144

Oščera = oškera, kdo se pořád škeří,
ščeří = smíšek. Mor. Brt. D.

Oščeřený = kdo se pořád ščíří (směje).
Brt. D. Cf. Oščera, Ogébený.

Oščí, n. = bodláčí. Laš Brt.

Oščigati (cf Sčigati), abstutzen. O-li mu
vlasy. Na již Mor. Šd. O. halúzky = otrhati
u samého pně za syrova. Brt. D. 243.

Oščinoha, y, f. = scanda. Slov. Rr. Sb.

Oščipisko, a, n. = oštěpisko. NB. Tč. 4.

Oščiplot, u, m , der Brunzer. Slov. Bern

Obščúraný chléb = vyschlý. Mor. Brt
D. 243.

Ošedivěti. Mezi stády dětí ošedívají pra-
cemi. Jel. Enc. m. 53.

Ošelín, Oschelin. Tk. V. 220., Arch VIII
598., Rk Sl.

Ošemeliti, il, en, ení = ošiditi, betrügen.
— koho čím oč Us. Laš. Tč.

Ošemeta, y, m. = ošemetník. Mor. Bkř.

Ošemetný. Šf. Strž II 63. O. pletichář,
záměr. Šmb. Psaní o-né činili. Bart 65.
Spravedlivá ruka celý svět projde a o-ná
hanby dojde. Us. Hkš.

Ošemrati, abkribbeln. — O. = obrblati.
Slov Zátur.

Ošetřovací, Pflege-, Verprlegungs-. O.
sazba. Dch.

Ošetřování kůže, nemocných. Vz Slov.
zdrav.

Ošetřovatelka, y, f., die Pflegerin. Us.
Ošetřovné, ého, n. = plat za ošetřování.
Stat. př. kn. 1877. 123.

Ošial, u, m., das Blendwerk; zápal v mozku.
Slov. Němc, Loos.

Ošibániť = ošiditi. Val. Brt. D. 243.

Ošida, y, f., slez. ošuda = ošizení. Šd.

Ošiditi. Kdo se o-dil, nedraho koupil,
ví-li, jak po druhé. Bž. exc.

Ošidla, pl., n., v lovec, die Jagens-
rundung. Šm.

Ošidný = klamný. Sk. Črty. Po tmě je cesta
o-ná. U Kr. Hrad. Kšť. Vy vidíte věci tak
ošidné až na dno. Šml. Čas jest o. maškara
Šml. To ovoce je o., chutná, ale je nezdravé.
U Kr. Hrad Kšť.

Ošikov, a, m., Oschikow, ves u Jevíčka

Ošílko, a, n. = košíček z malých destiček
na příbor. Na mor. Slov. Džl.

Ošíniť, beschienen. Bern.

Ošípalá, é, f. = ušípané, prase. Slov.
Hdž. Šlb. 15.

Ošípalie, n. = ušípané. O. i všetek jiný
dobytok. Slov. N. Hlsk. VII. 13.

Ošípaná, é, f., vz Ošípalá. Ked nekdo
chce krajšie povedať, tak ako na miesto
sviňa, čes. prase, povie sa uhladzenejáie
o-ná. Slov. Zátur.

Ošípáné, ého, n. = prase. Slov. Vz Oší-
paná.

Ošípání, n., das Reiben. Šm.

Ošípaný = špinavý. O-né prase. Slov.

Ošípati, ošipovati se. Ten se ošívá před
vosou (ohání se). Knrz. Ošívá se v hlavě
(škrabe se).

Oširovať, anschirren. Mosí koně o. pěkně
po lehóčku. Sš. P. 517.

Oširuvať = oširovati. Slez., mor., slov.
Er. Sl. čít. 68.

Ošišatělý, ein wenig kegel-, zapfenförmig.
Hdk.

Ošiškaný = ostříhaný. Je o-ný = na
vojnu odvedený (poněvadž vojákům dlouhé
vlasy ostřihovali). V Podluží. Brt. L. N.
II. 28.

Ošiškati = ostříhati. V Podluží. Brt. Vz
Ošiškaný. O. Slovákovi vlasy jest málo menší
potupou než roztrhati pacholkovi kosírek.
Brt. L. N. II. 28.

Ošiti líce = zpoličkovati, abohrfeigen. Hr.
ruk. 377.

Ošití u cepu, očepí, očepek. O. bijáku
(čepu) a držadla (cepovky) pojí se svůrkou.
Hk. — O = vše, čeho k šití třeba: jehly,
niti, knoflíky, šamrdy, náprstek atd. Na jihu
v Čech. Hk.

Ošitka, vz Ošatka (dod).

Ošívačka, y, f. = sídlo ploché k ošívání
okolku a k podobným pracem. Matj. 104.

Ošívati se = škubati sebou, zlobiti se
Ošíval se, když měl tolik platiti. Us. Rgl.

Ošívka = slaměnka, ošatka. Vz Ošatka.

Oškapělý. Modlenie kněžské jest dosti
o-lé. Hus I. 373.

-oškať = přípona sloves zdrobnělých :
zmatoškati (zmotati). Brt. D. 159

Oškéřať sa práce = vyhýbati se práci.
Val. Brt. D. 243. Cf. Oškeřiti.

Oškerdy, pl. = smích? Cf. Oškeřiti. Od
končiny gosudárstva až do druhej plač, ston
a zúfanie, len v Tušine o. a plesy. Slov.
Zbr. Lžd. 189.

Oškerený = vyceněný. O. zuby. Vz Oške-
řiti. Slov. Vchř.

Oskeřzuba, y, m. = smíšek (potupně),
der Lachhans. Val. Vck., Brt. D.

Ošklabený; -en, a, o = ošklebený. Slov.
Rr. Sb.

Ošklbanec, nce, m. = trhan. Slov. Ssk.

Ošklbanica, e, f. = oškubaná, otrhaná
ženská. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 443.

Ošklbaný; -áw, a, o = ošklubaný, abge-
rissen. V o-ných hábach predca bola storaz
krajšia ako tá macochina mázna. Dbš. Sl.
pov. I. 440.

Oškleba, y, f., die Fratze, Grimmasse.
Nz. Dítě: Já chci chleba! Odpovídá se:
Říkali by ti o. Č T. Tkč.

Ošklébanec, převzdívka. Brt. D. 329.
Vz Ošklebenec.

Ošklebenec, nce, m. = oškleba. Šm.

Ošklebiti. Na něj se o-buje. BR. II.
22 b.

Ošklebný, fratzenhaft. Dch.

Ošklebování, n, vz Ošklebiti. Pož. 182.

Ošklebovati, vz Ošklebiti.

Ošklev, u, m. = ošklivosť. Jasný jeho
duch o. měl před otrockými okovy. Bdl. Z.
Šf. 46.

Ošklíbač, e, m. = oškleba. Rk.

Ošklih, u, m. Dělať co na o. = na oko.
Val. Brt. D. 243.

Oškliva, y, m. a f, ein liederliches Ding.
To je vám o člověk (ošklivec, dareba, ni-
čema). Mor. Šd.

Ošklivák, a, m. = ošklivec. Mor. Šd.

Ošklivina, y, f. = ohyzda, ošklivá věc.
Mor. Šd.