Předchozí (142)  Strana:143  Další (144) |
|
|||
143
|
|||
|
|||
třese? Vz Sbtk. Výkl. 58. Cf. Rstp. 1409.,
Slb. 269 , Čl. Kv. 146., Sbtk. Rostl. 121.-125., Rose. 118, Chdt. 76., Mllr. 82. — V MV. pravá glossa. Pa. Osykov, a, m., Aspern, místo v Doln.
Rakousích u Mistelbachu. Šb., Rk. Sl. Osykovati = jako osykou třásti, beuteln.
Bylo mně zima, tak mě to o-lo, až sem se tak o-val (jako osyka třásl). Slez. Šd., Brt. D. 242. Osykovec, vce, m., víska u Ml. Vožice.
Rk. Sl. Osykoví, n, vz Osyčí. Osv. V. 638.
Osykovina, y, f. = osyčí. Sl. les.
Osykoviště, ě, n, der Aspenort. Sl. les.
Osykovník, a, m., saperda, der Walzen-
bock, brouk. O. obecný či topolový, s. po- puli, der Pappelbockkäfer, černoskvrnný, s. tremulae, drsný, drsnatý, s. carcharias, der grosse Pappelbock. Ct. Brm. IV. 197., 198., Šír II. 62., Kk. Br. 352. Osykový. O. šindel, Aspendachschindel,
lesina (osyčí), Aspenforst, lenka, vz Lenka. Sl. les. Osym =osm. Us. v Boboluskách. Brt. D.
136. Osyna, y, f = osyka. U Klat. O-ny =
pole u Zvěstova na Voticku. BPr. Osynění, n., die Annahme an Sohnes-
statt. Uznal-li je (Bůh pohany) o. svého . . Sš. Sk. 131. Osynetý = osinělý, siný, zmodralý. O.
ruka. Slov. Phľd. IV. 57. Osyp = obilí o sv. Martině pastýři dá-
vané. U Boskovic. Jsk. Hráli za osyp = hudebnici dostali místo platu po čtvrtci obilí. U Kyjova. Rgl. Vz Osep. Osypanina, y, f., der Ausschlag. Us. Šd.
Osypati koho. A když jeho osypachu,
vši okolo něho stachu. Alx. Anth. I 3. vd. 35. — koho čím. Osypte mé jablky, ne- boť pro milosť nedužím (posilňte mě jabky, nebo umdlévám milostí). Hus III. 26 — se kde. Osypati se tu káza. Alx. V. v. 323. (HP. 8.). Cf. List. fil. 1888. 74. Pozn. (Gb.) Osypka. Mkl. Etym. 334. b.— O. = otruby,
jimiž vyplňují věncovitý prostor mezi spodní částí lubu a spodákem, aby melivo nevylétalo pod lubem ven, das Füllklein, Lauffutter. Prm. IV. 236., Šp. — O. = prach moučný ve mlýně. Bylo tenkráte zle, jedli sme o-ku s otrubami. Slez. Šd. — O-ky na Moravě každá vyraženina na kůži. Sk. O-ky, spal- ničky. Vz Slov. zdrav. Osyření, n., das Laben, Käsen. O. mléka.
Praž. hosp. nov. 1883. 107. Osyřený, gelabt. O. mléko. Praž. hosp.
nov. 1883. 107. Osyřiti mléko, laben. Vz Syřiti.
Osysati = mrznouti, při tom přestupo-
vati a skrz zuby bolestí syčeti. Laš. Škd. Osývati. Múku o-la = podsívala. Brt. P.
91. Oszarpana, y, f., hosp. u Těšína. -oš. Ciroš, Ferdoš, gajdoš, gamboš, stra- koš. Brt. D. 146. -oša, přípona: brnoša. Brt. D. 146.
Ošablený; -en, a, o = šablú opatřený. Slov. Phľd. III. 1. 95. |
Obcovati jak. Do poslednieho haléře o.
Kar. 62. Ošák, u, m., dorema, die Oschakpflanze,
rostl. Vz Rstp 740, Ves. IV. 202. Ošala, y, m. = potrhlý, švindléř, ošemet-
ník Mor. Brt. D. 243. Ošáleti = zblázniti se. Cf. Zpomenouti.
Slez. — O., vz Ošáliti Ošáliti. — se od čeho. Cf. Ošáleti. Od
velké těžkosti téměř se o-lím. Koll. Zp. II. 223 — O., ošalovati = opažiti, verschallen. — co čím: lešení prkny. NA III 162. Ošalovati, lépe: střenkami opatřiti, ver-
schalen. Šm. Ošametný. Posud u Rychn. Msk.
Ošanovati = šetřiti. Pozrela na neho,
ako čoby ho prosit chcela, aby si hosťov o-val. Slov. Phľd. VIII. 4. Ošantati si šaty, abtreten, abwetzen.
U Uher. Hrad. Té. Ošarpaný; án, a, o = otrhaný, abge-
rissen, zerlumpt. Slov. Chodí o. Koll. Zp I. 381. O. bedár bosý. Btt. Sp. 79. Sme biedne siroty, o-né, hladovité, slabé do roboty. Č. Čt. I. 49. Ošatiti koho jak: od hlavy až do paty.
Osv. I. 172. — koho také = opentliti, oši- diti, okrásti. Ten by nás byl ošatil! Us. Bkř., Kšk Ošatka. List. fil. XII. 176. Vošatka, čes.
a na záp. Mor., kosatka u Třebíče, okřín, słaměnka, slamenica, na Kopan, mor., słami- anka, laš., ošívka, kop., ošitka, čes. a u Kar- lovic. Brt. Ošátkaný; -án, a, o. Na Slov. a na Mor.
odvážejíce nevěstu nebo vezouce svatebníky na svatbu mívají koně o-né t. j. tureckými šátky pozpřikrývané ji též na chomoutech práporky ze šátků. Šd. A keď už boli na vozíkoch a spievajúc, jak navykli, na o-ných na koníkoch zo dvora skoro unikli. Phľd. IV 19. Ošatnouti = ošiditi. U Uher. Hrad. Tč.
A oni odemknúce nenašli jsú nic i řekli: Již jest nás ošatla. NB. Tč 198. Oščabek, bku, m, vz Odrážky (dod.).
Laš. Tč. Oščada, y, f. = skrovnosť, uskrovnění se.
Při vší o-dě nemáme nic. Na Vsacku. Vck. Bez oščádky = bez ostychu. Brt. D. 243. Oščádať se. Mkl. Etym. 298.
Oščákaný, vz Oščákati.
Oščákati, ošcáknouti =ostříhati, be-
spritzen. Na již Mor. Šd. Oščapky = oštěpky, malé odkorky. Laš.
Brt. D. 243. Oščastiť = oblahoslaviti. Slov. Bern.
Oščať, beharnen, bepissen. Slov. Bern.
Oščebraný; -án, a, o, oščibraný = oští-
paný, ohlodaný, obežraný n. p. od husí, abgebissen, abgezwickt. O. zelí. — čím. Chléb prsty o-ný. Mor. Šd. Oščeknouti se = rozčesnouti se, roz-
trhnouti se. Ošček se kůň. Mor. Neor. Cf. Roščeknót (dod.). Oščep, jaculum. V MV. nepravá glossa.
Pa. Vz Oštěp. Oščepačka, y, f. = druh sekery. Val.
Brt. |
||
|
|||
Předchozí (142)  Strana:143  Další (144) |