Předchozí (169)  Strana:170  Další (171) |
|
|||
170
|
|||
|
|||
Pač = viz, hle Slov. Btt. Sp. 26. Cf. Pá-
čiti. Pačák, u, m. Brambory se uvařily, shnily
na pačák = tuze na měkko. CT. Tkč. Pačár, u, m. Brambory (maso, buchty)
jsou spáleny na p. Čce. Tkč. Pačej, e, m., os jm. Pal. Rdh. T. 124.
Paček, čka, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 124
— P., čku, m., vz Pačech. Páček, čku, m.,Päckchen,, n. Šm. —
P-čky, v horn., der Drückel. Šm. Pačekovati, vz Pačechovati.
Pačeřice, Pačeřitz. Blk. Kfsk. 803 , 844.,
Rk Sl. Pačes. Vz Mkl. Etym. 35. Cf. Česati. Šf.
III. 555. Také tílko tvého Jesulátka nebudeš chtít odít p-sím (ledabylo). Hdk. Dřev. — P = vlasy (s příhanou) Vz Škutina. Pačesný. P. plátno = z pačesí, ze špat-
ného lnu, Hk., konopné. Brt P. Jan = ne- šika. Brt Pačestí, n , sam. u Ledče.
Pačetluky, Patzedluk, z Pěkotluky. Mus.
1889. 166 Pačga, mačga, y, f. = řídké bláto. Brt.
D. 245. Pačgať se = mačgať se, mazati se. Laš.
Brt. D 245. Pačic, e, m. 1828. Jg. H. 1 605.
Pačík, a, m., os. jm. Pal. Rdh. 124.
Pačina, y, f., sam u Zavlekomě.
Pačinský, dem chinesischen nachgemacht.
P. porculán. Kos ol. I. 291 Pačísati. Cf. Mkl. Etym. 253.
Pačíska = druhá lepší koudel. Brt
Pačískový = z pačísky P. košile. Mor.
Knr7. Páčiti. List. fil. XII. 184.—185. — abs.
Pačteže, pačte (= vizte. Vz Pač), na akom sa koni váš brat nosí. Dbš. Sl. pov. I. 260. Nemožu páčit (si pamatovati), jak to už bylo. Brt. D. 245. — co, koho. Páčil sem to (pozoroval). Val. Vck. Každý poklesek hned p. (an ihm mäkeln). Dch Někoho p. = si pamatovati. V Podluží. Brt. Od té doby ho páčím. Brt. D. 245.— si co = pamato- vati si. Mor. Bkř. — se. Už se páčíš (zpě- čuješ, zdráháš)? Kdo se zpáčí, musí platiť Us. Sd. Vůz se páčí (kloní k pádu); Páčí sa = ustuduje od smlouvy, viklá se v ní. Brt. D. 245. — se komu. Taky sa mi šu- haj páčí (líbí), čo sa kaput za ním vláčí. Koll. Zp II. 137. — se nač = pamatovati se. Páčíš-li se na to? Val Vck. — koho odkud. Sedláci pana vrchního z rákosí p li (tahali). Č. Kn. š. 166. — se komu v čem = líbiti se Lipa 218. — co do koho. Vy víte, co máte do něho p. (o něm my- sliti). Us. Vk — komu po čem. Páčejí mu po životě. U Rychn. Msk. Pačití, n. = vyznívání pacitu potom,
když vzrušení nervu některého smyslu již přestalo Dk. P. 18 Cf Pacit Pačív, a, m., Patschiw = Pačejov.
Páčivý člověk, apprehensiv, kdo snadno
bývá uražen. Dch. Pačka, y, f. = packa, ručka. Slov. Orl.
III. 17. Páčka, y, f., die Besichtigung. Bern.
Pačlav, é. f., ves. D. ol. II. 550.
|
Pačlavice, z Pačeslavice, Patschlawitz.
Tov. 5. Pačlavský = z Pačlavic. Pačlavští pro-
dali své trhy za pytel koblih. Vz Sbtk. Krat. h. 190. Pačlověk, a, m. = člověk nepravý, ne-
poctivý. Osv. 1880, Šml. Star. f. Pačmaga, y, m. a f., převzdívka = po-
dlec; panchart Slov. Loos, Hdž. Vět. 183. — Dbš SI. pov. VI. 44.
Páčnice, e, f. = páka, das Brecheisen.
Pačochovati, vz Pačechovati.
Pačok, vz Pačech.
Pačokovati, vz Pačechovati.
Pačovsky, ého, m, os. jm. D. ol. X.
638. Pačrev, a, m. = nadávka. Slov. Nech
flochne mi len do dverí ten p.! Phľd. VI. 254. Pačuda, y, m. P. Matouš, farář. 1616.
Jg. H. 1. 605, Jir. Ruk. II 71 Pačulka, y, f, miyn u Votic.
Pačuly, Patschouly, plecthrantus grave-
olens. Mllr. 80. Pád. Cf. Rk Sl. P. člověčenstva; drtící
p. laviny. Vrch. P. říše, Šb. F., zpětný vody, Rgl. ledový, Mour., po nakloněné ploše, Mj 154., dábelský Št. Kn. š. 72. Cf. Rk. Sl. Nešťastným pádem s koně přišel o život. Šmb. Kdyby ho pádu (porážky) uchovati neráčil (Bůh). Výb. II. 1389. Vy- soké věže těžší p. mívají; Těžký p. za to vzal. Pž. 62, 118 Mohú viděti, kakým pá- dem letie z takého duostojenstvie v kakú propasť. Št. Kn. š. 143. P. v hřiech Hus I. 292. Kdo příliš vysoko chce, jest častěji pádu podroben. Exc. — P. Bodákem v pád! Fällt das Bajonnet! Čsk. — P. = rychlý běh a p. Kdybych pádem nebyla letěla, už bych jí nebyla viděla. Vhl. Dělal několik neděl do pádu (nakvap). Us. Ať to veme pádem sebou (najednou) Mor. Rgl. Pádem bych byl na to zapomněl Dch. Stal se pá- dem starostou. To nepude pádem. Us. — P — neštěstí. Království české vzalo velký pád V. Přisáhání nepřivykajte ústa tvá, neb mnozí pádové neb příhody v něm. Hus I. 108. — P — každé ze 14 vyobrazení kří- žové cesty Ktistovy. U Polič. Zkr — P. = stav. Žena byla v jiném pádu U Žink. Fč. — P. v mluvn. O p. jmen. Cf. Kvř Ml. 40.
Paď, i, f. = spadek, med, rosa sladká na listech stromových, der Honigthau. Prší-li
na stromy za světla slunečního, padá na ně p. či ruda Slez. a val. Vek. Padačka, y, f., die Epilepsie. Slez. Šd.
Padačnice, e. f, Paraboloid, n. Šm.
Padalče, vz Padalka
Padalec. Mkl. Etym. 229.
Padalka. Vz Opadalka, Opadávka, Opa-
dlina, Opadlinka, Opaduška, Zagalka. Padánče, vz Padalka
Padánek, nku, m., vz Padalka.
Padařov, Padařow. Arch. V1II.32. (u Táb.),
Tk. IV. 736 , Rk. Sl. Padati. Padu posud v Klat. Sníh pade.
Markalous. O časování vz v List. fil. 1883. 116., u Opavy, Brt. D. 137., na Lašsku. Brt. D. 126. — abs. Padze = prší. Laš. Brt. D. 245. Theorie tato padla; Náhled ten |
||
|
|||
Předchozí (169)  Strana:170  Další (171) |