Předchozí (140)  Strana:141  Další (142) |
|
|||
141
|
|||
|
|||
Osudový. O. smutnohra. Jg. Slnosť. 121.
Osúdzenec, vz Osúdenec.
Osúdzenica, vz Osúdenica.
Osuhel. Hmla v zime, keď mrazom sadá
na stromy a iné veci, volá sä osuheľ. Slov. Hdž. Čít. 156. Osuhle. Pal. Poslóm velmi o. odpověděv.
Výb. II. 560. Vz Osuhlý. Osuhlina = osuheľ. Slov. Phľd. VII. 64.
Osuhlo = osuhle. — O. = sychravě, nass-
kalt. Slez. Šd. Osuhlosť. Za Šf. polož: Str. I. 4.
Osuhlý. List. fil. XII. 175. Hlavní pří-
činu tohoto o. zjevu hledati dlužno .... M. Proch. Čas. duch. O. mravy; O. nedba. Šf. Strž. I. 401., Šf. III. 196. Přísný a o. způsob života. Pal. Rdh. II. 315. Osúch = přesný, nekysaný chléb. Val
Brt. — O. = tvrdý kolač atd. Dáme starej o-cha, aby ho žuchlala. Sš. P. 420. — Cf. Mkl. Etym. 331. b. Osucha, y, f., herreria, die Herrerie, rostl.
Vz Rstp. 1568. Osuchy, pl., m. = osušené pole, osušený
močál. Slov. Rr. Sb. Osuchý = suchý, tvrdý? O. práce. Mor.
Hý. Osúkaný = napilý. Na každý deň chodil
o-ný ako snop. Zárur. Priat. II. 36. Osukovati, vz Osoukati.
Osule, Wossule, ves u Prachatic.
Osum = osm. Us.
Osupiti. Osupiv oči poče vlk blésti. Ezp.
281. — Cf. Mkl Etym. 315. Osupně, anfahrend, bärbeissig. O. na ně-
koho se vysypati. Sš. Osúsko, a, n. = ves na Slov. LObz. XX.
35. Osušánka, y, f., das Abwischtuch. Kšá.
Osušek, šku, m. = role na vršku, kam
slunce svítí a kde voda neškodí. Val. Vck., Brt. D. 243. Osušiti co: své oči. Vlč. — čím. O.
mokré písmo pijákem. Us. Pdl. Osutí = štít, scutum. Vezmeť o. nedo-
byté v rovnosti (sumet scutum inexpugna- bile aequitatem). Ev. olom 193. Osutina, Ausschlag, Efflorescenz, výkvě-
tek. O. kožní, léková, Arzneiexanthem, nitro- blány srdeční, endocarditische Efflorescenz, pupencovitá, papulöse Efflorescenz (čočko- vitá, exanthema papulosum lenticulare; jáhlo- vitá příjičná, exanthema papulosum miliare; druhotná příjičná, sekundäres papulöses Exanthem); krvavá, e. haemorrhagium; mo- dravá, e. caeruleum; náhlá, e. acutum; čmýrová, Menstrualexanthem, od rtuti, mer- curialismus cutis. Ktt. Cf. Slov. zdrav. Osutinový, Ausschlag-. O. žláza, -beule,
tyf. Osutka, y, f. = osutina. Rk.
Osutý = provalený. O. vřed, Wtr. exc.,
nohy. Ruk. kd. Osva, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 124.
Osval, u, m., perimisium. Šv. 27.
Osvalí, n. Osv. I. 230.
Osvatiti = osvětiti. Hus I. 322. a j.
Osvěcenec, nce, m., der Gepriesene, Ge-
weihte. |
Osvěcenina, y, f. = svěcenina. Hnoj.
Osvěcovací, Beleuchtungs-. O. účinek
světla. Mj. Osvěcoválek, lka, m., der Aufklärling.
Šm. Osvěcovaný; -án, a, o, beleuchtet. O.
od slunce. Jd Osvěcovatel, e, m., der Aufklärer. O.
národů. Šmb. Osvědčenec, nce, m., der Protestat. Pr. tr.
Osvědčený, bewährt. O. lék, Dch, věr-
nosť. Posp. — jak. Opis úřadně o-ný (vi- dimovaný). — kým. Směnka notářem o-ná. Bor. 53. Osvědčiti co: směnku. Nz. — co, se
čím. To o-jeme pečetí naší. Mus 1880. 555. Mnou se nic neosvědčuj (nedokládej). Us. Msk. Ale chci dskami ukázati a škody o. Půh. I. 131. — co komu. Tu jsem já poznal nepřízeň a o-čil fojtovi. NB. Tč. 12. A to jsem o-čil Ganzarovi. Půh. II. 597. O. se komu, Einem erkenntlich sein. Dch. — co, se kde. Má to o. před úřadem. Půh. II. 324., 85. O-val se před námi úředníky. Půh. II. 251. — se na koho proč. Když sú byli na Piesku, tuť sú se na mě o-vali pro ty dráby. Arch IV. 11. — jak. Něco s okázalostí o-vati. Vlč. O něco, se skvěle. Vlč. — s inft. O-čil se býti rekem. Dch. — že. O-čila, že on tam nebyl. Půh. II. 329. Oprav dosvědčujeme v: osvědčujeme. Osvědčování směnky notářem. J. tr. —
Cf. Jg. Slnosť. 70, Cor. jur. IV. 3. 1. 412. Osvědomiti. — komu co. O. si dějiny
národa; Něco světleji si o. Šf. Strž. I. 303., 567, II. 379., Šf. III. 633. V tom se to nám o-muje. Pal. Rdh. I. I. 370. Osvěta. V MV. nepravá glossa. Pa. O. =
osvícení atd. Jsúc všech andělóv o. (Marie). Hr. ruk. 363. Neb ten bieše ješče dietě, v jehož jie státi o-tě. Alx. Jir. Anth. 1. 3. vd. 34. Na mém rozlúčení světa přiď ke mně tvé čsti o.; Buď při mně tvá cná o. Pravn. 2234., 967. Položil sem tě na osvětu pohanstvu, in lucem. Ev. olom. 152. Pod- nebesie bě plno o-ty ot slunce, v o-tě plno blska z králevých vojev. Rkk. 11. — Ž. wit. 26. 1, Alx. V. 152., 1925. — O. = osvícení rozumu, die Aufklärung, Cultur. Dějiny o-ty, Culturgeschichte. Mour. Málo osvěty vede k bludům, mnoho osvěty ku pravdě. Exc. Jen tam jest o. pravá, kde dobré jsou mravy. Sb. uč. Osvětářský, Pseudoaufklärer-. O. svo-
bodomyslnosť. Us. Osvětářství, n., die Aufklärschaft. Dch.
Osvětění, n. = osvěcení. Slov. Bern.
Osvětenosť = osvícenosť. Slov. Bern.
Osvětěný = osvěcený. Slov. Bern.
Osvětimany, Oswietiman, ves u Uh. Hra-
diště. Rk. Sl. Osvětiti. — co. Optej se jí, matko milá,
kolik svátků o-tila. Sš. P. 27. O. něčí jmě. Hom. op 152. a., Št. Kn. š. 46. — se čemu. Osvěť se jmě tvé všemu světu. Št. Kn. š. 49. — se kde. Aby (jméno boží) v nás sě osvatilo aneb osvětilo. Hus I. 322. — co skrze koho. Neb osvatí tak skrze Anti- krista ztrápení . . • Hus III. 310. |
||
|
|||
Předchozí (140)  Strana:141  Další (142) |