152

Otorrhoe-a, e, f. = hnisotok z ucha.
Cs. lk.

Otoslav, a, m., os. jm. D. ol. II. 183.

Otoslavice, míst. jm. Tov. 4., 26.

Oťouma, y, m. = kdo oťoumá. Čce. Tkč.

Oťoumati = okouněti. Čce. Tkč.

Otov, a, m., Ottau, ves u Krumlova;
Wottawa. ves u Horš. Týna. Od Oty. Pal.
Rdh. I. 136., Blk. Kfsk. 662.

Otovice. Blk. Kfsk. 165.

Otpřisieci se, vz Opřisieci se.

Otpuditi, vz Odpuditi.

Otpudný, vz Odpudný.

Otrad, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 124,
Arch. I. 180.

Otradice, dle Budějovice, Otratitz.

Otradov, a, m., Otradow. Sdl. Hr. I. 82,
IV. 296, Rk. Sl.

Otradovice, Otradowitz. Blk. Kfsk. 238.,
Sdl. Hr. IV. 373., Rk. Sl.

Otrap. Mkl. Etym. 355., Pass. mus. 399.
Všeliké otrapě podrobený. Sš. I. 34. Ona
mlčala v tej otrapě. Kšch. 23. Přesytí se
i láska bez o-py sladké. Č. Kn. š. 301. —
O. = omámení atd. Když o. jich pominula.
Sv. ruk. 126.

Otrápení, das Martern. Že v jejím domě
otrápena jest a v tom o. že jest ohlechla.
NB. Tč. 249.

Otrápený. O. obradovánie = radosť po-
vstalá po tesknosti. SP.

Otřas. Kká. K sl. j. 100., 225.

Otřasalka, y, f. = dívka, která při každé
muzice musí byt, tam svú řiť otřásá. Laš
Tč.

Otřásanina, y, f. = žvást. Celý Ronge-
ismus nič je nie inšieho jako sanskullotismus
náboženský a o. nemecká. Phľd. III. 1. 79

Otřásatel, e, m., der Erschütterer. O.
země. Lpř.

Otřásati, vz Otřásti.

Otřásavý. O. bolesti, Schüttelwehen. Nz.
lk.

Otřasohelmec, mce, m., der Helmschüttler,
-nicker. Vký.

Otřasný, erschütternd. Dch. O. řeč. Sš
Mr. 56.

Otřásti co, se čím. O. se strachem,
Lpř., hrůzou. Drf. Divá bouře světem otřásá.
Vrch. Myth. I. 217. Velikou bouří živlů
otřásla se země. Tk. Č. 1. Tleskot otřásá
divadlem. Osv. O-sati rukou větvemi. Us.
Pdl. — se kde. V základech se otřásaly
skály. Kká. — jak. Otřásti se od hlavy až
k patě. Sá.

Otrava. Osv. I. 280. V MV. nepravá
glossa. Pa. O. arsenem či otrušíkem, fosfo-
rem, houbami, kyselinami, líhem, louhem,
mědi, olovem, opiem, rtutí, zkaženými klo-
básami, morfiem. Vz Slov. zdrav, O-vy je-
dovatými plyny, aromatickými sloučeninami
uhlíku, jedy omamujícími, kyselinami, žíra-
vinami a halogeny. Sepsal dr. Hyn. Pelz
v III. díle Odb. path. a ther. v Praze 1880.
O. námelem snětivá, ergotismus gangrae-
nosus; o. náprstníkem, Digitalisvergiftung.
Cf. Otrávení. O. arsenikem, kafrem atd. Při-
pravila mu do jídla o-vy. Kld.

Otravač, e, m. = otravovač. Slov. Zbr.
Lžd. 108.

Otrávenec, nce, m., der Vergiftete. Sm.

Otrávení. Št. Kn. š. 10 Vz Otrava.
Kram. Slov., Čs. lk. Rejstřík.

Otrávený. Je o-ven (opilý). Us. — čím.
Srdce světem o-né. Vrch.

Otravina, y, f. = otrávení, otrava, jed.
Zemřel na o-nu Pk. Npj. 121.

Otráviti. Št. Kn š. 8. O. bratra. Sš. P.
169. — co komu: život. Hrts. — (se)
čím. Čo sa komu ľúbi, tým sa neotroví.
Slov. Rr. MBš. — V dome nebolo, ani čím
by muchu otrovil. Phľd. VII. 107.

Otravka, y, f., vz Hořavka (dod.).

Otravkyně, ě, f. = otravnice. Dch.

Otravnosť, i, f., die Giftigkeit. Ktoré
rastliny pre o. v ošklivosti máme. Slov.
Zátur.

Otravný. O. bol, Kos., dávka, dosis to-
xica, hlíza, výpar, vzduch. Kká., Vrch. a Us.

Otravovač, otravovatel, e, m. = otra-
vič.

Otravovatelka, y, otravovatelkyně, ě,
f. = otravnice.

Otráživý = odráživý, abwehrend. O. lék.
Výb. II. 464.

Otrčať = nadstrkovati, nabízeti. Keď mu
jich (peněz) o-li. Slov. Phľd. VII. 256.

Otrčiti = natáhnouti, strecken. Mor. O.
koty, kotky = umříti. Vck. O. pysky na
koho (ohrnouti). U Rožnova.

Otrejch, u, m. = utrejch. Č. Kn. š. 289.

Otřelk a, y, f. O. žíly (rudy), der Har-
nisch, Spiegel, die Spiegelfläche. Hř.

Otřelosť, i, f., die Abgeriebenheit, Ab-
genütztheit. Dk.

Otřelý. O. myšlénka, rým, Dk., vtip.

Otřep, u, m. = otřepání. Šd.

Otřepání, das Abschütteln; Beklatschen.

Otřepaný. O. báchorka, abgedroschen.
To je již tak o-né (známé), že to vrabci na
střeše zpívají. Us Brnt.

Otřepek = měkké vejce atd. Vz Vejce. —
O-ky =třísně, konec osnovy nedodělané,
který se ustřihuje; tyto o-ky slouží k na-
vazování přetržených niti. Hk.

Otřes, u, m. = otřesení. Hrts. O. páteř-
nice. Čs. lk. VIII. 114.

Otřesení, vz Slov. zdrav.

Otřesený; -en, a. o, erschüttert. O-né
zdraví, dle něm., správně: porušené, zka-
žené, chatrné. Brs. 2. vd. 167.

Otreščenec, nce, m. = otřeštěnec, der
Verrückte. Bern.

Otreščenosť, i, f. = otřeštěnosť, der
Wahnsinn, die Verrücktheit. Slov. Bern.

Otřeščivý = otreštěný, zmámený. Slov.
Rr. Sb.

Otřeštěnec, nce, m. = ztřeštěnec, zmá-
menec. Rr. Sb. Vyprovoďte o-ca prosto do
žalára. Slov. Zbr. Lžd. 226.

Otreť = otříti. Slov. Bern.

Otrha, y, m. = otrhanec. Val. Vck. Slez.
Šd.

Otrhaný. O. brambory = oloupané. U Žam-
berka Dbv.

Otrhati. Ještě bieš' ruky neotrhl (neod-
trhl) Alx. V. 1690.

Otriebený. Išiel pozde v noci o-ný do-
mov, spadol do potoka (opilý). Slov. N.
Hlsk. XXI. 27.