147

Ošúpati, vz Ošupovati.

Ošupinatělý, beschuppt. Šp.

Ošupiněný, beschuppt. Rst. 458.

Ošupovati, ošúpati, abreiben, abnützen.
Slov. Vylámaná kukurica sa ošupuje a šu-
pami sa dobytok krmí. Slov. Rr. Sb. Na
Mor. vyšustovati, vydrhovati (ze šústí). Šd.

Ošurganec, nce, m. = otrhanec, Lump,
m. U Místka. Škd.

Ošurganý = otrhaný, abgerissen, zer
lumpt. U Místka. Škd

Ošust = lavina. Jdúc dolinou počuli naráz
silný ruch a hviždiace povetrie a skôr ležby
sa boli mohli poobzerať, čo je to, až sňa
hový ošust pohrobil z ních dvóch za živa.
N. Hlsk. I. 37.

Ošústaný = ošoustaný, vykartáčovaný,
čistý. O. kabát. Mor. Vck.

Ošústiti, ošustovati. Turkyň (turecká
pšenice, kukuřice na Slovácích se okopává,
obhazuje, zežíná (vršky), vylamuje (klasy
od hůlek), ošustuje (šústí se, sdruhuje z klasů),
lúpe n. sdrhuje. Vz Kotačka, Turčání. Brt.

Ošustrovati koho = ošiditi. Ti ho při
kartech o-li. U Kr. Hrad. Kšť.

Ošušnaný; -án, a, o = okousaný. O. hruška,
chléb. Ve vych. Čech. Všk.

Ošušnati = okousati. Chce chleba a jen
jej o-ná. Ve vých. Čech. Všk.

Ošušorený = osušený, oschlý, jako seno.
Slov. Rr. Sb.

Ošutiti, vz Šutiti. Koze o-til chvost. Slov.
Zbr. Báj. 41.

Ošva, y, f. = otrhaná, planá stvora, na-
dávka ženské. Slov. Rr. Sb, Sb. sl ps. I.
117. U Místka. Škd.

Ošvábiti = ošuliti. Také na Slov. Rr.
Sb.

Ošvácaný = ołepaný, nepěkně ostříhaný.
Brt D. 244.

Ošvácati = nepěkně ostříhati (vlasy).
Mor. Vck. Vz Ošvácaný.

Ošvářiti = ostříhati (vlasy). Val. Vck.

Ošvihati, abpeitschen. — koho také =
ostříhati, abscheren. U Olom. Sd.

Ošvihel, hle, m. = prut, jímž se švihá
ku př. na děti. U Přer. Fr. Blý.

1. Ot. Slyšel jsem jednoho kněze z Derfle
u Uher. Hrad., ten vyslovoval oť. Tč. Pru-
tom (prutem) ťa oť vyučuje, jak máš po-
slúchať. Na Bezkydech. Tč. Ot chce veděť,
kde je brát. Pl. 1. 270.

2. Ot = od. Bž. 51.
-ot, vz -et (Hřmet).

-ota: sirota, mekota, makota, súchoty,
řechota, hlupota. Brt. D. 142.

Otacmati = otočiti (onuce na nohu),
opantati. Val. Vck.

Otáčecí, Dreh-, Drehung; Umdrehungs-,
Rotations-. O. osa, Šp., ZČ. I. 41., 100,
pohyb, Dk., Stč. Zem. 369., SP. II. 68.,
prskoun, NA. III. 135., rychlosť, Dch., SP.,
bod (točník), kotouč, plocha, sloup Šp.

Otáčeč, e, m., der Dreher, Umdreher.

Otáčení. Osa o. (otáčecí), plocha o. (oto-
čen), Nz., střed, rovina o. ZČ. I. 100., 178 ,
Jrl. 120. O. se země okolo osy. Stč. Zem.
68 O volné. ZČ. I. 179. O. útvarů geometri-
ckých kol přímé osy. Jrl. 119. Ct. Slov.
zdrav.

Otáčidlo, a, n. = přístroj v nádraží, die
Drehscheibe. Šp., Zpr. arch. XI. 5.

Otáčivě, drehbar. O. na něčem přidě-
laný ZČ. III. 80.

Otáčivosť, i, f., die Drehbarkeit. Rm. I.
98., 122.

Otáčivý. O. čiv, nerv, Rollnerv, m., Nz.
lk., mžikavosť, nystagmus rotatorius, dělo
harpunové, Us., mohutnosť, Rm. 122., mo-
ment, ZČ. I. 56., rostliny, Rosc. 44., ná-
prava, NA. IV. 153, osa, Drehachse, pohyb,
kloub (obrtlivý), bod, buben, Nz. lk., těleso.
ZČ. I. 268. Hřídel v objímce o-vý. ZČ.
Kola na nápravách, okolo rejdováku o-vá.
NA. IV. 153. Kolo kolem osy o-vé. Us.
Pdl. Cf. Popínavý.

Otáčka, die Windung, Umkehr. Bez čeho
sedlák pole neoře? Bez otáčky. Mor. Brt.
— O., Ausflucht. Přede rád o-ky a kličky.
Dch. Vz Votáčka. — O. = sláma, kterou
si lid nohy do bot v zimě otáčí, aby ne-
záblo. Tč. Cf. Stlačky (dod.). — O. = oplet-
ník plotní, calystegia sepium, die Deck-
winde, rostl. Vz Rstp. 1092. — O. = sto-
čené suché ratolesti z letiny na podpalo-
vání. Val. Brt. D. 244.

Otáčlivosť, die Rührigkeit, Geschäftig-
keit. Dch.

Otáčlivý, vz Otáčivý.

Otad = odtad. Služebníci o. brali. Půh.
I. 305.

Otah, u, m. To jsou samé o-hy (odtah),
průtahy). Č. T. Tkč.

Otáhavý = váhavý Brt. D. 244.

Otajkovati se, aufthauen; sich erholen
Šm.

Otajkovitý, mit Nebenhalmen. Šm.

Otakárek, der Edelfalter. O. ovocný, p.
podalirius, Segelfalter, fenyklový, p. Ma-
chaon. Vz Stn. I. 26, Brm. IV.

Otálač, e, m. = otáleč. Orl. X. 276.

Otáleti. Vz List. fil. XII. 177.

Otalgie, e, f. z řec. = bolesť ušní. Rk.
Sl.

Otálivý, zögernd. Dk. 0. strasť. Msn. O.
73.

Otan, a, Otánek, nka, m. = Ota.

Oťapa, y, m. = nešika, hňup. Mor. Brt
D. 244.

Oťapati, herunterschlagen. Jablka se
stromu žerdkou o. Laš. Tč.

Otáplý = vypadající jako zmoklá sle-
pice. U Třebíče. Bkř.

Otaslav, a, m , os. jm. Pal. Rdh. I. 124.,
D. ol. I. 290., Pal. Děj. I. 2. 115.

Otaslavice, Ottaslawitz. Jak prodávají
v O-cích košťata? Vz Sbtk. Krat. h. 190. —
Tk. IV. 308., V. 127., Rk. Sl.

-otať Vz Brt. D. 159.

Oťatí, n = otětí. Slov. Bern.

Otava. Mkl Etym. 328., Bž. 225., List.
fil. XII. 177., Rk. Sl. — O., os. jm. Vck.

Otaviti se z čeho. Brt. Skl. 47.

Otavka, y, f. = klásky obilní později
ostatních dozrávající. Vz Podklasek. Brt. I).
244.

Otavní sluka, vz Otavník. — O. = ota-
vující. Ta slastná družnosť ti bude krůpějí
o nou. Dch.

455*



	147

	Ošúpati, vz Ošupovati. Ošupinatělý, beschuppt. Šp. Ošupiněný, beschuppt. Rst. 458. Ošupovati, ošúpati, abreiben, abnützen. Slov. Vylámaná kukurica sa ošupuje a šu- pami sa dobytok krmí. Slov. Rr. Sb. Na Mor. vyšustovati, vydrhovati (ze šústí). Šd. Ošurganec, nce, m. = otrhanec, Lump, m. U Místka. Škd. Ošurganý = otrhaný, abgerissen, zer lumpt. U Místka. Škd Ošust = lavina. Jdúc dolinou počuli naráz silný ruch a hviždiace povetrie a skôr ležby sa boli mohli poobzerať, čo je to, až sňa hový ošust pohrobil z ních dvóch za živa. N. Hlsk. I. 37. Ošústaný = ošoustaný, vykartáčovaný, čistý. O. kabát. Mor. Vck. Ošústiti, ošustovati. Turkyň (turecká pšenice, kukuřice na Slovácích se okopává, obhazuje, zežíná (vršky), vylamuje (klasy od hůlek), ošustuje (šústí se, sdruhuje z klasů), lúpe n. sdrhuje. Vz Kotačka, Turčání. Brt. Ošustrovati koho = ošiditi. Ti ho při kartech o-li. U Kr. Hrad. Kšť. Ošušnaný; -án, a, o = okousaný. O. hruška, chléb. Ve vych. Čech. Všk. Ošušnati = okousati. Chce chleba a jen jej o-ná. Ve vých. Čech. Všk. Ošušorený = osušený, oschlý, jako seno. Slov. Rr. Sb. Ošutiti, vz Šutiti. Koze o-til chvost. Slov. Zbr. Báj. 41. Ošva, y, f. = otrhaná, planá stvora, na- dávka ženské. Slov. Rr. Sb, Sb. sl ps. I. 117. U Místka. Škd. Ošvábiti = ošuliti. Také na Slov. Rr. Sb. Ošvácaný = ołepaný, nepěkně ostříhaný. Brt D. 244. Ošvácati = nepěkně ostříhati (vlasy). Mor. Vck. Vz Ošvácaný. Ošvářiti = ostříhati (vlasy). Val. Vck. Ošvihati, abpeitschen. — koho také = ostříhati, abscheren. U Olom. Sd. Ošvihel, hle, m. = prut, jímž se švihá ku př. na děti. U Přer. Fr. Blý. 1. Ot. Slyšel jsem jednoho kněze z Derfle u Uher. Hrad., ten vyslovoval oť. Tč. Pru- tom (prutem) ťa oť vyučuje, jak máš po- slúchať. Na Bezkydech. Tč. Ot chce veděť, kde je brát. Pl. 1. 270. 2. Ot = od. Bž. 51. -ot, vz -et (Hřmet). -ota: sirota, mekota, makota, súchoty, řechota, hlupota. Brt. D. 142. Otacmati = otočiti (onuce na nohu), opantati. Val. Vck. Otáčecí, Dreh-, Drehung; Umdrehungs-, Rotations-. O. osa, Šp., ZČ. I. 41., 100, pohyb, Dk., Stč. Zem. 369., SP. II. 68., prskoun, NA. III. 135., rychlosť, Dch., SP., bod (točník), kotouč, plocha, sloup Šp. Otáčeč, e, m., der Dreher, Umdreher. Otáčení. Osa o. (otáčecí), plocha o. (oto- čen), Nz., střed, rovina o. ZČ. I. 100., 178 , Jrl. 120. O. se země okolo osy. Stč. Zem. 68 O volné. ZČ. I. 179. O. útvarů geometri- ckých kol přímé osy. Jrl. 119. Ct. Slov. zdrav.	Otáčidlo, a, n. = přístroj v nádraží, die Drehscheibe. Šp., Zpr. arch. XI. 5. Otáčivě, drehbar. O. na něčem přidě- laný ZČ. III. 80. Otáčivosť, i, f., die Drehbarkeit. Rm. I. 98., 122. Otáčivý. O. čiv, nerv, Rollnerv, m., Nz. lk., mžikavosť, nystagmus rotatorius, dělo harpunové, Us., mohutnosť, Rm. 122., mo- ment, ZČ. I. 56., rostliny, Rosc. 44., ná- prava, NA. IV. 153, osa, Drehachse, pohyb, kloub (obrtlivý), bod, buben, Nz. lk., těleso. ZČ. I. 268. Hřídel v objímce o-vý. ZČ. Kola na nápravách, okolo rejdováku o-vá. NA. IV. 153. Kolo kolem osy o-vé. Us. Pdl. Cf. Popínavý. Otáčka, die Windung, Umkehr. Bez čeho sedlák pole neoře? Bez otáčky. Mor. Brt. — O., Ausflucht. Přede rád o-ky a kličky. Dch. Vz Votáčka. — O. = sláma, kterou si lid nohy do bot v zimě otáčí, aby ne- záblo. Tč. Cf. Stlačky (dod.). — O. = oplet- ník plotní, calystegia sepium, die Deck- winde, rostl. Vz Rstp. 1092. — O. = sto- čené suché ratolesti z letiny na podpalo- vání. Val. Brt. D. 244. Otáčlivosť, die Rührigkeit, Geschäftig- keit. Dch. Otáčlivý, vz Otáčivý. Otad = odtad. Služebníci o. brali. Půh. I. 305. Otah, u, m. To jsou samé o-hy (odtah), průtahy). Č. T. Tkč. Otáhavý = váhavý Brt. D. 244. Otajkovati se, aufthauen; sich erholen Šm. Otajkovitý, mit Nebenhalmen. Šm. Otakárek, der Edelfalter. O. ovocný, p. podalirius, Segelfalter, fenyklový, p. Ma- chaon. Vz Stn. I. 26, Brm. IV. Otálač, e, m. = otáleč. Orl. X. 276. Otáleti. Vz List. fil. XII. 177. Otalgie, e, f. z řec. = bolesť ušní. Rk. Sl. Otálivý, zögernd. Dk. 0. strasť. Msn. O. 73. Otan, a, Otánek, nka, m. = Ota. Oťapa, y, m. = nešika, hňup. Mor. Brt D. 244. Oťapati, herunterschlagen. Jablka se stromu žerdkou o. Laš. Tč. Otáplý = vypadající jako zmoklá sle- pice. U Třebíče. Bkř. Otaslav, a, m , os. jm. Pal. Rdh. I. 124., D. ol. I. 290., Pal. Děj. I. 2. 115. Otaslavice, Ottaslawitz. Jak prodávají v O-cích košťata? Vz Sbtk. Krat. h. 190. — Tk. IV. 308., V. 127., Rk. Sl. -otať Vz Brt. D. 159. Oťatí, n = otětí. Slov. Bern. Otava. Mkl Etym. 328., Bž. 225., List. fil. XII. 177., Rk. Sl. — O., os. jm. Vck. Otaviti se z čeho. Brt. Skl. 47. Otavka, y, f. = klásky obilní později ostatních dozrávající. Vz Podklasek. Brt. I). 244. Otavní sluka, vz Otavník. — O. = ota- vující. Ta slastná družnosť ti bude krůpějí o nou. Dch. 455*