172

Padesátina, y, f, das Fünfzigstel. —
P-ny, pl., f. = abrahamoviny, padesátý den
narození. Slavili jeho p. Us. Šd.

Padesátiročí = padesátiletí Slov. Bern.

Padesátiveselní, -veslový, 50 Ruder ha-
bend. P. loď. Lpř. Sl. I. 104.

Padesátník = velitel nad padesáti Výb.
II. 173 , Arch. IV. 441., BR. II. 70. a.

Padev, mě Výb. II. 1130.

Pádež = sběr, sběrky, sbíráné dříví, das
Klaubholz. Sbírání p-že. Sl. les.

Padič = opadané ovoce, obyč. červivé,
špatné. U Turn., u Hořic Hk.

Padička = pídička. Slov. Bern.

Pádil, a, m. = psí jm. Škd.

Páditi s kým kam. S druhy pádí v dál.
Kká. — kudy. Už pádí po strništi podzim-
ních větrů vání. Hdk. — po čem = domá-
hati se čeho. U Star. Jičína. Vhl.

Padka = základka, žabka, der Anhalt-
haken, Klink-, das Klinkeisen, die Klinke.
Sl les., NA. IV. 3.

Padláš. Němc. VII. 267. Dřevěné schůdky
na půdu (p., poval). Pokr. Pot. I. 68.

Padlec = prokupčilec, der Fallist. Šp.,
Skř.

Padlesák, a, m., před r. 1848. prof. ná-
božen. při filosof. fakultě.

Padlí. Cf. Rstp. 1973., Rosc. 15., Rk. Sl.

Padlice, e, f. = useň z padlého zvířete.
Šp — P. = padlá ženská. Mus. 1847. 621.

Padlík, u, m., druh jablka. Mor. Brt.

Pádliť sa = vypínati se, napínati se. Ja
di, nepádli sa (nevychloubej se); Pádlil sa
po jabku; Pádlili se na to (vzpínali, dy-
chtili) Brt. D. 245.

Padlo. Mkl. Etym. 229. P. = mučicí ná-
stroj, die Streckbank. Lotr na padle. Sš. I.
33. Potom na padlo (ji) rozpiali. Sv. ruk.
306. Vzali ho na padlo = takové někoho
žertovné a dojímavé dobírání, když jeden
pustí a druhý chytí. Č. M. 518. — Padla,
pl. také = rámy, na něž soukenníci napínají
sukna. Brt. D. 245.

Padlý. P. firma, Dch., anděl, Št. Kn. š.
152., mouka (snědá). U Kojetína. Wrch.
Ozezřel Ježíš a nám ukázal člověka p-ho,
ohlúpeného .... Hus II. 432. Ani daróv,
ani větrné a padlé chvály nežádám. Vš. 10.
— kam. Osoba v hřích padlá. Wtr. exc.
Paprsky na hranol padlé. Mj. Meteority na
zem padlé. Osv. II. 109. — proč kam: pro
dluhy do otroctví p. J. Lpř.

Pádně něco dokázati, kräftig. Us. Pdl.

Pádnosť dramatická. Dk. Aesth. 626.

Pádný. P. rána, wuchtig, důvod, Dch.,
meč, Dch., Vrch., Čch„ pěsť, Dch., Vrch.,
rámě, Kká, rysy. věta, Tf. H. 1. 15., odpo-
věď, důkaz. Us. Pdl. Div že hlavu nesrazil
na pádné (srázné) cestě. Sá. P. zbraň. Mus.
1880. 470.

Padol. Osv. VIL 297., Kln. 203. Us. laš.
a val. Brt. D. 245., Tč., Vck. P-ly = ne-
rovniny na hoblovaném dřevě. Brt. D. 245.

Padolka, y, f. = padalka. Las. Tč.

Padolovitý = stržovitý, schluchtenartig.
P. hora. Laš. Tč.

Pádorovný, senkrecht. Vezuv v p-ném
honu sloupy šedivého dýmu daleko do vý-
sosti hnal. Pal. II. 526.

Pádoslovný příklad. Kos. Ol. I. 73.

Padoucí. Věci tohoto světa jsou p. Žžk.
7. Ze smradu doutnajícího knotu povstává
prý padoucí nemoc. Mus. Kdo má p. nemoc,
musí papírovou délku svého těla odměřiť,
na ni své jméno a léta napsať, pak do hrobu
k mrtvému tělu dáti a zakopať. To pomože!
Na Vsacku. Vck. Jak pomáhají od p. ne-
moci? Vz Mus. 1856. 63. Cf. Sbtk. Rostl.
138.

Padoucina, y, f. = padoucnice. Sá. Ten
stůně p-nou. Ú Rychn.

Padoucnice denní, epilepsia diurna, no-
ční, e. nocturna, částečná, partielle E., skrytá,
e. larvata, korová, e. Jacksonii, e. cortialis,
úrazová, e. traumatica. Ktt. P-cí stížený.
Us. Cf. Kram. Slov., Slov. zdrav., Zbrt. 76.,
212., 243., Rk. Sl.

Padoucuiční, epileptisch. P. stav, křeče.

Padoucnicovitý, epileptiformis.

Padoucnicový stav, původ.

Padouch. Mkl. Etym. 229. P. slove ten,
když je kdo na smrť odsouzen přísežným
soudem a potom jeho té smrti zbaví mocná
ruka; ožení-li se a bude-li míti děti, ty děti
jeho slovou padouši, protože jejich otec padl
pro statek v soud a od soudu k smrti, od
smrti k mocné ruce a tak se všemi syny
není svoboden, nýbrž starým právem na-
zváni jsou padouši. Rkp. m. Loun v P. arch.
1876. 615. Cf. Padúch, Kram. Slov.

Padouchov, a, m., Padauchow, ves u Č.
Dubu. Blk. Ktsk. 537., 794. Rk. Sl.

Paďour, a, m., os. jm. Šd., Mus. 1831.
189

Paďourati se = baďourati se. U Sobotky.
Kšf.

Paďousy. Blk. Kfsk. 1380. Jíti do Pa-
ďous (smyšlené jm.). Us. Rgl.

Padovanský = padovský. Vysoké školy
p-ské. Pyp. K. I. 146.

Pádový. P. výška, die Fallhöhe. ZČ. I.
118.

Padrnos, a, m., os. jm. Sd.

Padrska. y, f., sam. u Dol. Nýřan.

Padrť. Mkl. Etym. 41. Jsme obě na pa-
drť (staré). Ehr. Obilí je na p. (tak zralé,
že se snadno rozdrtí). Us. Kšť. Suchý na
p. Brt. D. Dám ti facku, že z tebe bude p.
U Tišnova. Bkř. Je na p. (o opilém). Us.
Kši, Sn. Hrom roztříštil strom na padrtíny.
Sá — P. ves. Vz Rk. Sl.

Padrtí, n. = nízké křoví, vz Kotrbač.
Dorazili na vysokou stráň, perostlou p-tím
a řídkými sosnami. Hk. exc.

Padrtiny, vz Padrť.

Padrtky, vz Padrť.

Padrunov, a, m., Padrunow, sam. u Ka-
menice n. Lab.

Padský = k řece Padu se táhnoucí, Po-
P. nížina. Šb. F., Šmb.

Padství. Výb. II. 653.

Padua, vz Padev.

Paducina, y, f. = padoucnice. Dch.

Paduha, y, f., ein unvollkommener Regen-
bogen, Galie, f. Šm.

Padúch, vz Padouch. — P., s příhanou
o evangelíku. Sr. Beran a Helvita. Val. Vck.

Padůkaz, u, m. = vedlejší důkaz. P. o ne-
smrtelnosti duše. Mus. 1888. 197.



	172

	Padesátina, y, f, das Fünfzigstel. — P-ny, pl., f. = abrahamoviny, padesátý den narození. Slavili jeho p. Us. Šd. Padesátiročí = padesátiletí Slov. Bern. Padesátiveselní, -veslový, 50 Ruder ha- bend. P. loď. Lpř. Sl. I. 104. Padesátník = velitel nad padesáti Výb. II. 173 , Arch. IV. 441., BR. II. 70. a. Padev, mě Výb. II. 1130. Pádež = sběr, sběrky, sbíráné dříví, das Klaubholz. Sbírání p-že. Sl. les. Padič = opadané ovoce, obyč. červivé, špatné. U Turn., u Hořic Hk. Padička = pídička. Slov. Bern. Pádil, a, m. = psí jm. Škd. Páditi s kým kam. S druhy pádí v dál. Kká. — kudy. Už pádí po strništi podzim- ních větrů vání. Hdk. — po čem = domá- hati se čeho. U Star. Jičína. Vhl. Padka = základka, žabka, der Anhalt- haken, Klink-, das Klinkeisen, die Klinke. Sl les., NA. IV. 3. Padláš. Němc. VII. 267. Dřevěné schůdky na půdu (p., poval). Pokr. Pot. I. 68. Padlec = prokupčilec, der Fallist. Šp., Skř. Padlesák, a, m., před r. 1848. prof. ná- božen. při filosof. fakultě. Padlí. Cf. Rstp. 1973., Rosc. 15., Rk. Sl. Padlice, e, f. = useň z padlého zvířete. Šp — P. = padlá ženská. Mus. 1847. 621. Padlík, u, m., druh jablka. Mor. Brt. Pádliť sa = vypínati se, napínati se. Ja di, nepádli sa (nevychloubej se); Pádlil sa po jabku; Pádlili se na to (vzpínali, dy- chtili) Brt. D. 245. Padlo. Mkl. Etym. 229. P. = mučicí ná- stroj, die Streckbank. Lotr na padle. Sš. I. 33. Potom na padlo (ji) rozpiali. Sv. ruk. 306. Vzali ho na padlo = takové někoho žertovné a dojímavé dobírání, když jeden pustí a druhý chytí. Č. M. 518. — Padla, pl. také = rámy, na něž soukenníci napínají sukna. Brt. D. 245. Padlý. P. firma, Dch., anděl, Št. Kn. š. 152., mouka (snědá). U Kojetína. Wrch. Ozezřel Ježíš a nám ukázal člověka p-ho, ohlúpeného .... Hus II. 432. Ani daróv, ani větrné a padlé chvály nežádám. Vš. 10. — kam. Osoba v hřích padlá. Wtr. exc. Paprsky na hranol padlé. Mj. Meteority na zem padlé. Osv. II. 109. — proč kam: pro dluhy do otroctví p. J. Lpř. Pádně něco dokázati, kräftig. Us. Pdl. Pádnosť dramatická. Dk. Aesth. 626. Pádný. P. rána, wuchtig, důvod, Dch., meč, Dch., Vrch., Čch„ pěsť, Dch., Vrch., rámě, Kká, rysy. věta, Tf. H. 1. 15., odpo- věď, důkaz. Us. Pdl. Div že hlavu nesrazil na pádné (srázné) cestě. Sá. P. zbraň. Mus. 1880. 470. Padol. Osv. VIL 297., Kln. 203. Us. laš. a val. Brt. D. 245., Tč., Vck. P-ly = ne- rovniny na hoblovaném dřevě. Brt. D. 245. Padolka, y, f. = padalka. Las. Tč. Padolovitý = stržovitý, schluchtenartig. P. hora. Laš. Tč. Pádorovný, senkrecht. Vezuv v p-ném honu sloupy šedivého dýmu daleko do vý- sosti hnal. Pal. II. 526.	Pádoslovný příklad. Kos. Ol. I. 73. Padoucí. Věci tohoto světa jsou p. Žžk. 7. Ze smradu doutnajícího knotu povstává prý padoucí nemoc. Mus. Kdo má p. nemoc, musí papírovou délku svého těla odměřiť, na ni své jméno a léta napsať, pak do hrobu k mrtvému tělu dáti a zakopať. To pomože! Na Vsacku. Vck. Jak pomáhají od p. ne- moci? Vz Mus. 1856. 63. Cf. Sbtk. Rostl. 138. Padoucina, y, f. = padoucnice. Sá. Ten stůně p-nou. Ú Rychn. Padoucnice denní, epilepsia diurna, no- ční, e. nocturna, částečná, partielle E., skrytá, e. larvata, korová, e. Jacksonii, e. cortialis, úrazová, e. traumatica. Ktt. P-cí stížený. Us. Cf. Kram. Slov., Slov. zdrav., Zbrt. 76., 212., 243., Rk. Sl. Padoucuiční, epileptisch. P. stav, křeče. Padoucnicovitý, epileptiformis. Padoucnicový stav, původ. Padouch. Mkl. Etym. 229. P. slove ten, když je kdo na smrť odsouzen přísežným soudem a potom jeho té smrti zbaví mocná ruka; ožení-li se a bude-li míti děti, ty děti jeho slovou padouši, protože jejich otec padl pro statek v soud a od soudu k smrti, od smrti k mocné ruce a tak se všemi syny není svoboden, nýbrž starým právem na- zváni jsou padouši. Rkp. m. Loun v P. arch. 1876. 615. Cf. Padúch, Kram. Slov. Padouchov, a, m., Padauchow, ves u Č. Dubu. Blk. Ktsk. 537., 794. Rk. Sl. Paďour, a, m., os. jm. Šd., Mus. 1831. 189 Paďourati se = baďourati se. U Sobotky. Kšf. Paďousy. Blk. Kfsk. 1380. Jíti do Pa- ďous (smyšlené jm.). Us. Rgl. Padovanský = padovský. Vysoké školy p-ské. Pyp. K. I. 146. Pádový. P. výška, die Fallhöhe. ZČ. I. 118. Padrnos, a, m., os. jm. Sd. Padrska. y, f., sam. u Dol. Nýřan. Padrť. Mkl. Etym. 41. Jsme obě na pa- drť (staré). Ehr. Obilí je na p. (tak zralé, že se snadno rozdrtí). Us. Kšť. Suchý na p. Brt. D. Dám ti facku, že z tebe bude p. U Tišnova. Bkř. Je na p. (o opilém). Us. Kši, Sn. Hrom roztříštil strom na padrtíny. Sá — P. ves. Vz Rk. Sl. Padrtí, n. = nízké křoví, vz Kotrbač. Dorazili na vysokou stráň, perostlou p-tím a řídkými sosnami. Hk. exc. Padrtiny, vz Padrť. Padrtky, vz Padrť. Padrunov, a, m., Padrunow, sam. u Ka- menice n. Lab. Padský = k řece Padu se táhnoucí, Po- P. nížina. Šb. F., Šmb. Padství. Výb. II. 653. Padua, vz Padev. Paducina, y, f. = padoucnice. Dch. Paduha, y, f., ein unvollkommener Regen- bogen, Galie, f. Šm. Padúch, vz Padouch. — P., s příhanou o evangelíku. Sr. Beran a Helvita. Val. Vck. Padůkaz, u, m. = vedlejší důkaz. P. o ne- smrtelnosti duše. Mus. 1888. 197.