Předchozí (136)  Strana:137  Další (138) |
|
|||
137
|
|||
|
|||
Ostřešany, Wostřeschan. V O-nech ne-
smí se nikdo zeptati, byl-li to houser nebo husa? Proč? Vz Sbtk. Krat. h 82. — Sdl. Hr. I. 256., V. 49., 114., Rk. Sl. Ostřešek, vz Ostřeš.
Ostřešov, a, m., Schildberg, mě. v Po-
zňansku S. N. XI. 13. Ostřeta, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 124
Ostřetice, Wostřetitz. Blk. Kfsk 1104.,
Rk. Sl. Ostřetín, Wostřetin. Sdl. Hr. I. 39., 62.,
Rk. Sl. Ostrev. Cf. také Ostrb, Ostrbí, Mkl
Etym. 227., Sdl. Hr. II. 98. O. = žerď, tyč. Výb. II. 1330, 1332. Sú tam kuchyňské zeleniny, zpomedzi nich hoře ostrovou te- perí sa tekvicá so svojimi veľkými listami. Phľd. IV. 318. Nebo jedny křižováchu, druhé na ostrvy metáchu. 15. stol. Mnč. R. 38., Ryt. 106. b. (v. 153.). O. k sušení jetele, sena a viky = stromek jedlový okleštěný toliko z menších větviček do země vpích- nutý. Cf. Ostrm, Ostroh. Na Lašsku, Valaš. a Slov. Brt., Pokr. Pot. II. 254. Ďatelinu z celého pozemku zobrali a len holé ostrvy na ňom nehali. N. Hlsk. II. 232. Ostrévka, vz Ostrev, Mkl. Etym. 430.
Ostřežený; -en, a, o, bewacht. Vz Ostříci
Místo méně o-né. Kká. Td. 128. Ostří meče. V MV. nepravá glossa. Pa.
Ostříbřiti co komu. Měsíc o-břil jim
(vrbám) hlavy. Hlk. S. I. 75. Ostřice = ostrea. V MV. nepravá glossa
Pa. — O. = chrastice třtinová, phallaris, das Glanzgras. Vz Rstp. 1723. — O = psárka, tuřice dvoudomá, ostrýs, osoka, carex. O. písková, píseční, c. arenaria, das Sandriedgras, die Sandsegge, der Flugsand- ried; prstitá, c. digitata, das Nagelgras; skalní, c. saxatilis, das Feldriedgras Sl. les. Vz Rstp. 1695 , Rosc. 108., 109., Mllr. 29., Slb. 94., Čl. Kv. 87. O., pýře, koukole i luštince jest víc než obilí Sk Črty 143 1. Ostříci.— co. Ostřeže Hospodin vše-
cky. Ž. kl. 144. 20. Hospodin ostřiehá pří- chozie. Ib. 145 9. Ty jsi kázal kázání tvá ostříhati. Ž. wit. 118. 4. — (koho, se) čeho (jak proč). Rač ostřieci zlého díla. Vyb. II. 23. A nás zběhóv Bóh ostřeži 14. stol Mus. 1884. 248. Ostříhal místa svého. Kom. D. 13. Ostřiehala duše má svědectvie tvého. Ž. brn. Nelze se smrti ostřieci. Sv. ruk. 275 Neb se toho snažně ostřiehal. Pass. mus. 281. Ostřiehá duš svatých. Ž. k. 96. 10. O-hati budu zákona tvého. Ž. wit. 118. 44. Ostřiehaj sě i duše své pilně; Ostřiehaj všech přikázánie jeho; Kto chce se ostřieci nepřítele velikého, ostřiehaj se pochlebníka sladkého ; Ostřiehá svého povolánie; Sama sebe neostřiežeš než s boží pomocí. Hus I. 53., 54., 260., III. 73., 121. Aby nás pro světskú hanbu toho Buoh ostřiehl. V. Ps. fol. 134. a. — koho, se od čeho. Že by však někdo vzbouřence byl od nich ostříhal. Kold. II. 42. By ostřiehal ode všeho zlého. 15. stol. Mnč. R. 43. Od toho dvého zlého jistě se ostřežete; Aby mě ráčil ostřieci od poškvr- nění. Hus I. 97., III. 278. Aby nás ostřiehl ot zlého. Št. Kn. š. 48. — se v čem. Ač |
se v tom dvém neostřežeš; Avšak se v tom
neostřeže. Alx. V. v. 289., 2104. (HP. 7., 51.). — koho kde. Aby ostřiehali tebe na všech tvých cestách. Z. kl. 2 Ostříci koho jak: do hola. Us. Pdl.
Ostřidlo, a, n., das Schärfungsmittel. O.
na kosy, der Wetzstein. Us. 2. Ostříhání. Ž. wit. 118. 5. a 9.
Ostříhaný, beschnitten. — jak. Vlasy
do hola o-né. Šml. — O., bewacht. Cožkoli kde najdú neostříhaného, to hned vezmú s dobrú myslí. Jel. Enc. m. 52 Ostřihom. Tk. IV. 288., V. 131., VI.
353., VII. 135, Tk. Žk. 224., Arch. VIII. 589., Rk. Sl. Ostřik, a, m. = matizna bahní, ostericum
palustre, die MutteRwurzel. Cf. Slb. 596. Ostřikovací voda, das Einspritzwasser.
Šp. Ostřílený. Já starý, o. kozák, voják.
Šml., Dch. Ostřiti co. O-li jazyky své. Ž, wit. 139.
4. — co, se jak. O. meč na obou stranách. Us. Stav věcí povážně se ostří. Dch. — se čím. Druhé se ostří ten jistý ostnec rozpomínáním nač . . . Št. Kn. š. 185. Ostřivka, y, f., acutus, scharfes Ton-
zeichen. Šm. Nyní: přzvuk ostrý a zna- mení )eho (') přízvučník ostrý. Ndr. 1. Ostříž. Cf. Mkl. Etym. 228, Brm. II.
593., Kram. Slov., Rk. Sl Ženská jako o. (bystrá, čilá). Us. Kšá. Hoch jako o. Mor. Knrz. Lekla se, jako kdyby se o. zjevil. Jrsk. Sedí jako pod ostřiešem (boje se). Výb II. 314. 2. Ostříž, alcaphar. Byl. O. = stříž, okro-
tice, kulatička, cephalanthera. Slb. 211. 3. Ostříž, hora na Slov. Hý. Ss.
Ostřížení, n. = tonsura. Žákovské na svej hlavě ostřieženie přijmi. Pass. mus.
385. Ostřížený; -en, a, o. Ve 14. stol., do-
kud sobě žák o prvním svěcení pleše ne- proholil, říkali: O-žen jest po žákovsku. Mus. 1880. 462. Ostřižkový, Abschnitzel-; Anschrote-. O.
sukno. Ostrlejze, ostrléze, pl., m. = paběrky
(ovoce bramborů a p.). Mor. Džl. Vz násí. a Oštrlejz. Ostrlejzovati, ostrlézovati = paběrkovati,
z něm. Obst lesen, nachlesen. 16. stol. Vz Oštrlejzovati. Hrb. Obz. 151. Ostrlíz, u, m., vz Ostrlejze. Na Hané.
Wrch. Ostrlízovati = ostrlejzovati. Na Hané.
Wrch. Ostrm, u, m. = ostrev, tyč. Slov. Vchř.,
Zátur., Hdž. Šlb. 40. Ostrmina, y, f., schiefe Fläche, Abda-
chung. Hrvát. Šd. Ostrn, u, m. = tak okliesnený strom,
aby miesto rebríka užiť se dal. Slov. Rr. Sb. Cf. Ostroh. Ostro. Vzal to příliš z ostra, er ging
hitzig drein. Dch. Fošny na o. postaviti (na štorc). NA. IV. 238. Ostrobodý, spitzig Šm.
Ostrobolný, bitterschmerzlich. Lpř.
Ostrobýl. Cf. Rstp. 432.
|
||
|
|||
Předchozí (136)  Strana:137  Další (138) |