141

Osudový. O. smutnohra. Jg. Slnosť. 121.

Osúdzenec, vz Osúdenec.

Osúdzenica, vz Osúdenica.

Osuhel. Hmla v zime, keď mrazom sadá
na stromy a iné veci, volá sä osuheľ. Slov.
Hdž. Čít. 156.

Osuhle. Pal. Poslóm velmi o. odpověděv.
Výb. II. 560. Vz Osuhlý.

Osuhlina = osuheľ. Slov. Phľd. VII. 64.

Osuhlo = osuhle. — O. = sychravě, nass-
kalt. Slez. Šd.

Osuhlosť. Za Šf. polož: Str. I. 4.

Osuhlý. List. fil. XII. 175. Hlavní pří-
činu tohoto o. zjevu hledati dlužno ....
M. Proch. Čas. duch. O. mravy; O. nedba.
Šf. Strž. I. 401., Šf. III. 196. Přísný a o.
způsob života. Pal. Rdh. II. 315.

Osúch = přesný, nekysaný chléb. Val
Brt. — O. = tvrdý kolač atd. Dáme starej
o-cha, aby ho žuchlala. Sš. P. 420. — Cf.
Mkl. Etym. 331. b.

Osucha, y, f., herreria, die Herrerie, rostl.
Vz Rstp. 1568.

Osuchy, pl., m. = osušené pole, osušený
močál. Slov. Rr. Sb.

Osuchý = suchý, tvrdý? O. práce. Mor.
Hý.

Osúkaný = napilý. Na každý deň chodil
o-ný ako snop. Zárur. Priat. II. 36.

Osukovati, vz Osoukati.

Osule, Wossule, ves u Prachatic.

Osum = osm. Us.

Osupiti. Osupiv oči poče vlk blésti. Ezp.
281. — Cf. Mkl Etym. 315.

Osupně, anfahrend, bärbeissig. O. na ně-
koho se vysypati. Sš.

Osúsko, a, n. = ves na Slov. LObz. XX.
35.

Osušánka, y, f., das Abwischtuch. Kšá.

Osušek, šku, m. = role na vršku, kam
slunce svítí a kde voda neškodí. Val. Vck.,
Brt. D. 243.

Osušiti co: své oči. Vlč. — čím. O.
mokré písmo pijákem. Us. Pdl.

Osutí = štít, scutum. Vezmeť o. nedo-
byté v rovnosti (sumet scutum inexpugna-
bile aequitatem). Ev. olom 193.

Osutina, Ausschlag, Efflorescenz, výkvě-
tek. O. kožní, léková, Arzneiexanthem, nitro-
blány srdeční, endocarditische Efflorescenz,
pupencovitá, papulöse Efflorescenz (čočko-
vitá, exanthema papulosum lenticulare; jáhlo-
vitá příjičná, exanthema papulosum miliare;
druhotná příjičná, sekundäres papulöses
Exanthem); krvavá, e. haemorrhagium; mo-
dravá, e. caeruleum; náhlá, e. acutum;
čmýrová, Menstrualexanthem, od rtuti, mer-
curialismus cutis. Ktt. Cf. Slov. zdrav.

Osutinový, Ausschlag-. O. žláza, -beule,
tyf.

Osutka, y, f. = osutina. Rk.

Osutý = provalený. O. vřed, Wtr. exc.,
nohy. Ruk. kd.

Osva, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 124.

Osval, u, m., perimisium. Šv. 27.

Osvalí, n. Osv. I. 230.

Osvatiti = osvětiti. Hus I. 322. a j.

Osvěcenec, nce, m., der Gepriesene, Ge-
weihte.

Osvěcenina, y, f. = svěcenina. Hnoj.

Osvěcovací, Beleuchtungs-. O. účinek
světla. Mj.

Osvěcoválek, lka, m., der Aufklärling.
Šm.

Osvěcovaný; -án, a, o, beleuchtet. O.
od slunce. Jd

Osvěcovatel, e, m., der Aufklärer. O.
národů. Šmb.

Osvědčenec, nce, m., der Protestat. Pr. tr.

Osvědčený, bewährt. O. lék, Dch, věr-
nosť. Posp. — jak. Opis úřadně o-ný (vi-
dimovaný). — kým. Směnka notářem o-ná.
Bor. 53.

Osvědčiti co: směnku. Nz. — co, se
čím. To o-jeme pečetí naší. Mus 1880.
555. Mnou se nic neosvědčuj (nedokládej).
Us. Msk. Ale chci dskami ukázati a škody
o. Půh. I. 131. — co komu. Tu jsem já
poznal nepřízeň a o-čil fojtovi. NB. Tč. 12.
A to jsem o-čil Ganzarovi. Půh. II. 597. O.
se komu, Einem erkenntlich sein. Dch. —
co, se kde. Má to o. před úřadem. Půh.
II. 324., 85. O-val se před námi úředníky.
Půh. II. 251. — se na koho proč. Když
sú byli na Piesku, tuť sú se na mě o-vali
pro ty dráby. Arch IV. 11. — jak. Něco
s okázalostí o-vati. Vlč. O něco, se skvěle.
Vlč. — s inft. O-čil se býti rekem. Dch.
— že. O-čila, že on tam nebyl. Půh. II.
329. Oprav dosvědčujeme v: osvědčujeme.

Osvědčování směnky notářem. J. tr. —
Cf. Jg. Slnosť. 70, Cor. jur. IV. 3. 1. 412.

Osvědomiti. — komu co. O. si dějiny
národa; Něco světleji si o. Šf. Strž. I. 303.,
567, II. 379., Šf. III. 633. V tom se to
nám o-muje. Pal. Rdh. I. I. 370.

Osvěta. V MV. nepravá glossa. Pa. O. =
osvícení atd. Jsúc všech andělóv o. (Marie).
Hr. ruk. 363. Neb ten bieše ješče dietě,
v jehož jie státi o-tě. Alx. Jir. Anth. 1.
3. vd. 34. Na mém rozlúčení světa přiď ke
mně tvé čsti o.; Buď při mně tvá cná o.
Pravn. 2234., 967. Položil sem tě na osvětu
pohanstvu, in lucem. Ev. olom. 152. Pod-
nebesie bě plno o-ty ot slunce, v o-tě plno
blska z králevých vojev. Rkk. 11. — Ž. wit.
26. 1, Alx. V. 152., 1925. — O. = osvícení
rozumu, die Aufklärung, Cultur. Dějiny
o-ty, Culturgeschichte. Mour. Málo osvěty
vede k bludům, mnoho osvěty ku pravdě.
Exc. Jen tam jest o. pravá, kde dobré jsou
mravy. Sb. uč.

Osvětářský, Pseudoaufklärer-. O. svo-
bodomyslnosť. Us.

Osvětářství, n., die Aufklärschaft. Dch.

Osvětění, n. = osvěcení. Slov. Bern.

Osvětenosť = osvícenosť. Slov. Bern.

Osvětěný = osvěcený. Slov. Bern.

Osvětimany, Oswietiman, ves u Uh. Hra-
diště. Rk. Sl.

Osvětiti. — co. Optej se jí, matko milá,
kolik svátků o-tila. Sš. P. 27. O. něčí jmě.
Hom. op 152. a., Št. Kn. š. 46. — se čemu.
Osvěť se jmě tvé všemu světu. Št. Kn. š.
49. — se kde. Aby (jméno boží) v nás sě
osvatilo aneb osvětilo. Hus I. 322. — co
skrze koho. Neb osvatí tak skrze Anti-
krista ztrápení . . • Hus III. 310.