek. Slov. Ssk.
Oskvrna. V čistotě bez o-ny ji choval.
Pass. mus. 473. Osla, der Wetzstein. Cf. Oselník (dod.). —
O. = zákalec. Chlieb je zas samá o. Slov. N Hlsk. XXI. 85, Zátur. — O. = osle, oslátka. Slov. Hdž. Čít. 167., K. Ml. 19., Loos. — O, Zusammenziehung der Fuss- ballen unter dem Knie (Pferdekrankheit). Slov. Ssk. Oslabení, n., die Abschwächung. O. něčí
moci. Šmb. Oslabený; -en, a, o, abgeschwächt. —
čím. Oslabiti, abschwächen. — co. Nejeden
svú mysl oslabi. Alx. V. v. 535. (HP. 13.). Oslabnutí ledvin, Nephrotome
Oslačina, y, f. = oslovina. Slov. Bern.
Osladec, dce, m., vz Osladič.
Osladěný = oslazený. Slov. Bern.
Osládeř. Cf Rstp. 370. — O. = osladič
obecný, polypodium vulgare, das Engelsüss, rosťl. Vz Rstp. 1782. Osladič. Cf. Kram Slov., Rosc. 81., Mllr.
81., Rk. Sl., Slb. 91., Rstp. 1782., Čl. Kv. 71., Mkl. Etym. 313. V MV. pravá glosssa. Pa. Osladičovitý. O. rostliny, polypodiaceae:
prašňatec, podmrvka, holoušek, kyvor, roz- kružitka, osladič, kaprad, papratka, slezin- ník, bindas, podvojka, hasivka, zavřitec, peropušník, krajovitec, žebrovice, netík, kornouteň, obširák. Vz Rstp. 1780. nn.. Ves. IV. 169., Ott II. 893. Osladnouti. — komu (čím). Ať vám
osladne písmo svaté. Št. Kn. š. 4. Osladla jí láskou hořkosť kalicha. Sš. Bs. 67 Oslanka, y, f. = druh slívy v Hontě.
Rb. Sb. 1. Oslav, Woslow.
2 Oslav, a, m., os. jm. Hol. 199.
Oslava, Oslau, ves. Rk. Sl.
Oslavany, dle Dolany, Osslowan, mě-
stečko u Ivančic v Brn. Když někdo špatně zpívá, posílají ho do O-van pro noty. A jak se podlé těchto not zpívá, o tom vz v Sbtk. Krat. h. 189 — Rk. Sl. Oslavenka, y, f., die Gefreite. Dch.
Oslavený; -en, a, o. V těle o-ném vstal.
Št. Kn š 21. Oslavičky, Klein-Woslawitz, ves u Vel.
Meziříčí. Rk. Sl. Oslaviti. — koho. Oslav syna tvého.
E. olom. — kde. Já sem tě o-vil na zemi; A nynie o-viž ty mě u tebe samého osla- veniem. E. olom. A Boha v prosbě o-vi. Marg. v. 383. Oslavně, verherrlicht. O do pekla vkročí
(Buoh). 1410 Oslavnosť. 15. stol. Mnč. R. 62. Kristus
přijde s o-stí. Hus I. 49. S velikú o-stí ho pochovali. Výb. II. 901. Oslavovaný čím: písněmi. Mus 1880.
356. Oslavovna, y, f. = oslavovatelka. Vážně
budiž pozdravena, hvězdek věrná o-vno, noci! Pl. I. 104. Oslavý chlieb s nevypečeným pásom pri
spodnej kôrke, zákalcový. Cf. Osla = zá- kalec. Slov. Zátur. |
||
|
|||
Předchozí (127)  Strana:128  Další (129) |