Předchozí (143)  Strana:144  Další (145) |
|
|||
144
|
|||
|
|||
Oščera = oškera, kdo se pořád škeří,
ščeří = smíšek. Mor. Brt. D. Oščeřený = kdo se pořád ščíří (směje).
Brt. D. Cf. Oščera, Ogébený. Oščí, n. = bodláčí. Laš Brt.
Oščigati (cf Sčigati), abstutzen. O-li mu
vlasy. Na již Mor. Šd. O. halúzky = otrhati u samého pně za syrova. Brt. D. 243. Oščinoha, y, f. = scanda. Slov. Rr. Sb.
Oščipisko, a, n. = oštěpisko. NB. Tč. 4.
Oščiplot, u, m , der Brunzer. Slov. Bern
Obščúraný chléb = vyschlý. Mor. Brt
D. 243. Ošedivěti. Mezi stády dětí ošedívají pra-
cemi. Jel. Enc. m. 53. Ošelín, Oschelin. Tk. V. 220., Arch VIII
598., Rk Sl. Ošemeliti, il, en, ení = ošiditi, betrügen.
— koho čím oč Us. Laš. Tč. Ošemeta, y, m. = ošemetník. Mor. Bkř.
Ošemetný. Šf. Strž II 63. O. pletichář,
záměr. Šmb. Psaní o-né činili. Bart 65. Spravedlivá ruka celý svět projde a o-ná hanby dojde. Us. Hkš. Ošemrati, abkribbeln. — O. = obrblati.
Slov Zátur. Ošetřovací, Pflege-, Verprlegungs-. O.
sazba. Dch. Ošetřování kůže, nemocných. Vz Slov.
zdrav. Ošetřovatelka, y, f., die Pflegerin. Us.
Ošetřovné, ého, n. = plat za ošetřování. Stat. př. kn. 1877. 123. Ošial, u, m., das Blendwerk; zápal v mozku.
Slov. Němc, Loos. Ošibániť = ošiditi. Val. Brt. D. 243.
Ošida, y, f., slez. ošuda = ošizení. Šd.
Ošiditi. Kdo se o-dil, nedraho koupil,
ví-li, jak po druhé. Bž. exc. Ošidla, pl., n., v lovec, die Jagens-
rundung. Šm. Ošidný = klamný. Sk. Črty. Po tmě je cesta
o-ná. U Kr. Hrad. Kšť. Vy vidíte věci tak ošidné až na dno. Šml. Čas jest o. maškara Šml. To ovoce je o., chutná, ale je nezdravé. U Kr. Hrad Kšť. Ošikov, a, m., Oschikow, ves u Jevíčka
Ošílko, a, n. = košíček z malých destiček
na příbor. Na mor. Slov. Džl. Ošíniť, beschienen. Bern.
Ošípalá, é, f. = ušípané, prase. Slov.
Hdž. Šlb. 15. Ošípalie, n. = ušípané. O. i všetek jiný
dobytok. Slov. N. Hlsk. VII. 13. Ošípaná, é, f., vz Ošípalá. Ked nekdo
chce krajšie povedať, tak ako na miesto sviňa, čes. prase, povie sa uhladzenejáie o-ná. Slov. Zátur. Ošípáné, ého, n. = prase. Slov. Vz Oší-
paná. Ošípání, n., das Reiben. Šm.
Ošípaný = špinavý. O-né prase. Slov.
Ošípati, ošipovati se. Ten se ošívá před
vosou (ohání se). Knrz. Ošívá se v hlavě (škrabe se). Oširovať, anschirren. Mosí koně o. pěkně
po lehóčku. Sš. P. 517. Oširuvať = oširovati. Slez., mor., slov.
Er. Sl. čít. 68. |
Ošišatělý, ein wenig kegel-, zapfenförmig.
Hdk. Ošiškaný = ostříhaný. Je o-ný = na
vojnu odvedený (poněvadž vojákům dlouhé vlasy ostřihovali). V Podluží. Brt. L. N. II. 28. Ošiškati = ostříhati. V Podluží. Brt. Vz
Ošiškaný. O. Slovákovi vlasy jest málo menší potupou než roztrhati pacholkovi kosírek. Brt. L. N. II. 28. Ošiti líce = zpoličkovati, abohrfeigen. Hr.
ruk. 377. Ošití u cepu, očepí, očepek. O. bijáku
(čepu) a držadla (cepovky) pojí se svůrkou. Hk. — O = vše, čeho k šití třeba: jehly, niti, knoflíky, šamrdy, náprstek atd. Na jihu v Čech. Hk. Ošitka, vz Ošatka (dod).
Ošívačka, y, f. = sídlo ploché k ošívání
okolku a k podobným pracem. Matj. 104. Ošívati se = škubati sebou, zlobiti se
Ošíval se, když měl tolik platiti. Us. Rgl. Ošívka = slaměnka, ošatka. Vz Ošatka.
Oškapělý. Modlenie kněžské jest dosti
o-lé. Hus I. 373. -oškať = přípona sloves zdrobnělých :
zmatoškati (zmotati). Brt. D. 159 Oškéřať sa práce = vyhýbati se práci.
Val. Brt. D. 243. Cf. Oškeřiti. Oškerdy, pl. = smích? Cf. Oškeřiti. Od
končiny gosudárstva až do druhej plač, ston a zúfanie, len v Tušine o. a plesy. Slov. Zbr. Lžd. 189. Oškerený = vyceněný. O. zuby. Vz Oške-
řiti. Slov. Vchř. Oskeřzuba, y, m. = smíšek (potupně),
der Lachhans. Val. Vck., Brt. D. Ošklabený; -en, a, o = ošklebený. Slov.
Rr. Sb. Ošklbanec, nce, m. = trhan. Slov. Ssk.
Ošklbanica, e, f. = oškubaná, otrhaná
ženská. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 443. Ošklbaný; -áw, a, o = ošklubaný, abge-
rissen. V o-ných hábach predca bola storaz krajšia ako tá macochina mázna. Dbš. Sl. pov. I. 440. Oškleba, y, f., die Fratze, Grimmasse.
Nz. Dítě: Já chci chleba! Odpovídá se: Říkali by ti o. Č T. Tkč. Ošklébanec, převzdívka. Brt. D. 329.
Vz Ošklebenec. Ošklebenec, nce, m. = oškleba. Šm.
Ošklebiti. Na něj se o-buje. BR. II.
22 b. Ošklebný, fratzenhaft. Dch.
Ošklebování, n, vz Ošklebiti. Pož. 182.
Ošklebovati, vz Ošklebiti.
Ošklev, u, m. = ošklivosť. Jasný jeho
duch o. měl před otrockými okovy. Bdl. Z. Šf. 46. Ošklíbač, e, m. = oškleba. Rk.
Ošklih, u, m. Dělať co na o. = na oko.
Val. Brt. D. 243. Oškliva, y, m. a f, ein liederliches Ding.
To je vám o člověk (ošklivec, dareba, ni- čema). Mor. Šd. Ošklivák, a, m. = ošklivec. Mor. Šd.
Ošklivina, y, f. = ohyzda, ošklivá věc.
Mor. Šd. |
||
|
|||
Předchozí (143)  Strana:144  Další (145) |