135

Pokoj mój vám o-vuji. Št. Kn. š. 131., Hus
II. 25., 207. Sv. Arnulf veliký příklad své
svatosti světu o-vil. Pass. mus. 328. Pano-
vánie nad tiem o-vi sobě. Št. Kn. š. 174. —
v čem. Pročs mě o-vil v žalosti? Hr. ruk.
105. v. 428. O-vme to ve své míře. Kos. —
kde. Neostavíš duše mé v pekle. Ž. wit.
15. 10. Stranu (andělův) o-vil v nebi; Zde
na zemi o-vil Bůh člověka. Št. Kn. š. —
koho k čemu. O. koho k boží pomstě.
Št. Kn. š. 131. — po kom. Já ostavši dě-
dička po svém otci. Půh. II. 359. Mezi tím
ostavivši po sobě sirotky. Ib. 302. Neosta-
vuj mne po sobě. Pass. mus. 428. Věci,
ješto velmě brzce minú a po sobě i jednoho
znamenie neostavie. Št. Kn. š. 24. — (se)
na čem. Vím, že není na mále ostaven
(že se málem nespokojí). U Rychn. Ktož
noviny časté praví, často na lži se ostaví.
Sv. ruk. 210. — se, koho čeho. Až jeho
jest ssánie o-la. Bj. Ostavmy sě diela zlého.
Výb. II. 23. — co jak. O. něco stranou.
Dk. To o-ví ducha chladným, Dk. — se
Nebožátka, ostavte se (přestaňte, ustaňte).
Hr. ruk. 401. v. 51.

Osťavý = ostnatý. Vz Osť. O. povaha
obilie. Slov. Ev. šk. II. 222

Ostehnouti se. Budeš viděť, že se tam
o-hneš (tam spadneš). Val. Vck. Člověk
neví, kde se ostehne (octne). Brt. D. 243.

— O. sa = dostati se. Také sa vám něco
ostehne. Brt. D. 243.

Osten. Mkl Etym. 227. V MV. pravá
glossa. Pa. O. v bot Cf. Čl. Kv. XXIII.,
Slb. XLIV., Rosc. 18. Jest nesnadno a tvrdo
proti ostnu se protiviti. Pass. 1395. Vtiskne
se protiv vóli boží právě jako proti ostnu
Št. Kn. š. 163. Úsilno se vz vodu bráti a
sě ostnovi spierati. Alx. Anth. I. 3. vd. 36.

— O. = pobůdka atd. O. vtipu, Us. Pdl.,
nenávisti. Šmb. Hladu ostrý o. probudil
mne. Vrch.

Osten, stně, f, pedalium, die Fussangel,
rostl. Vz Rstp. 1210., Ostenec.

Ostenčitý, ostenečnatý = ostenci obrostlý,
kleinstachelig. Rst. 458.

Ostenec = ryba. Cf. Odb. path. III. 948.,
Brm. III. 3. 363., Ott. III. 161.

Ostenečkovitý, kleinstachelig. Sl. les

Ostenečnatý, vz Ostenčitý.

Ostění, n, das Gewände, die Beklei-
dung. O. římsy tvořící rámy oken a dveří.
Lehner. Ostění = postranní římsy oken a
dveří. Šud. II. 58., 20. O. dveří, das Thür-
gewände, die Tbürbekleidung. O. okna
(okenní), das Fenstergewände. Nz. Po levé
straně severního vchodu zříme důležitý ná-
pis do o. vtesaný. Arch. pam. 1887. 36.

Ostenica, e, f. = peřina z ostenek. Mor.
Bkř.

Osténka, y, f. = prvok ze skupiny slu-
nivek, heliozoa. Vz Ott. I. 111.

Ostěňovati, ostiňovati, ostíniti, beschat-
ten. Dch.

Osteolith. Cf. Šfk. Poč. 259.

Osteomalacie, e, f. = zpuchřelosť kostí.
Čs. lk.

Ostěra Cf. Mkl. Etym. 321. b.— O. ol-
tářová, antipendium. Hnoj. — O. v bot. Cf.
Čl. Kv. XXIII, Slb. XLIV., Rosc. 79.

Osteratík, a, m., gasterosteus, bodlo-
břich. Šm.

Ostěratý = ostěrou opatřený, geschleiert.
Rst. 458.

Osterský ze Sulevic. Sdl. Hr IV. 373.,
VI. 269.

Osterva, y, f., vrch na Vys. Tatrách.
Pokr. Pot. II. 39.

Ostí. Cf. List. fil. XII. 175.

Ostice = listie ihličnatých stromov. Hno-
jenie lúk o-cou. Slov. LObz. XXIV. 45.

Ostíněný; -én, a, o, beschattet. — čím.
Oči řasami o-né. Šml. I 18. Okna ztromy
o-ná. Šml.

Ostinka, y, f, vz Ostenek. Tč

Ostiplen, u, m., der Hachelverderber.
Lpř. Sl.

Ostisemenka, y, f., atherosperma, rostl.
Vz Rstp. 1381.

Ostisemenkovitý. O. rostliny, athero-
spermeae: vavřinka, ostisemenka. Vz Rstp.
1381.

Ostitý = osinatý. O. klas. Mz. Mkl.

Ostkvín (!), a, m. = kandidat. J. Pohl.

Ostkvíti co. Záře tvých milostí náš život
ostkvívá. Č. Kn. š. 231. Jeho zjev o-vala
dnes nedělní nálada. Šml.

Ostnačka, y, f. = pšenice s ostnatými
klasy. Slov. Rb. Sb., LObz XIX. 213., LObz.
XXII. 243. — O. = ryba s mnohými ostny.
Slov. Ssk.

Ostňák, a, m., ryba. Brm III. 3. 57.

Ostnatec ryba. Cf. Brm. III 3. 79., 80.
— O , hispa, brouk. O. černý, h. atra. Kk.
Br. 396.

Ostnatý. O. ryby, ostacanthi, Gräten-
fische. Nz.

Ostnitý = ostnatý. O. housenky, Kk.,
nohy (hmyzu), Stn. I. 13., výrostky. Hg. 50.

Ostnivka, y, f. = ostniva. O. masová,
parnopes carnea, die fleischrothe Goldwespe.
Brm. IV. 324.

Ostnočelistník, a, m., talagria, brouk.
Vz Kk. Br. 72., 73.

Ostnoholeník, a, m.,plectroscelis, brouk.
Vz Kk. Rr 395.

Ostnohřbetka, y, f. O. hadovitá, hypsa-
uchenia balista; rohatá, hemiptycha punc-
tata; trnitá, umbonia spinosa; uzlatá, hete-
rotonus reticularis. Brm. IV. 644.. 645.

Ostnokožci. Cf. Brm. IV. 2. 424.

Ostnoplod, die Zahnfrucht, rostl. Vz
Rstp. 1046.

Ostnoploutvý. O. ryby, Stachelflosser.
Sl. les.

Ostnošíjný, vz Křivák (dod ).
Ostnovitosť, i, f., die Stachelhaftigkeit.
Šm.

Ostnozubec, bce, m., adacantha, der
Zahndornläufer, Halslaufkäfer. Vz Kk Br.
27.

Ostoj, e, m. O. Jan Tk. V. 98.

Ostojce = vítěz? Rytíř byl v bojích
ostojce. Ezp. 2998. Odpusť mi můj o. Ezp.
3209.

Ostojitý, subsistens. O. samo sebou, per
se s. V. V. 25.

Ostojný = ostojitý. V.V. 25.

Ostok, u, m. Na sv. Jakuba kuře na
ostok platí. Arch. I. 353.