146

Ošmeta, y, m. a f., nadávka. Taká o.,
čo nemá nič iba prázdné vrecká a prázdnu
hlavu. Slov. Klčk. VI. 63.

Ošmikaný; -án, a, o = krátce ostříhaný,
kurz geschoren. Má o-né vlasy. Us. Šd.

Ošmikati, ošmiknouti, kurz abscheren;
šmikaje uříznouti. O-kneš ho do kola. Phľd.
III. 1. 33.

Ošmítati se = osmrdati se. Neošmietaj
sa okolo toho hrnca, lebo vlasov natratíš
doň. Slov. Zátur.

Ošmrdálek, vz Osmrdalek.

Ošmrdati, vz Osmrdati.

Ošmrdavý, vz Osmrdavý.

Ošmrdovati, vz Osmrdati.

Ošmrliti = připáliti. Mrazy o-ly uhorky.
Slov. ZObz. XXI. 223.

Ošmrnúť = dobře oškrábnouti, oříznouti,
abreiben, abschneiden; ošiditi, anschmieren.
Vem tam tu žerď a ošmrni to trochy z ko-
runy; To tě chtěl dobře o. Slez. Šd.

Ošnova, y, f., die Schnur an den Diplo-
men. Šm.

Ošňupaný = šňupáním ovoněný. O. růže.
Mor. a slez. Šd. — O. = ušňupaný Má nos
od tabáku o-ný. Us. Šd.

Ošnura, y, f = šňůra? Matka peče ko-
láče, dítě nad ňú plače. Ona ho lopatú, ať
běží za tatú. Tata ho ošnurú, ať běží za
Jurú. Brt. P. 131.

Ošobolený = ošoustaný, abgerieben. O.
kabát. Na Hané. Bkř.

Ošokov, a, m., vz Ošikov.

Ošolíchati = oškubati, zedrati; ošiditi.
U N. Kdyně. Rgl.

Ošomraný; -án, a, o = omlouvaný. Slov.
Radšej budem v chudobe jesť suchý čierny
chlieb, ako tu o-nú slaninu. Phľd. VI. 197.

Ošomrati = omluviti. Slov. Slav. Vz Ošo-
mraný.

Ošouknouti = ošiditi, beschummeln. Šm.

Ošoupnouti, vz Ošoupati. — koho =
ošiditi. O-pli ho o statek. Us. Kšť.

Ošplachovati, umspülen. Lpř.

Ošpluchati, ošpluchnouti = ošplíchati.
U Místka.

Ošpra, y, f. = Aspry, Aspern, ves v Rak.
Ott. II. 897.

Ošprta, y, f. = potvora? Slov. Rr. Sb.
O-ly tieto snujú čosi. Syt. Táb. 156.

Oštabla. Xerxes filosof o-lu zgruntoval.
by sa král s ňú zabavujíc ludí nemordoval,
Glč. II. 332.

Oštablár, a, m. = kockára. Slov. Bern.

Oštablovať = v kostky hráti. Slov. Bern.

Oštablový = kockárský. Slov. Bern.

Ošťádal, a, m., oščádal = meškal, lenivec,
der Säumer, Landler. Dch.

Ošťádavý = ostýchavý; nemotorný. Mor.
Prss

Ošťadnica, e, f., dědina na Slov. Č. Čt.
II. 300.

Ošťastněný, beglückt Hdk.

Ošťať sa =ošťaviť sa. Slov. Ssk.

Ošťaviť sa, Saft lassen (beim gesalzenem
Rettig). Slov. Ssk.

Oštěknouti = ošiditi. To sme se o-kli.
U Ronova. Rgl.

Oštěmrati něco = ohlodati, odibati. O.
chléb. U Kr. Hrad. Kšť.

Oštěp. Šf. III. 558, Mkl Etym. 299., List.
fil. XII. 177.

Oštěpák, u, m., pole na Roudnicku. BPr.

Oštěpárna, y, f., der Speerbehälter. Šp.
Vz Oštěpovna.

Oštěpek, slov. oštiepok = sýr atd. Rb ,
Němc. III. 205., 273,, IV. 430., VII. 74. Do
formy klade se sýr; z těchto forem vychá-
zejí chutné o-ky. Pokr. Pot. II. 70. Syrec
oštiepok, pochodí od slova oštěp t. j. bod-
zigáň, bodsekáň, lebo práve toho podobu
nosí. Rr. Sb.

Oštěpisko, a, n. = veliký n. nehezký
oštěp. Šf. Strž. I. 402.

Oštěpiště, ě, n., vz Oštěpisko. Běžel
s o-štém. Wtr. exc.

Oštěpka, y, f., dürres Obst. Slov. Bern.

Oštěpobranný, w*/»f)j-, Vký. Lpř.: ko-
pím máchající, metající; kopinný; kopinník,
oštěporek: bojovný, válečný.

Oštěpolomič = oštěpomet.

Oštěpomachatel, e, m. Vký. Vz Oštěpo-
branný.

Oštěpomet, a, m. Vz Oštěpobranný. Mlč.
243, Vlšk. 368.

Oštěpometec, tce, m. = oštěpomet. Mšn.,
Čsk.

Oštěporek, a, m., vz Oštěpobranný.

Oštěposlavný, áovQixkvtóg, speerberühmt.
Lpř., Vký.

Oštěpovna, y, f. = oštěpárna. Lpř.

Oštěpový, Speer-. O. ratiště. Lpř.

Oštídati se s inft. O-dal se toho použiti.
Sš. Mt. 12. O-li se jeho na zámky pustiti.
Arch. VII. 289.

Oštiepok, vz Oštěpek.

Oštinoha, y, f., nadávka. Slov. Šm.

Oštíp. Let. 235., Pal. Rdh. II. 76.

Oštípkovati boty, flicken. Laš. Tč.

Oštíralý = okoralý. O. chléb. Čce. Tkč.

Oštouchati koho = vycepovati. Us. Rgl.

Ošťoukati, abstossen. Šm.

Oštrlejz, vz Ostrlejz. Val. Vck.

Oštrlejzovati, vz Ostrlejzovati. Val. Vck.

Oštrnok, nku, m. Len trčíme jako da-
jaký o. alebo taký suchý konár na deravom
dube. Rl. Pr. I. 162.

Ošťudralý = ošoupaný (o šatě). U Police.
Kšá.

Oštulhávati se okolo čeho = šukati.
Us. Rjšk.

Oštvernať koně, schirren Cf. Štverne.
Slov. N. Hlsk. XIII. 196.

Ošubrati = umazati, beschmutzen. Slov.
Bern.

Ošuda, y, f. = ošizení, co se zdá býti
dobré, ale přece sklame. Slez. a mor. Šd.,
Brt. D.

Ošúchaný; -án, a, o = otřený, obnošený,
otrhaný, sedraný, abgewetzt, abgetragen,
schäbig. Slov. O. kabát, Rb. Sb., kalendár,
Šd., veda. Phľd. I. 1. 9.

Ošúchati. Ošúchal od radosti obě své
ruce. Ntra. VI. 353.

Ošuligrovati koho oč = ošuliti. U N.
Bydž. Kšť.

Ošumělý vtip, abgebrauchter Witz. Dch.

Ošuntělý = ošumělý. Vrch.

Ošúpaný = ošoupaný, vytřený. O. kuku-
rica. Slov. Rr. Sb.