128

Osirotěný = osiřelý. Slov. O. šúhaj. Klčk.
V. 44. Za času odomrjetí rodičmi, o-ní stáli
na širom svete bez pomoce. Phľd. I. 5. 200.
— Dbš. Úv. 35.

Osirotěti, ěl, ění, verwaisen. Bern.

Osirotiti, il, cen, ení = sirotou učiniti
O. dieťa Orl. VI. 290 Syn jeho o-til krajnu.
Zbr. Hry. 66.

Osirotnelý = osiřelý. On si s malým o-lým
dievčaťom predo dvere sadnul. Lipa III. 188.

Osiv = osev, osení. Laš. Tč.

Osívání, n. = setí, die Saat. Šp.

Osívaný, besäet, angebaut. — O. = vy-
bíraný, protřelý, gerieben. To je šelma o-ná.
Mor. Brt. D. 243.

Osívka. Cf. Slb. 698 , Čl. Kv. 288 , Mllr.
41. — O = oseté zboží, durchgesiebtes Ge-
treide Laš. Tč.

Osivo, a, n. = semeno k zasetí určené.
NA. IV. 78., 113.

Oskava, potok horský u Oskavy. Škd.

Oskeruch, vz Oskeruše. Rstp. 521.

Oskeruše. Cf. Rstp. 521., Čl. Kv. 358.,
Slb. 518., Mllr. 100, Mkl Etym. 227., List.
fil. XII 170., Rk. Sl. — O. = ženská slabá,
hubená. U Star. Jičína. Vhl.

Oskleněný; -en, a. o, verglast. Jeho oči
o-né, tvár mu horí, blčí Ur. Pg. 7.

Oskleniti, il, ěn, ění, oskleňovati, ver-
glasen. — co: chodbu. Cf. Zasklíti

Oskobiti, il, en, ení, verklammern. Sl.
les.

Oskobrhy, dle Dolany, Woškowrch, há-
jovna u Poděbrad.

Oskočiti co. Psi o-li to dřevo. Pož. 30

Oskol, a, m., ves u Kroměříže.

Oskoľovať = tenký hlas vydávati čije
sajíce. Cf. Skoliti. Chrt skolí, oskoľuje.
Slov. Hdž Šlb. 34.

Oskomina. Mkl. Etym. 301., List. filol.
XII. 169.

Oskomízať = napovídati, že by něco rád
měl, že by něco chtěl : okouněti. Ten se
natočil a o-zal! Slez. Šd. — se = trochu
skoupým býti, ein wenig knittern. Vz Úsko-
biti se. Mor. Vck., Brt. D. 242.

Oskořapinatělý, inkrustirt = vrstvou
skořapinovatou povlečený. Vz Rst. 457.

Oskořicovaný = skořicí posypaný, mit
Zimmet Bestreut. O. lívanec. Us. Šd.

Oskořicovati = skořicí posypati, mit
Zimmet bestreuen. Us.

Oskořín, a, m., míst. jm. Arch. III. 550.,
Dal. 25.. Rk. Sl. — Z O-na, vz Nigellus

Oskořínek, Woskořinek Blk. Kfsk. 306.,
Rk. SI.

Oskoruch, vz Oskeruše. Rstp. 521.

Oskoruška, y, f. = suchá a malinká
osůbka. Val. Vck , Brt.

Oskovec, vce, m. = pole u Blavy. BPr.

Oskrd, vz Oškrd. Rk.

Oskrditi. V MV. nepravá glossa. Pa.

Oskřípaný; -án, a, o = odřený. U Chrou-
stova u Miletína. Tbnk.

Oskulace, e, f, die Osculation. Jrl. 217.

Oskulační, Osculations-. O. bod, kruh,
kružnice, koule, rovina, trojúhelník. Vnč. 3.,
Jrl. 217., 228., Čs. math. X. 262., 263., 266.,
Stč. Dif. 174., 210., 213.

Oskup, u, m. = nedostatek. Slov. Ssk.

Oskvrna. V čistotě bez o-ny ji choval.
Pass. mus. 473.

Osla, der Wetzstein. Cf. Oselník (dod.). —
O. = zákalec. Chlieb je zas samá o. Slov.
N Hlsk. XXI. 85, Zátur. — O. = osle,
oslátka. Slov. Hdž. Čít. 167., K. Ml. 19.,
Loos. — O, Zusammenziehung der Fuss-
ballen unter dem Knie (Pferdekrankheit).
Slov. Ssk.

Oslabení, n., die Abschwächung. O. něčí
moci. Šmb.

Oslabený; -en, a, o, abgeschwächt. —
čím.

Oslabiti, abschwächen. — co. Nejeden
svú mysl oslabi. Alx. V. v. 535. (HP. 13.).

Oslabnutí ledvin, Nephrotome

Oslačina, y, f. = oslovina. Slov. Bern.

Osladec, dce, m., vz Osladič.

Osladěný = oslazený. Slov. Bern.

Osládeř. Cf Rstp. 370. — O. = osladič
obecný, polypodium vulgare, das Engelsüss,
rosťl. Vz Rstp. 1782.

Osladič. Cf. Kram Slov., Rosc. 81., Mllr.
81., Rk. Sl., Slb. 91., Rstp. 1782., Čl. Kv.
71., Mkl. Etym. 313. V MV. pravá glosssa.
Pa.

Osladičovitý. O. rostliny, polypodiaceae:
prašňatec, podmrvka, holoušek, kyvor, roz-
kružitka, osladič, kaprad, papratka, slezin-
ník, bindas, podvojka, hasivka, zavřitec,
peropušník, krajovitec, žebrovice, netík,
kornouteň, obširák. Vz Rstp. 1780. nn.. Ves.
IV. 169., Ott II. 893.

Osladnouti. — komu (čím). Ať vám
osladne písmo svaté. Št. Kn. š. 4. Osladla
jí láskou hořkosť kalicha. Sš. Bs. 67

Oslanka, y, f. = druh slívy v Hontě.
Rb. Sb.

1. Oslav, Woslow.

2 Oslav, a, m., os. jm. Hol. 199.

Oslava, Oslau, ves. Rk. Sl.

Oslavany, dle Dolany, Osslowan, mě-
stečko u Ivančic v Brn. Když někdo špatně
zpívá, posílají ho do O-van pro noty. A jak
se podlé těchto not zpívá, o tom vz v Sbtk.
Krat. h. 189 — Rk. Sl.

Oslavenka, y, f., die Gefreite. Dch.

Oslavený; -en, a, o. V těle o-ném vstal.
Št. Kn š 21.

Oslavičky, Klein-Woslawitz, ves u Vel.
Meziříčí. Rk. Sl.

Oslaviti. — koho. Oslav syna tvého.
E. olom. — kde. Já sem tě o-vil na zemi;
A nynie o-viž ty mě u tebe samého osla-
veniem. E. olom. A Boha v prosbě o-vi.
Marg. v. 383.

Oslavně, verherrlicht. O do pekla vkročí
(Buoh). 1410

Oslavnosť. 15. stol. Mnč. R. 62. Kristus
přijde s o-stí. Hus I. 49. S velikú o-stí ho
pochovali. Výb. II. 901.

Oslavovaný čím: písněmi. Mus 1880.
356.

Oslavovna, y, f. = oslavovatelka. Vážně
budiž pozdravena, hvězdek věrná o-vno,
noci! Pl. I. 104.

Oslavý chlieb s nevypečeným pásom pri
spodnej kôrke, zákalcový. Cf. Osla = zá-
kalec. Slov. Zátur.