170

Pač = viz, hle Slov. Btt. Sp. 26. Cf. Pá-
čiti.

Pačák, u, m. Brambory se uvařily, shnily
na pačák = tuze na měkko. CT. Tkč.

Pačár, u, m. Brambory (maso, buchty)
jsou spáleny na p. Čce. Tkč.

Pačej, e, m., os jm. Pal. Rdh. T. 124.

Paček, čka, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 124
— P., čku, m., vz Pačech.

Páček, čku, m.,Päckchen,, n. Šm. —
P-čky, v horn., der Drückel. Šm.

Pačekovati, vz Pačechovati.

Pačeřice, Pačeřitz. Blk. Kfsk. 803 , 844.,
Rk Sl.

Pačes. Vz Mkl. Etym. 35. Cf. Česati. Šf.
III. 555. Také tílko tvého Jesulátka nebudeš
chtít odít p-sím (ledabylo). Hdk. Dřev. —
P = vlasy (s příhanou) Vz Škutina.

Pačesný. P. plátno = z pačesí, ze špat-
ného lnu, Hk., konopné. Brt P. Jan = ne-
šika. Brt

Pačestí, n , sam. u Ledče.

Pačetluky, Patzedluk, z Pěkotluky. Mus.
1889. 166

Pačga, mačga, y, f. = řídké bláto. Brt.
D. 245.

Pačgať se = mačgať se, mazati se. Laš.
Brt. D 245.

Pačic, e, m. 1828. Jg. H. 1 605.

Pačík, a, m., os. jm. Pal. Rdh. 124.

Pačina, y, f., sam u Zavlekomě.

Pačinský, dem chinesischen nachgemacht.
P. porculán. Kos ol. I. 291

Pačísati. Cf. Mkl. Etym. 253.

Pačíska = druhá lepší koudel. Brt

Pačískový = z pačísky P. košile. Mor.
Knr7.

Páčiti. List. fil. XII. 184.—185. — abs.
Pačteže, pačte (= vizte. Vz Pač), na akom
sa koni váš brat nosí. Dbš. Sl. pov. I. 260.
Nemožu páčit (si pamatovati), jak to už
bylo. Brt. D. 245. — co, koho. Páčil sem
to (pozoroval). Val. Vck. Každý poklesek
hned p. (an ihm mäkeln). Dch Někoho p. =
si pamatovati. V Podluží. Brt. Od té doby
ho páčím. Brt. D. 245.— si co = pamato-
vati si. Mor. Bkř. — se. Už se páčíš (zpě-
čuješ, zdráháš)? Kdo se zpáčí, musí platiť
Us. Sd. Vůz se páčí (kloní k pádu); Páčí
sa = ustuduje od smlouvy, viklá se v ní.
Brt. D. 245. — se komu. Taky sa mi šu-
haj páčí (líbí), čo sa kaput za ním vláčí.
Koll. Zp II. 137. — se nač = pamatovati
se. Páčíš-li se na to? Val Vck. — koho
odkud. Sedláci pana vrchního z rákosí
p li (tahali). Č. Kn. š. 166. — se komu
v čem = líbiti se Lipa 218. — co do koho.
Vy víte, co máte do něho p. (o něm my-
sliti). Us. Vk — komu po čem. Páčejí
mu po životě. U Rychn. Msk.

Pačití, n. = vyznívání pacitu potom,
když vzrušení nervu některého smyslu již
přestalo Dk. P. 18 Cf Pacit

Pačív, a, m., Patschiw = Pačejov.

Páčivý člověk, apprehensiv, kdo snadno
bývá uražen. Dch.

Pačka, y, f. = packa, ručka. Slov. Orl.
III. 17.

Páčka, y, f., die Besichtigung. Bern.

Pačlav, é. f., ves. D. ol. II. 550.

Pačlavice, z Pačeslavice, Patschlawitz.
Tov. 5.

Pačlavský = z Pačlavic. Pačlavští pro-
dali své trhy za pytel koblih. Vz Sbtk.
Krat. h. 190.

Pačlověk, a, m. = člověk nepravý, ne-
poctivý. Osv. 1880, Šml. Star. f.

Pačmaga, y, m. a f., převzdívka = po-
dlec; panchart Slov. Loos, Hdž. Vět. 183.

— Dbš SI. pov. VI. 44.

Páčnice, e, f. = páka, das Brecheisen.

Pačochovati, vz Pačechovati.

Pačok, vz Pačech.

Pačokovati, vz Pačechovati.

Pačovsky, ého, m, os. jm. D. ol. X.
638.

Pačrev, a, m. = nadávka. Slov. Nech
flochne mi len do dverí ten p.! Phľd. VI.
254.

Pačuda, y, m. P. Matouš, farář. 1616.
Jg. H. 1. 605, Jir. Ruk. II 71

Pačulka, y, f, miyn u Votic.

Pačuly, Patschouly, plecthrantus grave-
olens. Mllr. 80.

Pád. Cf. Rk Sl. P. člověčenstva; drtící
p. laviny. Vrch. P. říše, Šb. F., zpětný
vody, Rgl. ledový, Mour., po nakloněné
ploše, Mj 154., dábelský Št. Kn. š. 72. Cf.
Rk. Sl. Nešťastným pádem s koně přišel
o život. Šmb. Kdyby ho pádu (porážky)
uchovati neráčil (Bůh). Výb. II. 1389. Vy-
soké věže těžší p. mívají; Těžký p. za to
vzal. Pž. 62, 118 Mohú viděti, kakým pá-
dem letie z takého duostojenstvie v kakú
propasť. Št. Kn. š. 143. P. v hřiech Hus
I. 292. Kdo příliš vysoko chce, jest častěji
pádu podroben. Exc. — P. Bodákem v pád!
Fällt das Bajonnet! Čsk. — P. = rychlý
běh a p. Kdybych pádem nebyla letěla, už
bych jí nebyla viděla. Vhl. Dělal několik
neděl do pádu (nakvap). Us. Ať to veme
pádem sebou (najednou) Mor. Rgl. Pádem
bych byl na to zapomněl Dch. Stal se pá-
dem starostou. To nepude pádem. Us. —
P — neštěstí. Království české vzalo velký
pád V. Přisáhání nepřivykajte ústa tvá,
neb mnozí pádové neb příhody v něm. Hus
I. 108. — P — každé ze 14 vyobrazení kří-
žové cesty Ktistovy. U Polič. Zkr — P. =
stav. Žena byla v jiném pádu U Žink. Fč.

— P. v mluvn. O p. jmen. Cf. Kvř Ml. 40.
Paď, i, f. = spadek, med, rosa sladká na

listech stromových, der Honigthau. Prší-li
na stromy za světla slunečního, padá na ně
p. či ruda Slez. a val. Vek.

Padačka, y, f., die Epilepsie. Slez. Šd.

Padačnice, e. f, Paraboloid, n. Šm.

Padalče, vz Padalka

Padalec. Mkl. Etym. 229.

Padalka. Vz Opadalka, Opadávka, Opa-
dlina, Opadlinka, Opaduška, Zagalka.

Padánče, vz Padalka

Padánek, nku, m., vz Padalka.

Padařov, Padařow. Arch. V1II.32. (u Táb.),
Tk. IV. 736 , Rk. Sl.

Padati. Padu posud v Klat. Sníh pade.
Markalous. O časování vz v List. fil. 1883.
116., u Opavy, Brt. D. 137., na Lašsku.
Brt. D. 126. — abs. Padze = prší. Laš.
Brt. D. 245. Theorie tato padla; Náhled ten