Předchozí (172)  Strana:173  Další (174) |
|
|||
173
|
|||
|
|||
Padůklad, u, m. = vedlejší důklad. Dk.
Poet. 230. Paduší důl. Vz Padouch. U Skřípova.
Šd. Padušný. P. louky u Skřípova. Šd.
Padvanka, y, f. = ovoce z okolí Pa-
dovy. Tč. Paean = zpěv k slavným příležitostem
na pochvalu bohů a bohyň zhotovený, asi to, co naše žalmy Bačk. Písm. I. 403. Cf. Vlšk. 322., Jg. Slnosť. 107, Rk. Sl. Paedagogika Cf. Mus. 1886. 653., Ukaž.
76. P. na základě náuky o vývoji přiroze- ném, kulturním a mravním. Dr. G. A. Lind- ner. 1888. Paederastie, e, f., z řec. = smilstvo pá-
chané mezi osobami téhož pohlaví. Slov. zdrav. Paeoni-us, a, m P. Prok. Světnovský,
prof. † 1613. Vz Jg. H. 1. 605, Jir. Ruk. II. 71., 390. — P. Mart. Jir. ib Paga, y, f. = zárobnička, kniha, do níž
se zapisuje zárobek (mzda) dělnický, Löh- nungsbuch. Kh Pagač. Cf. Bochníčka, Křehák (dod.),
Křesňák, Okrem. P. pohančený (z pohanky). Val Brt. Ej mosela's mně včera večír do pagáčka cosi dać. Sš. P. 632. Zatím pacho- líci svačí pučálku a pagáčky. Sš. P. 772. Pagačár, a, m., Kuchenbäcker. Slov.
Bern. Pagačárka, y, f., Kuchenbäckerin, f.
Slov. Bern. Pagačárství, n., Kuchenbäckerei, f. Slov.
Bern. Pagačica, e, f., vz Zelina (V. 442. b).,
Panbožkový. Pagačina, y, f., der Oelkuchen. P-mi
zovú sa pozostatky jakéhokoľvek hospo- dárského semäna, z kterého olej vytlačili. Slov. Rr. Sb. — Č. Čt. II. 314 Pagaj, e, m., das Geschwür. Slov. Loos.,
Bern. Pagat, u, m. =jednuška v kartové taro-
kové hře. P. ultimo. Us Zkr. Pagať = mačkati (koťa). Laš Brt. D.
245. Pagyritae, kmen slovan. Vz Šf. Strž. I.
236., 243. Pah, u, m. = rýha v šindeli, jarček, do
něhož pri pokrývání súsední šindel sa za- strčí. Slov. Rr. Sb. Vz násl. Paha, y, f. = pah. Ten ostrý kraj zo
šindla, ktorý sa vkládá do páhy iného šindla. Slov. Zátur. P. = podložka, die Diele Csk. Pahad, a, m., ambliopodus, m Šm.
Pahál, u, m. = veliký kus. Ukrojil si
hodný p. chleba. Us. u N. Bydžova. Kšť. Pahlas = odraz vln vzduchových od
blízkých stěn a předmětů. Mlt. Pahlta, y, m. = žráč. Šd.
Pahltivý = pahltný. Ssk.
Pahltný = žravý, gefrässig. Slov. P. ja-
strab. Dbš. Sl. pov. VII. 84. (III. 85.). Pahnosť, u, m. = pahnozt. Zalezlo mě
za p-sty. Mor. Šd. Máš p-sty jako ryle (dlouhé). Šd. Nemajte mi za zlé ani za p., že som stúpil pred vaší milosť. Ntr. II. 305. Umývaj tvár, též i ruky, ništ nešanuj vody; |
též když p-sty obrežeš, nebudeš mať škody.
Slov. Tč. — P., a, m. P. Jos., 1735.-1848., čestný kanovník. Jir. Ruk. II. 72. Pahnostka, y, f. = měsíček, calendula,
die Ringelblume. Slb. 428. Pahnůstka, y, f. = pahnostka. V Pod-
luží. Brt. Paholčok, lečka, m. = pacholíček. Slov.
N. Hlsk. I. 124. Paholok, lka, m. = pacholek. Slov. Phľd.
III. 3. 253. Paholsky = pacholsky. Slov. Šohajíček
hezký, drž sa po p., lepší si ty jeden, ako jiných sedem. Koll. Zp. I. 81. Pahon, u, m. = výrastok zpoza listov
tohoročných vetvičiek. Slov. Rr. Sb. Pahorčina, vz Pahořina.
Pahorec, rce, m. = pahorek. Phľd. V.
51. Pahorek. P-rky či těla čtveřičná (čásť
hmoty mozkové). Šv. 39. Pahoří, n., Hügelreihe, f. Šm., Loos.
Pahořík, u, m. = vršek u Vrčeně. Za
P-ky = pole u Nov. Dvora na Plan. BPr. Pahorkovitý = pahorkovatý. Us. Lpř.,
Tě. Pahovať = páhy vystruhovať nástrojom
pahovník řečeným. v z Páha. Slov. Zátur. — P. nač = míti něco v úmyslu. U Počát. Kš. Páhovňa, ě, f. = sýpka, der Schüttkasten.
Slov. Bern. Pahovník, u, m., vz Pahovať.
Pahraba, y, f. = pahreba, der Glimm-
haufen. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 261., Obyč. 54. Okolo kozuba sedia dobrí priatelia a v p-bě zapekajú fajočky. Ntr. V. 133. Pahrbečkatý = mající pahrbečky. Rst.
459 Pahrbeční = na pahrbcích rostoucí. Rst.
459. Pahrbisko, a, n. = malý n. nehezký pa-
hrbek. Pahriebka, y, f. = pahreba. Veď ohník
v p-bku sa obráti, tá potom dvojme za- hrieva. Phľd V. 282. Pahrobek, bku, m. = pahrbek. Ž. wit.
148. 9. (Anděl) na jednom vysokém p-bku ji postavil. Pass. mus. 490. Každá hora i p. Ev víd. 75. Pahvězdice, e, f. = padavice. Rk.
Pahyl, vz List. fil. XII. 182. P. jelení.
Brm. 1. 3. 144 — P. doutníku. Mkrý., Dch. P-lky much, die Schwingkolbchen. Nz. Pahýlonohý. P-zí (plazi), peropoda,
Stummelfüssler. Nz. Pahýlovitý = pahýlu podobný. P. ko-
řeny. Pach, u, m. Mkl. Etym. 230.
Pachae-us, a, m. P. Jan Budinský. Jg.
H. 1. 605., Jir. Ruk. II. 72., 390. Pachatelství, n , schlechte Thäterschaft.
Dch. 1. Páchati. Mkl. Etym. 230., List. fil.
XII. 183. — abs. Koťata, děti páchajú = dovádějí. Mor. Brt. D. 245. — co: bez- práví, Lpř., neřesti, Šmb , smilstvo, Št. Kn. š. 95., čertovy divy, Let. 288., hřiechy, Výb. II. 25., verše (s příhanou), Us. Pal., boje. Výb. II. 532. — co s kým: smilstvo. 458
|
||
|
|||
Předchozí (172)  Strana:173  Další (174) |