150

býti (offen stehen) k jich potřebě, aby sobě
v něm proti nepřátelóm pomoci mohli. Arch.
VII. 579. a j. často. Pec s o-ným okem.
Pec s o-nými prsy. NA. IV. 165. Míti oči
o-né. Dch. Pracuj, dokud je čas o-ný (do-
kud doba přízniva). U Žamb. Dbv. U Rych-
nova. Kšk. S o-nou náručí někoho přijati.
Mus. 1880. 168. Vizi nebesa o-ná Št. Kn. š.
21. Při o-ných dveřích při líčiti. J. tr. Ce-
lým srdcem lásky mu jest o-na (z plna srdce
ho miluje). Dvorský. Ruce o-né k darům.
Výb. II. 1407. Roura na obou koncích o-ná.

Otevřhuba. O-bové, náb. sekta na Rusi.
Vz Čas. kat. duchov. 1890. 234.

Otevřitě, offen. O. mluviti. Arch. VII. 9.

Otevříti. Cf. Mkl. Etym. 382. O., ape-
rire. Ž. wit. 21. 14. a j. Otvořiti, aperire.
Ž. wit. 50. 17., 118. 131. O. a otvořiti. Ž.
kl. Vz Bž. 51. Cf. Jir. Mor. 49. — co: ko-
houtek (parního stroje), Us., tělo (dutiny
prsní a břišní), J. tr., hrob, truhličku. NB.
Tč. 198. Kto chce všetko vedeť, znáť, musí
ústa otvárať. Slov. N. Hlsk. IV. 235. Advo-
kat otevřel svou kancelář (počal provozo-
vati praxi advokatní). Us. Pdl. O. schůzi,
sněm, german. místo: zahájiti. Brt. S. 3. vd.
169. — co komu: náruč, Hrts, rozum,
Dch., své srdce, Šml., oči (upozorniti ho),
Us., svůj úmysl, Pož. 167., nebe Št. Kn. š.
71. Štěstí dítěti jeho se otvíralo. Šml. Cizím
kupcům přístavy a města o. J. Lpř. Proč
pak bech ti otvírala? Néso já žádná tva
panna. Sš. P. 250. Počkaj milá, mám ti dačo
hovoriť: nechcelas mi včerá večer otvoriť.
Sb sl. ps. II. 1. 8. — co komu zač. Němci
uvolili se za 3000 hř. stříbra králi o. Ddk.
III. 145. — se. Jaro počalo se otvírati.
Us. Kos. Rovové se počali otvírati Výb.
II. 11. — se k čemu. Štyry nohy, štyry
rohy a bruch se tomu otvírá (stůl). Hádanka
na Slov. Rr. MBš. — se proč. Žízní rty
se otvíraly. Vrch. — se kdy. Zem z jara
se otvírá. Us. — se čím. Pouzdra otvírají
se chlopněmi Mour. — co, se kde. Otevřel
knihu na jiném místě. Hrts. Budoucnost se
před ním otvírala. Hrts. V pásmu tom ote-
vřeny doly. Frč. — se komu v čem. Jest
z toho potěšen, že se mu ve své potřebě
otevřel. Abr. 2. 127. — jak. O. oči do
kořán. Osv. I. 89. Pory rubu stejně (gleich-
förmig) o. Šp. Záklopka se otvírá nahorů,
dolů. ZČ Najednou otevře se výhled. Posp
Oni se nám důvěrně o-li Har., Žer. Otví-
rati na sloupky = dolovati na sloupky z ná-
plavu granátového se skládající, jichž staří
nechali. V horn. Zhlk. O-rá ústa jako kapr.
Pk. — co, se odkud kam Odtud se o rá
výhled na hrad. Dk. S Řípa se o-rá roz-
košná vyhlídka. Rvn. 162. O-la k němu
oči. Šml. O-vřel si cestu do Peloponnesa.
J. Lpř. S vrchu o-rá se vyhlídka do kra-
jiny. Us. Pdl.

Otevřitý. Bž. 185.

Otěž Cf. Mkl. Etym. 351., Bž. 100.

Otěžiti. Všechno na světě stvořenie otě-
žuje mé vidění (těžkým činí, obtěžuje). Hr.
ruk. 103. v. 380. Otiežena jest ruka tvá
nade mnú. Ž. kl. (319.).

Otěžník, a, m. = vozka držící otěž. Exc.,
Vlšk. 504.

Othadie, vz Odhadí. D. ol. III. 608.
Othi-us, a, m., othius brouk. Vz Kk. Br.

89.

Othonný. O. kniežky, libelli repudii. Ev.
olom. 301.

Othroziti, vz Odhroziti. Kn. rož.

Otiaľ = odtad, odtud. Slov. A o. sa vy-
rúti drak. Dbš. Sl. pov. I. 197.

Otice. Tk. IV. 78., Blk. Kfsk. 241., Rk.
Sl.

Otický z Otic. Sdl. Hr. IV. 373.

Oticú, adv. = vší silou, mocnou mocí,
mit Gewalt. O- to chtěl. Val. Vck. Oje pro-
hnalo vráta o. = ven a ven. Brt. D. 244.

Otiensko, a, n., dědina v Mal. Hontu na
Slov. Let. Mt. S. VI. 2. 11.

Otiepok, pku, m. = došek. Slov. O. zo
strechy. Orl. X. 14.

Otilda, y, f., os. jm. Kld. Rok. III. 222.

Otilie sv. vládne zuby. Vz Zbrt. 43.

Otín. Blk. Kfsk. 605., Sdl. Hr. IV. 42.,
55, Rk. Sl.

Otinoves, Ottinoves.

Otip, gt. otěpě, f. = otep. Laš. Tč.

Otiperka, y, m. a f = ošumělý člověk.
Ta ženská chodí jako o. U N. Bydž. Kšť.

Otisk pečeti, Mus. 1880. 177., zkušební o.
rytiny. Us. Pdl. Zvláštním o-kem něco uve-
řejniti. Mus. 1880. 293. Domácnosť všecka
je otiskem jeho povahy. Šml.

Otisknutý, abgedruckt. Na kameně o.,
lithographirt. Šm.

Otislav, a, m., os. jm. Pk. Npj. 79., D.
ol. II. 184.

Otišiti, mitigare. Ž. wit. 84. 4.

Otíti. Otni rúhotu mú. Ž. wit. 118. 39.

Otit-is, y, f., z řec. = zánět ucha. Čs. lk

Otizna, y, f. = otčizna. 1540., 1499. Z.
d. opav , Z. d. krn. Zukl.

Otížný, Belastungs-. Šm.

Otjatý. Jsem člověk vše čsti o-tý. Alx.
BM. 300. (HP. 88)

Otjieti, odjímati, vz Odjíti, 2.

Otkodličiti, vz Odkodlučiti. Bž. 50.

Otkrmiti, enutrire. — koho. Ž kl. (319.).

Otkvísti = odkvésti. Ž. wit. 102. 15.

Otlačený; -en, a, o, abgedrückt. Nohy
od chůze o-né. Dch. — čím. Kůň sedlem
o-ný. Čsk.

Otłačisko, housenka. Vz Odraz. Laš. Brt.

Otlak. Také u Rychn. Vk. O-ky = vraní
oči Slov. Rr. Sb.

Otlamaný = lání uvyklý. Je tak o-ván,
že je mu vše jedno. V Kunv. Msk.

Otlcť = otlouci. Slov.

Otlejmati, vz Otlýmati.

Otlelý = který otlel. Vz Tlíti. Šd.

Otlemený = neomalený. U Ronova. Rgl.
Vz Otlýmati. O. pysky (vyhrnuté). Rgl.

Otletlý, vz Odletlý.

Otlk, u, m. = otluk. Slov. Ssk.

Otlkati, vz Otlouci.

Otlosovati, absorbere.

Otlouci co: stromy, Škd., omítku, stěnu.
Us. Srnec, jelen o-ká, vytlouká parohy (kůži
s nich). O. karty (čas hrou v karty mařiti).
Dch

Otloukání píšťalek. Vz Čes. mor. ps.
27.—28., Er. P. 54.