145

Oškliviti co komu: hříchy. BR. II. 14.
a. O. koho komu. Pož. 39. — koho kde.

Jesuité nás při dvoře o-li. 1618. Blk. Chtě-
jíce mne u JMti o. Arch. VII. 25. — se.
Spor se o-ví. Dk. Roz. fil. 117. — se s kým
Rř. Sb.

Ošklivosť od žaludku, Uibelkeit vom
Magen. Dch., Kram. Slov.

Ošklivúcný, sesilněné slovo ošklivý.

Ošklivý = škaredý, nehezký. O. zvyk,
způsoby, počasí. Dch. O. tvář zrcadla ne-
miluje. Bž. Cf. Jiným krásy právě nepo-
hral a (o nehezké). Sá.

Oškňúřený = nevrlý, obrečený, grämlich,
weinerlich. Val. Vck.

Oškobrhy. Sdl. Hr. VI. 18.

Oškoděný; -en, a, o = poškozený, be-
schädigt. O. strom. Slov. Zátur.

Oškoditi, oškodovati. U toho jsi v ne-
návisti, koho oškoduješ Glč. I. 317.

Oškodněný = poškozený. Slov.

Oškodovaný = poškozený. Slov. Phľd.
IV. 215., Koll. IV. 123., Dbš. Úv. 35. Králi
hája česť i súkromý majetok o-ných. Dbš.
Úv. 101.

Oškomek, mku, m. = žvanec. Laš. Brt.
D. 243.

Oškomina, y, f. = laskomina. Val. Brt.
D. 243.

Oskoruša, e, f. = oškeruše. Slov. Bern.

Oškoudlosť, i, f. = bázlivost Č. T.Tkč.

Oškoudlý = zastrašený, bázlivý. Č. T.
Tkč.

Oškrábati koho oč. Jeho bratr oškrábal
mne o kopu (ošidil). Wtr. exc. — koho
v čem: v handli. Pož. 348. — co odkud.
Úlohu od někoho oškrábnouti. Us.

Oškrabek. Mkl. Etym. 303.

Oškrabina, y, f. = šupka z oškrábaných
kobzolí. Laš. Brt. D. 243.

Oškračený = opálený (hrnec). Mor. Vck.

Oškrd = želízko ku křesání mlýnského
kamene. Cf. List. fil. XII. 171. Ukradl mly-
náři o. Pč. 14. — O. = odřené koště. U Chocně.
Ktk. — O., a, m., os jm. Pk. V. 221.

Oškrda, y, m. = ošklivec, šereda. U Slav-
kovic na Mor. Knrz.

Oškrdek, dku, m. = oškrd (ve mlýně).
Prm. IV. 188.

Oškrditi, oškrdovati = oškrdem křesati
(mlýnský kámen). Mor. Šd.

Oškrdový. O. kleště, die Billenzange.
Šp.

Oškřeknúti se. Kolikrátž se oškřekne
na chudého, když co prosí. Št. Kn. š. 244.

Oškreť, anrühren. Slov. Bern.

Oškrkaný; -án, a, o = škrkáním otřený.
O. sirky. Mor. Šd.

Oškrkati, oškrknouti = škrkaje otříti,
abreiben. — co oč. Oškrkal sirky o stěnu.
Mor. Šd.

Oškrta, y, m. = ošumělý, nepořádný
člověk. U Kr. Hrad. Kšť.

Oškrtaný; -án, a, o = ošoustaný, odrhlý,
abgewetzt. O. koště. Slez. Šd. O. sirka. Us.

Oškrtati, abstreichen, abwetzen. — co:
koště, sirky. Us.

Oškrtek, tku, m. = místo, kde dvéře
o podlahu se otírají. U Králové Městce.
Vik.

Oškubanec, nce, m. = oškubaný chlap,
otrhanec, škuban. Us. Tč.

Oškubaný = ošklubaný. O. jako fran-
zouzský prapor. Sk.

Oškudnouti = škodu vzíti? Snázť by
pod střechou oškudli. Alx. B. v. 278. (HP.

78).
Oškulavěti, ěl, ění, scheel werden. Šm.

Oškúliť = rozedrati. Slov.— co oč. Aby
si ruku o stěnu neoškúlil. Orl. III. 16. —
Dbš. Sl. pov. I. 378.

Oškváhnouti = v zapomenutí přijíti.
O člověku dříve váženém, jehož si později
nikdo nevšímá. To děvče již o-blo. U Kr.
Hrad. Kšť.

Oškvar, u, m. = veliký oškvarek. Slov.
Phľd. I. 5. 173., Sinteranhe. Hř.

Oškvarek z kamenného uhlí. Us. Škd. —
Kaša s o-rkami (oškvarky, škvarky). Km.
1887. 758.

Oškvarkový. O. kaša (s oškvarky), po-
lévka. Mor. Šd.

Oškvárnouti, erschlaffen. Šm.

Oškvrklý, oškvrknutý = opálený, abge-
brannt, versengt. Mor. Vlasy hořící svíčkou
o-lé. Vck., Šd.

Oškvrknouti, oškvrkati = opáliti, ver-
sengen, verbrennen. Mor. Vlasy svíčkou si
o. Vck. Chlapec přimknul sä hlavou ku
svieci a tu mu vlasy o-ly (se opálily), že
len tak zaškvrcalo, švŕk, škvŕk urobilo. Slov.
Hdž. Šlb 40. Vz Oškvrnúti

Oškvrknutý; -ut, a, o, vz Oškvrklý. Mor.
Šd.

Oškvrlený = sešúlaný, stočený (o listu,
hl. jsou-li v něm housenky). Val. Vck.

Oškvrniti, besudeln. — co. Tvář tvú
hanebně plijíc o-li. Krist. 97. b.

Oškvrnúti = opáliti. Vz Oškvrknouti.
Val. Vck.

Oškýrati zuby = skřípati. Ziak.

Ošlahounování, n. O. břehu, břehové,
die Randbewur8tung beim Faschinenbaum
Nz.

Ošlahounovati, bewursten, beim Fa-
schinenbau. Nz.

Ošlapaný, abgetreten. O. střevíce. Us.

Ošlapek. Ty's o. vší země. Čch. Pt. 77.

Ošlehati len. O. chalupu = trochu obíliti,
maltou obhoditi; O. něco = rychle opsati,
obdělati. U N. Kdyně. Rgl.

Ošlechtěný, veredelt. O-ná slovenčinou
čeština. Sokl. II 542.

Ošlechtiti koho. Troj. 39. a. — čím.
Dobrými skutky svú modlitvu i své dobré
řeči o. Št. Kn. š. 182.

Ošlejch. Cf. Rstp. 1590., Slb. 194., Čl.
Kv. 125., Mllr. 10.

Ošlejchový. O. máslo, tresť, ocet, omáčka.
Šp.

Ošlemovati, schleimen. Šm.

Ošlichtovati, v tkadl., schlichten. Šm.

Ošmarlaný, abgetreten. O. čižmy. Slov,
Koll. Zp. II. 201.

Ošmatlati si dlouhé kalhoty, abtreten
Laš Tč.

Ošmatrati = omakávati, betasten. Slov.
Loos.

Ošmejkati, vz Osmýčiti. Dch.

Ošmek, u, m., der Preller. Slov. Ssk.

455