Osvětlení plynové, přerušené, mrkavé
atd. Us. O. rovnoběžné či geometralné,
parallelstrahlige o. geometrale B., středové
či centralné, centrale B. Jrl. 422. Vz Osvě-
tlování.

Osvětlený, beleuchtet. O těleso. Jrl. 425.
— jak. Rovina normalně o-ná. Jrl. 332. —
čím. Místnost svíčkami, plynem o-ná.

Osvětlitelka, y, -telkyně, ě, f, die Er-
leuchterin. Sm.

Osvětliti. (To) dítě má skrze kázání
slova božího ves svět o Pass. mus 404

Osvětlo, a, m. O. Ondř. atd. Tk. V. 252.

Osvětlovací, Beleuchtungs-. O. přístroj,
apparat. Us., SP. II. 259., KP. V. 712.

Osvětlování, n., vz Osvětlení. U Říman.
Vz Vlšk. 52., 156. O. plynem (plynové),
olejem (olejové), dolů, města. Us.

Osvětlovatel, e, m., der Beleuchter, Illu-
minirer, Lampenanzünder. Koll. III 272.

Osvětlovatelka, y, f, die Beleuchterin

Osvětilý. Klášterská osada, která byla
o-tným středem vši krajiny. Osv 1886.

Osvětonoš, e, m , der Culturträger. Us.
Pdl.

Osvětonošský, Culturträger-. O. činnosť.
Mus. 1880. 478.

Osvětově se vyvíjeti, vzdělávati. Nár.
nov.

Osvětový = k osvětě se táhnoucí, Cultur-
O. ruch. Msr. 141.

Osvěž, e, f. = osvěžení Phl'd. IV. 18.

Osvěželý, erfrischt. Šm.

Osvěžení mysli. Dk.

Osvěžený; -en, a, o, erfrischt. — čím:
ranní procházkou. Osv. 1884. 5.

Osvěžiti co, se čím. Rychlým oběhem
peněz se tam o-žil obchod. Sbn. Repertoir
novinkami o. Osv. I. 158. O. mysl pro-
cházkou, zábavou. Us. Pdl. — co, se kde.
O. se při kom. Kká. Až osvěžíš ho v lázni
Msn. Or. 44.

Osvěživý, belebend. Mour.

Osvícenec, nce, m. = osvícený muž Dk.,
Vlč.

Osvícení, die Erleuchtung, Aufklärung
O. prorocké. Hlv. Tys všech svatých o.
Jiří v. 218. O. jmene jeho, božieho. Št. Kn.
š. 48., 52. Druhý kůr (andělský) těch jest,
ježto jedno nad jiné mají v poznání osví-
cení, skrze něž jde k jiným světlo poznání.
Št. Kn. š. — O., die Klarheit, Unterscheid-
barkeit. V božské jasnosti den otce, den
syna a den ducha sv. jeden jest den, než
v o. mysli naší každý z těch dní má své
místo, sie sind an sich nur ein Tag, aber
unser Verstand scheidet sie in drei Monente.
Št. Kn. Š.

Osvícený. Ten je o cen (opilý) Us. Sn.
Kázal slepým: Buďte o-ni (prozřete). Vyb.
II. 501. O-né kníže Půh. I. 185 - čím
Rozum o-ný pravdou. Mus. Uměním o-ný.
Výb. II 1191.

Osvietený = osvícený. Slov. Sokl. II.
554.

Osviniti, il, ěn, ění = posviniti, beschmut-
zen. To ene tak povrchu o-ní a v zemi je
sucho. Slez. Šd.

Osvit = osvětlení. O. plochy. Dk. Aesth.
170.

Osvítiti, illuminare, Ž. wit. Zachar. 79.,
Ž. wit 66. 2.; illucescere (intrans). 76. 19.,
117. 27. — co: svíčku, Praž arch. č. 1047.
Wtr., světlo, Výb. II. 1335., slepé. Ž. wit.
145. 8., Hus III. 69 Račiž srdce mé o. Výb.
II. 25. Duše sv. osvěť mne. Mž. 11. — čím.
Něčí srdce sv. duchem o. Krist. 1. a. Ho-
spodár dobrým příkladem má svú čeleď
osvěcovati. Št. Kn. š. 97. — co komu
kdy. V tom luny zář jí známou o-la tvář.
Mcha. -- co jak. Kmit měsíce mdle o-val
údolí Šml. Buoh skrze nejvyšší kuor Se-
rafinóv o-cije nižšie kuory Št. Kn. š. 123.

Osvitka, y, f = svítivá koule, die Leucht-
kugel, das Leuchtgeschoss. S. N. XI. 549.,
198.

Osvitný stupeň Dk. Aesth. 171.

Osvjetěnosť, i, f = osvícenosť. Slov.
Phl'd. I 2 7

Osvoboditelnica, e, f. = osvoboditelka.
Slov. Phl'd. III 2. 193

Osvoboditelský, Befreier-. Kká.

Osvoboditi — komu co od koho.
A tak pravila, žeby jemu od něho toho
purkrechtu o. nemohla. NB. Tč. 166. — co
čím (od koho, jak). Osvětou jsme národy
tělesně i duševně o-li. Vlč. O. se od po-
roby (z poroby) bojem. Šmb. S. II. 272. —
si co, sich aneignen Lidé všecky proti
Bohu nepravosti a hříchy sobě o-li. Kosmo-
grafie 554. A. — co, koho kam. Ve svo-
bodu a nikoli v novou služebnosť nás Kri-
stus o-dil. Sš. II. 55

Osvobozenec, nce, m, der Befreite

Osvobozovací, Befreiungs-. O. dekret.
Us. Pdl.

Osvojení představ (appercepce) jest umí-
stění složených představ nových v určitém
tlumu předbtav starších. Dk P. 83.

Osvojenosť, i, f.. die Angeeignetheit Nz.

Osvojený ; -en, a, o, angeeignet O. před-
stava, Dk. P 83., stav duševní. Dch. II. 10.

Osvojiti. O tlumu představ silnějších,
který se méně pozměnil, říkáme, že osvo-
juje, o představě té, která se umísťuje, že
jest osvojována. Dk. P. 83. — si co čím.
Pravidlo cvičením si o. Us. Pdl. — si čeho.
Hledíce si o. nových zemí (obyč. co). Šf.
Strž II. 251.

Osvojovací pochod, appercepce, pozor-
nosť. Dk. Aesth. 623., P. 82., 109.

Osvojování představ, appercepce. Ott.
II. 540.

Osvračín, Wostratschin. Tk. V. 189.,
Sdl Hr. VI. 259., Rk. Sl.

Osy, Wossy, ves u Přeštic. Blk. Kfsk.
587.

Osyčany, ves u Kojetína. Rk. Sl.

Osyčina, vz Osyčí.

Osyčňák, u, m.= druh hřibů. Mor. Brt.
L. N. II. 117.

Osyčník, u, m. = chrapáč houba, hel-
vela esculenta, rostúci v blízkosti osyk.
Slov. LObz. XXIII. 137.

Osyhotění, n , die Entfremdung. Násle-
dok toho bol úplné jejich o. medzi sebou.
Slov. Lipa III. 280.

Osyka. Cf. Mkl. aL. 75., Etym. 100., Kram
Slov., List. fil. XII 168, Rk. Sl. Já se
zachvěl jak o. Šml. Proč se o. neustále