168

Oživělý = oživený. Dch., Vrch.

Oživení, n., die Belebung. O. politického
ruchu, Sbn., jazyka českého, Mus. 1880 17.,
zevnějšku budovy. Šmb.

Oživenosť, i, f., die Belebtheit. Tš., Blý.

Oživený, belebt. O-né či zoické útvary,
skrytě o-né či kryptozoické útvary. Stč.
Zem. 682., NA. V. 568. — čím. Jasnou
kritikou o-né vypsání. Schlz.

Oživiti, vivificare. Ž. wit. 70. 2. Oživu-
jící princip organismu zvířecího. Mus. 1880.
183. — koho, se čím. Moudrosť boží při-
jala pleť z člověka a rozumným duchem ji
o-la. Sš. J. 23. (I. 157.). Setřené písmo tink-
turou Giobertianovou o. Mus. 1880 111 —
koho, co. O. nějaké slovo zastaralé. Mus.
1880. 44. Tyto city ho oživují, pronikají.
Tč. exc. — se. Vzpomínky na minulosť se
o-ly. Šml. I 103. — jak. Tu se zábava
valně o-la. Vlč. Oblouky výhodné oživují
celek. Bdl. exc.

Oživný. Vody vše o-né prúďa sa všade.
Slov. Dbš. Úv. 48.

Oživoucí, belebend. Šm.

Oživovací látka. Vz Jg. Slnosť. 54.

Oživovatel, e, m., der Beleber. Šm.

Oživovatelka, y, f., die Beleberin.

Ožižlaviti = žižlavým, žhavým učiniti,
glühend machen. O. uhel. Na již. Mor. Šd.

Ožlabený. Rámec na hodiny jemně uhla-
zený a o., ausgehöhlt, kannelirt. Dch.

Ožlklý = ožloutlý, gelblich. O. hora.
Slov. Dbš. Úv. 18., Orl. III. 167.

Ožlknutý; -ut, a, o = ožlklý. Slov. O-té
lísťa. Dbš. Sl. pov. II. 46. Hora bola o-tá
ako jeseň. Ib. I. 8. 10.

Ožloutalý, gelblich geworden. O. háj
Č. Kn š. 196

Ožloutlý, gelblich.

Ožltlý = ožloutlý, gelblich. O. lístky.
Sldk. 309.

Ožltnutý = ožlutlý. O. halozy. Slov. Orl.
VI. 157.

Ožlučiti co čím. Pomstou srdce o-čil.
Č. Kn. š. 336.

Ožlučněti, gallig werden. Ktt. exc.

Ožluklý, gelb geworden, gelb. V Pešti
již na konci jara všecko všudy zaprášené,
o-lé a vyčichlé bývá. Koll. III. 154.

Ožlutlý, gelblich. O. listí, stromy. Šd.

Ožmolek, lku, m. = něco ožmoleného,
kus slaniny, jímž se obuv mastí. Brt. D.
244.

Ožoť = ožnouti, ožíti. Laš. Tč.

Ožouvať, vz Ožúvať.

Ožralda, y, m. = ožralec. Us. Brnt.

Ožralice. Kdy je žena o., hospodářství
rozdrtí se. Slez. Tč.

Ožralství. Z o. vadili a sekali se na-
pořád. Mus. 1880. 451.

Ožravy, pl., f. Na O-vách = luka u Nu-
zic na Táb BPr.

Ožrebenie, n. = ohřebení. Zbr. Báj. 40.

Ožuch, u, m. = ožeh. Slov. Bern.

Ožucholec, lce, m. = ožuch. Slov. Bern.

Ožuchov, a, m. Sdl. Hr. I. 55.

Ožultnouti, ožulknouti = ožloutnouti.
Laš Tč.

Ožura, y, f. Ht. Brs. 51.

Ožúvač, e, m., der Wiederkäuer. Slov.
Loos.

Ožúvaný, vz Ožúvati. Keď má jazyk o-ný,
vravia, že ho nekto oklevetil. Rr. Šb.

Ožúvati se komu. Když něco v noši
(v uzle, na zádeh) neseného k jedné straně
se shrnuje, dí se, že se mu to ožúvá. U Bzence.
Šd. — O. se oč = přimlouvati se. Silně sa
o ty peníze ožúval. U Star. Jičína. Vhl.

Ožúvavý. O-ví = dvoupaznehtní přežú-
vavci, die Zweihufer, Wiederkäuer. Nz.

Ožvalda, y, f. = ožralec. Rk.

Ožvantaný = opilý. Val. Vck., Brt. D.
244.

Ožžený; -en, a, o= umsengt, verbrannt.
— čím: ohněm. Lpř.

P se střídá 2. s b: obak (opak), nazba
(náspa), bloščka (ploška), charba (charpa).
Mor. Brt. D. — b) s v: vtak v. ptak (toto
zvl. na Opavsku). Brt. D. — P se vysouvá.
Cf. Mkl. aL. 233., 296., List fil. IV. 303.
Na Lašsku se nevysouvá ve slovese trpnuť:
Noha mu strpnula. Brt. D. 110. — o se
vsouvá. Crkati — crpkati. Val. Brt. D. 65.
Čříti — čerpák, dráti — drápati, chvíti —
chvěpliti atd. Šf. III. 487. -- Cf. Vm. ad
Mkl. aL. 27. ´p v strč. Vz List. fil. X.
107.—109. Cf. Gb. Ml. 33. nn. — Holka
s pěti p: poctivá jako lilie, pobožná jako
světice, pracovitá jako včelička, pěkná jako
růže a peněžitá až dosť. Mor. Knrz.

Pa-. Cf. Bž. 217., 237.

Pa = pak. Kde pa? Kam pa? U Loun. Kš.

Pá = s Bohem (v dětské řeči). Dej mi
pá (s Bohem, pusu, hubičku). Us. BPr., Zkr.
Já jdu pá (na procházku a p.). Us. To je
Pa (pán Bůh, ukazuje-li se na kříž nebo na
nebe). Us. Šd.

Pabeč, bče, m, les v Libějicku. Blk.
Kfsk. 654

Pabek, bka, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 124.

Paběn, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 124.,
Pal. Děj. I. 380.

Paběnice. Arch. VIII. 113., 443., Tk. V.
253., Blk. Kfsk. 1380., Sdl. Hr. I. 256., Let.
142., Rk. Sl.



	168

	Oživělý = oživený. Dch., Vrch. Oživení, n., die Belebung. O. politického ruchu, Sbn., jazyka českého, Mus. 1880 17., zevnějšku budovy. Šmb. Oživenosť, i, f., die Belebtheit. Tš., Blý. Oživený, belebt. O-né či zoické útvary, skrytě o-né či kryptozoické útvary. Stč. Zem. 682., NA. V. 568. — čím. Jasnou kritikou o-né vypsání. Schlz. Oživiti, vivificare. Ž. wit. 70. 2. Oživu- jící princip organismu zvířecího. Mus. 1880. 183. — koho, se čím. Moudrosť boží při- jala pleť z člověka a rozumným duchem ji o-la. Sš. J. 23. (I. 157.). Setřené písmo tink- turou Giobertianovou o. Mus. 1880 111 — koho, co. O. nějaké slovo zastaralé. Mus. 1880. 44. Tyto city ho oživují, pronikají. Tč. exc. — se. Vzpomínky na minulosť se o-ly. Šml. I 103. — jak. Tu se zábava valně o-la. Vlč. Oblouky výhodné oživují celek. Bdl. exc. Oživný. Vody vše o-né prúďa sa všade. Slov. Dbš. Úv. 48. Oživoucí, belebend. Šm. Oživovací látka. Vz Jg. Slnosť. 54. Oživovatel, e, m., der Beleber. Šm. Oživovatelka, y, f., die Beleberin. Ožižlaviti = žižlavým, žhavým učiniti, glühend machen. O. uhel. Na již. Mor. Šd. Ožlabený. Rámec na hodiny jemně uhla- zený a o., ausgehöhlt, kannelirt. Dch. Ožlklý = ožloutlý, gelblich. O. hora. Slov. Dbš. Úv. 18., Orl. III. 167. Ožlknutý; -ut, a, o = ožlklý. Slov. O-té lísťa. Dbš. Sl. pov. II. 46. Hora bola o-tá ako jeseň. Ib. I. 8. 10. Ožloutalý, gelblich geworden. O. háj Č. Kn š. 196 Ožloutlý, gelblich. Ožltlý = ožloutlý, gelblich. O. lístky. Sldk. 309. Ožltnutý = ožlutlý. O. halozy. Slov. Orl. VI. 157.	Ožlučiti co čím. Pomstou srdce o-čil. Č. Kn. š. 336. Ožlučněti, gallig werden. Ktt. exc. Ožluklý, gelb geworden, gelb. V Pešti již na konci jara všecko všudy zaprášené, o-lé a vyčichlé bývá. Koll. III. 154. Ožlutlý, gelblich. O. listí, stromy. Šd. Ožmolek, lku, m. = něco ožmoleného, kus slaniny, jímž se obuv mastí. Brt. D. 244. Ožoť = ožnouti, ožíti. Laš. Tč. Ožouvať, vz Ožúvať. Ožralda, y, m. = ožralec. Us. Brnt. Ožralice. Kdy je žena o., hospodářství rozdrtí se. Slez. Tč. Ožralství. Z o. vadili a sekali se na- pořád. Mus. 1880. 451. Ožravy, pl., f. Na O-vách = luka u Nu- zic na Táb BPr. Ožrebenie, n. = ohřebení. Zbr. Báj. 40. Ožuch, u, m. = ožeh. Slov. Bern. Ožucholec, lce, m. = ožuch. Slov. Bern. Ožuchov, a, m. Sdl. Hr. I. 55. Ožultnouti, ožulknouti = ožloutnouti. Laš Tč. Ožura, y, f. Ht. Brs. 51. Ožúvač, e, m., der Wiederkäuer. Slov. Loos. Ožúvaný, vz Ožúvati. Keď má jazyk o-ný, vravia, že ho nekto oklevetil. Rr. Šb. Ožúvati se komu. Když něco v noši (v uzle, na zádeh) neseného k jedné straně se shrnuje, dí se, že se mu to ožúvá. U Bzence. Šd. — O. se oč = přimlouvati se. Silně sa o ty peníze ožúval. U Star. Jičína. Vhl. Ožúvavý. O-ví = dvoupaznehtní přežú- vavci, die Zweihufer, Wiederkäuer. Nz. Ožvalda, y, f. = ožralec. Rk. Ožvantaný = opilý. Val. Vck., Brt. D. 244. Ožžený; -en, a, o= umsengt, verbrannt. — čím: ohněm. Lpř.

	P.

	P se střídá 2. s b: obak (opak), nazba (náspa), bloščka (ploška), charba (charpa). Mor. Brt. D. — b) s v: vtak v. ptak (toto zvl. na Opavsku). Brt. D. — P se vysouvá. Cf. Mkl. aL. 233., 296., List fil. IV. 303. Na Lašsku se nevysouvá ve slovese trpnuť: Noha mu strpnula. Brt. D. 110. — o se vsouvá. Crkati — crpkati. Val. Brt. D. 65. Čříti — čerpák, dráti — drápati, chvíti — chvěpliti atd. Šf. III. 487. -- Cf. Vm. ad Mkl. aL. 27. ´p v strč. Vz List. fil. X. 107.—109. Cf. Gb. Ml. 33. nn. — Holka s pěti p: poctivá jako lilie, pobožná jako světice, pracovitá jako včelička, pěkná jako růže a peněžitá až dosť. Mor. Knrz.	Pa-. Cf. Bž. 217., 237. Pa = pak. Kde pa? Kam pa? U Loun. Kš. Pá = s Bohem (v dětské řeči). Dej mi pá (s Bohem, pusu, hubičku). Us. BPr., Zkr. Já jdu pá (na procházku a p.). Us. To je Pa (pán Bůh, ukazuje-li se na kříž nebo na nebe). Us. Šd. Pabeč, bče, m, les v Libějicku. Blk. Kfsk. 654 Pabek, bka, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 124. Paběn, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 124., Pal. Děj. I. 380. Paběnice. Arch. VIII. 113., 443., Tk. V. 253., Blk. Kfsk. 1380., Sdl. Hr. I. 256., Let. 142., Rk. Sl.