171

padl. Sbn Obilí již padá (je zralé). Us. Fč.
Padla (hodina, kterou práce se končí)! Us.
Dch. Hvězdy padají Mj. 465., Stč Zem.
22., 252. Padají scdláci (chumelí se sníh);
Padá zlato (zúrodňující déšť). Us. Kšá. Kéž
by konečně časy padly (nastaly), abychom
mohli na poli zase pracovati. Us. Vrů.
Práva Mojžíšova padla (pozbvla platnosti).
Pož. 52.— kam (kde, komu, jak, od-
kud, kudy, kdy). Tma padla na lesy;
Mdloba všem na víčka padala; Vlas její
padal bujnou vlnou dolů až k pasu; Vlasy
padaly jí po skráních kadeřavým vodopádem
až k růžové paty důlku; Přízrak mu padl
na duši; Šero jitra padlo v sluji; Páže
svisle padly k bokům; S větve listí déšť jim
padl k nohoum; Padla rána na dvéře. Vrch
Světlo sluneční plnými proudy padalo do
chrámu Vlč. Což ty břízy rozechvěné pa-
dají si do náručí? Kká. Kámen padil na
jeden duom. Mill. 91. Pomstva padne na
hlavu tvou; Padla mu na prsa: Padlo mu
to na mysl. Šml. Padl z toho do choroby
Sl. ps. 45. To padá na nás. Us. Padl mi
v Ejvanči v dvuor. Půh. II. 181. Lev na
brav padl. Hdk. Padl do toho (do jídla).
jako vůl do otypky sena. Us. Tkč. Náš
zeť padá také do tej rodiny. Brt. D. 245
P. někomu k nohoum. Posp Osy obou ra-
men padají do též přímky. ZČ. Na to jídlo
nepadám (to mi nechutná). Us. Ant. Krmela.
S pláčem padli si na prsa Hrts P. do
chyby. Mž. 24. P. v něčí moc; Hotovení
skla padá do nepaměti; To padá do druhé
polovice panování Hyksů; P. do dluhů,
v otroctví. J. Lpř. Rýma padla mi na prsa.
Us. Šd. Slova jeho padla na skálu (minula
se s účinkem). Šmb. V zoufalosti na kolena
padá. Kká. Vina na něho padá. Osv. I. 521.
Padnouti nepříteli do rukou; V češtině padá
přízvuk na první slabiku. Us. Pdl. Což jsou
jiným strojili, sami v to padli. Čr. Poče
padati maso na zemi s jich těla Výb. II.
10. Zrno obilné padna v zemi umrlo bude.
Ev. olom. P. v hřiech, v púru; Když slovo
božie padne v dobrá srdce. Št. Kn. š. 128 ,
143., 71. — odkud. Padnú ot strany tvé.
Ž. kl. — odkud proč. Člověk neposlušen-
stvím padl jest od radosti nebeské Hus II.
335. — zač. Ti za vlast padli trýzněnou,
za svobodu. Pl. Padl mu za obtíž, správně:
byl mu na obtíž Km.— čím: morem, Kká.,
pychem. Št. Kn. š. 167. — jak. Přes sebe
p. Us. Dch. (Vrch) padá příkrým svahem
k řece. J. Lpř. Z blankytu jeho oka perlivý
třpyt padá horkou slzou dolů Osv. I. 758
Karta mi špatné padá. Dhn. Všecko padlo
horší (dopadlo) Brt. D. 245 Všecky hmoty
padají, kde překážek v cestě není, touž
rychlostí k zemi. M|. 64. Břeh příkře padá.
Posp. Třaskem padne kopí z pravice. Kká.
A druhdy tak těžce padnem a šeředně,
že . . . Št. Kn. š. 50 — kdy. Město padlo
po hodinném odporu. Us. Pal Padl na
útěku. J. Lpř. Padlo to na den sv. Miku-
láše; Oheň padl ještě dobře v čas vody;
Jeho svátek padne ve žních. Us. Rgl. Opona
na konci jednaní padla; Pevnosť padla po
dlouhém obléhání. Us. Pdl. Do rána padne
sníh. Osv. — jak dlouho Budze padač

celú noc. Slav. II. 5. — kde. Keď si ja
pomyslím, jak vo svete padá (jak to chodí).
Sl. ps. 101. Přede pněm dřevěným na zemi
padnu. BO. Věků slona padá přede mnou.
Vrch. Myth. I. 217. — komu. Padla mu
pěkná karta. Us. Tč. — več. Padnouti
v něčí nemilosť. Osv Kká Když máme po-
kušenie, častokrát v kochání aneb v přivo-
lení padáme. Hus II. 87 — kudy. Světlo
padá do nitra okny. Tš. Skulinou padalo
světlo měsíce na lože. Hrts. — se. Kterému
koni kůže se padá. Db. Len se padá (v Kr-
konoších : len se stele). Hk. Zem sa padá
ború (čostú = puká se) Brt. D. 245.

Padavice, e, f., die Sternschnuppe. Rk.

Padavina, y, f = scíplina, kůň na scíp-
nutí Mor Bkř.

Padavý. P. chod (trochaický), verš. Sš.
Pros. 3. vd. 38, Dk. Poet. 245. P. práce =
páravá, piplavá. U N. Kdyně. Rgl. P. v bot.,
vz Rst. 459.

Padcerka, y, f, die Stieftochter. Šm.

Paděčka, y, f. = píďka. Slov. Bern.

Padělací práce, nachahmend. Grégr J.

Padělání, n , die Nachahmung, Fälschung.
P. peněz. Us. Pdl.

Padělanina, y, f. = padělaná věc. Us.
Bkř.

Padělanosť, i, f., die Gefälschheit. Dch.

Padělatelský, Nachmacher-, Fälscher-.
Exc.

Padělečky, Padělíčky, pl., m. = pole
u Komárova na Soběsl., u Radostic na Bud.
BPr.

Padělek, das Falsifikat. P. listin. — P.,
P-lhy = častá jména pozemků v již. Čech.
a na Mor. Cf. Paděl. BPr. — P. = paběrek
ovoce. U Vamb. Říká se tam chybně i pa-
děrek. Dr. Kalousek.

Padělkovati = paběrkovati, U Vamb.
Dr. Kalousek. Cf. Padělek.

Padělník, a, m. = padělatel. Pyp. K. II.
295.

Padělský Mlýn u Strážnice.

Pademelon, a, m., macropus Thetidis.
Brm. I 2. 608.

Padena, y, f. = ruina. 13. stol. Mus.
1887. 119.

Padení člověčí = pád. 15. stol. P., ruina.
Ž. kl. (320).

Pádeř, e, f. = padalka. Šp. — P. = psota,
nuzota, chudina. Taková p. také chce něco
do toho mluviti! U Prahy. Rgl.

Paděra = ras. Mkl. Etym 41., 253.

Paděrek, vz Padělek. U Dobrušky. Vk.

Paděrkovati = padělkovati. Vz Padělek.
— se = paděrky (dřevy při dělání louče
zbvlými) po sobě házeti. V Krkonš. Kšť.

Paděro, a, n. = pandero. Rgl.

Z Padeřova, Filipp 1435. Po něm Pa-
deřovská bible. Jir. Ruk. II. 71, Sbn. 555.,
745

Padesát. Mkl. Etym. 238. Platí o 50 kop,
že dám. Hus I 447. — P. Lánu, Fünfzig-
huben, ves u Podstaty.

Padesátiletí, n. = doba 50ti let. Mus,
1880. 171., 143.

Padesátiliberka, y, f., ein Fünfzigpfün-
der. Čsk.

157*