143

třese? Vz Sbtk. Výkl. 58. Cf. Rstp. 1409.,
Slb. 269 , Čl. Kv. 146., Sbtk. Rostl. 121.-125.,
Rose. 118, Chdt. 76., Mllr. 82. — V MV.
pravá glossa. Pa.

Osykov, a, m., Aspern, místo v Doln.
Rakousích u Mistelbachu. Šb., Rk. Sl.

Osykovati = jako osykou třásti, beuteln.
Bylo mně zima, tak mě to o-lo, až sem se
tak o-val (jako osyka třásl). Slez. Šd., Brt.
D. 242.

Osykovec, vce, m., víska u Ml. Vožice.
Rk. Sl.

Osykoví, n, vz Osyčí. Osv. V. 638.

Osykovina, y, f. = osyčí. Sl. les.

Osykoviště, ě, n, der Aspenort. Sl. les.

Osykovník, a, m., saperda, der Walzen-
bock, brouk. O. obecný či topolový, s. po-
puli, der Pappelbockkäfer, černoskvrnný,
s. tremulae, drsný, drsnatý, s. carcharias,
der grosse Pappelbock. Ct. Brm. IV. 197.,
198., Šír II. 62., Kk. Br. 352.

Osykový. O. šindel, Aspendachschindel,
lesina (osyčí), Aspenforst, lenka, vz Lenka.
Sl. les.

Osym =osm. Us. v Boboluskách. Brt. D.
136.

Osyna, y, f = osyka. U Klat. O-ny =
pole u Zvěstova na Voticku. BPr.

Osynění, n., die Annahme an Sohnes-
statt. Uznal-li je (Bůh pohany) o. svého . .
Sš. Sk. 131.

Osynetý = osinělý, siný, zmodralý. O.
ruka. Slov. Phľd. IV. 57.

Osyp = obilí o sv. Martině pastýři dá-
vané. U Boskovic. Jsk. Hráli za osyp =
hudebnici dostali místo platu po čtvrtci
obilí. U Kyjova. Rgl. Vz Osep.

Osypanina, y, f., der Ausschlag. Us. Šd.

Osypati koho. A když jeho osypachu,
vši okolo něho stachu. Alx. Anth. I 3. vd.
35. — koho čím. Osypte mé jablky, ne-
boť pro milosť nedužím (posilňte mě jabky,
nebo umdlévám milostí). Hus III. 26 —
se kde. Osypati se tu káza. Alx. V. v.
323. (HP. 8.). Cf. List. fil. 1888. 74. Pozn.
(Gb.)

Osypka. Mkl. Etym. 334. b.— O. = otruby,
jimiž vyplňují věncovitý prostor mezi spodní
částí lubu a spodákem, aby melivo nevylétalo
pod lubem ven, das Füllklein, Lauffutter.
Prm. IV. 236., Šp. — O. = prach moučný
ve mlýně. Bylo tenkráte zle, jedli sme o-ku
s otrubami. Slez. Šd. — O-ky na Moravě
každá vyraženina na kůži. Sk. O-ky, spal-
ničky. Vz Slov. zdrav.

Osyření, n., das Laben, Käsen. O. mléka.
Praž. hosp. nov. 1883. 107.

Osyřený, gelabt. O. mléko. Praž. hosp.
nov. 1883. 107.

Osyřiti mléko, laben. Vz Syřiti.

Osysati = mrznouti, při tom přestupo-
vati a skrz zuby bolestí syčeti. Laš. Škd.

Osývati. Múku o-la = podsívala. Brt. P.
91.
Oszarpana, y, f., hosp. u Těšína.
-oš. Ciroš, Ferdoš, gajdoš, gamboš, stra-
koš. Brt. D. 146.

-oša, přípona: brnoša. Brt. D. 146.
Ošablený; -en, a, o = šablú opatřený.
Slov. Phľd. III. 1. 95.

Obcovati jak. Do poslednieho haléře o.
Kar. 62.

Ošák, u, m., dorema, die Oschakpflanze,
rostl. Vz Rstp 740, Ves. IV. 202.

Ošala, y, m. = potrhlý, švindléř, ošemet-
ník Mor. Brt. D. 243.

Ošáleti = zblázniti se. Cf. Zpomenouti.
Slez. — O., vz Ošáliti

Ošáliti. — se od čeho. Cf. Ošáleti. Od
velké těžkosti téměř se o-lím. Koll. Zp. II.
223 — O., ošalovati = opažiti, verschallen.
— co čím: lešení prkny. NA III 162.

Ošalovati, lépe: střenkami opatřiti, ver-
schalen. Šm.

Ošametný. Posud u Rychn. Msk.

Ošanovati = šetřiti. Pozrela na neho,
ako čoby ho prosit chcela, aby si hosťov
o-val. Slov. Phľd. VIII. 4.

Ošantati si šaty, abtreten, abwetzen.
U Uher. Hrad. Té.

Ošarpaný; án, a, o = otrhaný, abge-
rissen, zerlumpt. Slov. Chodí o. Koll. Zp I.
381. O. bedár bosý. Btt. Sp. 79. Sme biedne
siroty, o-né, hladovité, slabé do roboty. Č.
Čt. I. 49.

Ošatiti koho jak: od hlavy až do paty.
Osv. I. 172. — koho také = opentliti, oši-
diti, okrásti. Ten by nás byl ošatil! Us. Bkř.,
Kšk

Ošatka. List. fil. XII. 176. Vošatka, čes.
a na záp. Mor., kosatka u Třebíče, okřín,
słaměnka, slamenica, na Kopan, mor., słami-
anka, laš., ošívka, kop., ošitka, čes. a u Kar-
lovic. Brt.

Ošátkaný; -án, a, o. Na Slov. a na Mor.
odvážejíce nevěstu nebo vezouce svatebníky
na svatbu mívají koně o-né t. j. tureckými
šátky pozpřikrývané ji též na chomoutech
práporky ze šátků. Šd. A keď už boli na
vozíkoch a spievajúc, jak navykli, na o-ných
na koníkoch zo dvora skoro unikli. Phľd.
IV 19.

Ošatnouti = ošiditi. U Uher. Hrad. Tč.
A oni odemknúce nenašli jsú nic i řekli:
Již jest nás ošatla. NB. Tč 198.

Oščabek, bku, m, vz Odrážky (dod.).
Laš. Tč.

Oščada, y, f. = skrovnosť, uskrovnění se.
Při vší o-dě nemáme nic. Na Vsacku. Vck.
Bez oščádky = bez ostychu. Brt. D. 243.

Oščádať se. Mkl. Etym. 298.

Oščákaný, vz Oščákati.

Oščákati, ošcáknouti =ostříhati, be-
spritzen. Na již Mor. Šd.

Oščapky = oštěpky, malé odkorky. Laš.
Brt. D. 243.

Oščastiť = oblahoslaviti. Slov. Bern.

Oščať, beharnen, bepissen. Slov. Bern.

Oščebraný; -án, a, o, oščibraný = oští-
paný, ohlodaný, obežraný n. p. od husí,
abgebissen, abgezwickt. O. zelí. — čím.
Chléb prsty o-ný. Mor. Šd.

Oščeknouti se = rozčesnouti se, roz-
trhnouti se. Ošček se kůň. Mor. Neor. Cf.
Roščeknót (dod.).

Oščep, jaculum. V MV. nepravá glossa.
Pa. Vz Oštěp.

Oščepačka, y, f. = druh sekery. Val.
Brt.