164

Oxytetraldin, u, m., v lučbě. Vz Rm.
I. 343.

Oxytoluol, u, m., v lučbé. Vz Šf. Poč.
539.

Oxytoluolový. O. kyselina. Vz Rm. II.
166.

Oxyuvitinový. O. kyseliny. Vz Rm. II.
193.

-oz. Bž. 234.

Ožabati, vz Ozábnouti. Gb. Hl. 140.

Ozáblivý, frostig. Všudy o. vznešenosť
a dlouhochviiná krása. Koll. III. 269.

Ozábnouti. Je tam zimná rosa, a já sem
včil bosa, budu ozábať. Sš. P. 587.

Ozaena, y, f. = soplivka. Vz Slov. zdrav.

1. Ozaj. Mkl. Etym. 425 , Šf. III. 465. Na
ozaj. Kld. II. 147. Na ozaj, na ozajst = na
opravdu. Brt. D. 175. Ej ozaj! Nemc. VII.
42. Přijdito na ozaj! Mor. Tč To je na
ozaj. Val. Vck. Povez že mi milá, za blázna
ma nemaj, či sa len žartuješ, či myslíš na
ozaj. Koll. Zp. I. 189. (93.). — Sl. p. 256.,
Č. Čt. II. 57.

2. Ozaj, e, m. = zálety. Choditi na ozaj.
U Přer. Fr. Blý.

Ozajsný = ozajstný, opravdový. Phľd.
I. 3. 92., Bl. Ps. 46.

Ozákoniti, il, ěn, ění, zum Gesetz ma-
chen. Šd.

Ozář, e, f., der Umschein (um das Haupt
der Heiligen). Šm.

Ozářený; -en, a, o, be-, umstrahlt, ver-
klärt. — od čeho: od slunce. Posp. —
čím. Postava bleskem o-ná; Hladina lunou
o-ná. Vrch. Obličej vlídným úsměvem o-ný.
Vlč.

Ozářiti co jak: silně. Lpř.

Ozávorkovany; -án, a, o, eingeklam-
mert. O. číslo. Šim. 22., 160. — Vch. Ar.

Ozávorkovati, einklammern. — co. Šim.
11.

Ozbíjati, berauben, plündern. Vz násl.

Ozbiti, ozbíjeti =oloupiti, berauben,
plündern. Koll. Sl.dc. II. 28. Že by boli
ozbíjali kostely. Dbš. Obyč 89. O-jeti kupce.
Let Mt. S. VI1. 1.76.

Ozbrojenstvo, a, n. = ozbrojenci. Osv.
I. 340.

Ozbrojený. O. tanec, Lpř. Dj. I. 183.,
magnet. NA. V. 290.

Ozbytečněti, ěl, ění. Sš.

Ozd. Mkl. Etym. 229. O., axidarium.
15. stol. — O. = miesto múrami obehnané
a opevnené. Slov. Phľd. II. 499.

Ozda, ozdaj = ozaj, věru, jistě. Slov.
Něm. IV. 446. Ozda se to krajani s neprá-
celom bijú. Koll. Zp. II. 371. — O., y, f. =
hvozda. Šm.

Ozděřiny, pl., f. = ječmenné n. ovesné
otruby. Slez. Šd.

Ozdín, a, m. = míst. jm. na Slov. Ev.
šk. III. 262., Let. Mt. S. X. 2. 30.

Ozditi města. Ž. wit. Deut. 9. — O. =
sušiti. Cf. Mkl. Etym. 229.

Ozdívka, y, f., das Gemäuer. O. vysoké
peci, ozdivo, Hochofenmauer. Hř.

Ozdivo, a, n., vs Ozdívka. Hř.

Ozdnice. Mkl. Etym. 229.
Ozdoba, Mkl. Etym. 47., Št. Kn. š. 103
Čelní o. Prm. IV. 246. O. sloupu: hranít-

kovaná, kosočtvercová, proutkovaná, stup-
ňovitá, šupinovitá, závitkovitě se vinoucí,
žlábkovitá. NA. I. 162. O. zpěvu. Zv. Př.
kn. II. 20 — O = okrasa. Bez o-by vy-
právěti Vrch.

Ozdobenina, y, f. O-ny biskupské. Hnoj.
39.

Ozdobilkování, n., das Verzieren, die
Verzierung. Všude sladičkování a o., které
smysly dráždí. Koll. III. 121.

Ozdobinář, e, m. = ozdobinkář. Šm.

Ozdobitelský, ornamental. Šm.

Ozdobiti co čím. Chrám poklady o-bil.
Pož. 3. — jak. Bohatě o. Pož. 5. — co
v čem. Aby ve všem o-li křesťanskú vieru
Št Kn. š. 116.

Ozdobil (!) = ozdoba. Pohl.

Ozdobnický, decorativ. O. umění. Mour.

Ozdobnina, 3, f.. die Decoration Šm.

Ozdobninka, y, f. = ozdobinka. Šm.

Ozdobninský, Galanterie-. Šm.

Ozdobný. O. nářadí, Us., řečník, S. N. I.
16., mluva, Tf., frase, Lpř,, zpěv (kolora-
turní), Zv. Př. ku. II. 20., květiny, Mus. 1880.
438., otepčanka, vz toto. Nesluší blázni-
vému slova ozdobná. Mark.

Ozdobovací krásno, umění. Dk.

Ozdrava, y, f. = ozdravění. Sš. J. 161.

Ozdravnouti = ozdravěti. Sš. Koho
v pátek zima zemele, zřídka kdy ozdravne.
Kld. II. 333.

Ozdřoť, ozdřaju, ozdřol = ozráti, reif
werden. Laš. Tč.

Ozdůbkovati verzieren. — co. Dk. Aesth.
477.

Ozeblý, frostig geworden. Šm.

Ozel, vz Noša (dod.).

Ozěl, a, m , os. jm. Opav. týd. 1884. č.
60.

Ozelenený, grün gemacht (gefärbt). Od
hněvu o-lý. Zátur. Priat. II. 35.

Ozembuch, ozembuk = silák. U Uher.
Hrad. Tč.

Ozer = ozher.. Mor. Knrz.

Ozera, y, m. a f. = osoba (pohrdlivě
o dítěti, o ženské, o ženské vypínavé, do-
mýšlivé). U Místka. Škd.

Ozero, a, n. = jezero. Slov. LObz. XXII.
206.

Ozhorka, y, f., obec. osorka, vosorka =
malé usmrkané děvče (nadávka). V Krkon.
Hk.

Ozhran, vz Ozran.

Ozhravý, vz Ozravý.

Ozhřivěti, ěl, ění, rotzig werden.

Ozhřivina, y, f., die Rotzigkeit.

Ozhřivka, der Rotz, die Faraine. Nz. lk.
O. kožní, der Hautrotz, o. hrtanu, laryngitis
malleosa, Vz Vozhřivka, Kram., Slov., Slov.
zdrav., Os. lk. Rejstřík.

Ozhřivkovitý, rotzartig. Nz. lk.

Ozhřivkový, Rotz-. O. osutina, uzel, ne-
štovice, -pustel, Nz. lk., zánět hrtanu (voz-
hřivka hrtanu). Exc.

Ozhřivý, rotzig. O. kůň. Hdk.

Oziavať = ozíbati. Vz Ozábnouti. Slov.
Slav. 74, Koll. Zp. I. 409.

Oziablý = ozáblý. Slov. Č. Čt. II. 133.

Ozibalík, a, m., os. jm. Mor. Šd.

Ozíbati. Brt. D. 83.